6 C 246/2021-141 — Okresní soud v Novém Jičíně

1. Žalobkyně se žalobou ze dne [datum], která byla soudu doručena [datum], domáhá vydání rozsudku, kterým bude určeno, že trvá právní vztah v podobě užívacího práva založený mezi žalobkyní a žalovaným Dohodou o užívání technologické části výrobny elektřiny pro výrobu elektřiny – fotovoltaickou elektrárnu, nacházející se v provozovně s názvem„ FVE“ v [katastrální uzemí] na parcele [číslo] o celkovém instalovaném elektrickém výkonu 0, [číslo] MW ze dne [datum] (dále jako„ Dohoda“), a zároveň kterým bude žalovanému uložena povinnost zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně, a to ve lhůtě do tří dnů od právní moci rozsudku. Žalobkyně zdůraznila, že na rozhodnutí soudu je naléhavý právní zájem, jelikož by bez takového rozhodnutí byla vystavena nejistotě, zda je oprávněna vykonávat svou podnikatelskou činnost, která je ekonomickým důvodem její existence; nadto byla k podání této žaloby vyzvána správním orgánem v rámci správního řízení. Uvedla, že s žalovaným [datum] uzavřela Dohodu Dohoda byla sjednána na dobu určitou, tedy na dobu, na kterou má být licence udělena, nejméně však na dobu 25 let, a byla uzavřena bez sjednání úplatnosti, když žalovaný realizuje profit prostřednictvím zhodnocení obchodního podílu ve společnosti žalobkyně. Dohoda byla jedním z podkladů, které žalobkyně předložila Energetickému regulačnímu úřadu (dále jako„ ERU“) společně se žádostí o vydání licence s předmětem podnikání„ Výroba elektřiny“, pročež ERU jí vydal licenci [číslo] na jejímž základě provozuje fotovoltaickou elektrárnu v provozovně s názvem„ FVE“. Žalovaný zaslal žalobkyni [datum] přípis označený jako„ Odstoupení od dohody o užívání technologické části výrobny elektřiny“, ve kterém sdělil, že nadále nesouhlasí s tím, aby žalobkyně technologickou část výrobny pro účel výroby elektřiny užívala. Žalobkyně má za to, že odstoupení žalovaného není platným právním jednáním a nemohou s ním být spojovány žádné právní následky. Má za to, že žalovaný formuloval důvod pro odstoupení vágně a neurčitě, a proto se jedná o neurčité právní jednání, a tedy neplatné. Dále uvedla, že neexistuje ani důvod pro odstoupení, jelikož nikdy mezi ní a žalovaným nebyla sjednána odměna za užívání technologie, jelikož se mělo za to, že žalovaný bude těžit z ekonomických výsledků žalobkyně jako její jednatel a společník, a proto žalovaný ani nemůže od dohody odstoupit z důvodu, že mu není za užívání technologické části výrobny placena odměna. Nad to jednání žalovaného žalobkyně považuje za zjevné zneužití práva a šikanózní výkon práva vůči žalobkyni, a to zvlášť za situace, kdy je žalovaný společníkem a jednatelem žalobkyně, a tedy nemůže mít z odstoupení od Dohody žádný ekonomický přínos. V neposlední řadě žalobkyně označila odstoupení žalovaného od Dohody jako neplatné z důvodu rozporu s dobrými mravy a zásadou poctivého hospodářského styku tak, jak předpokládá ustanovení § 580 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jako „občanský zákoník“). 2. Žalovaný navrhl, aby soud žalobu zamítl. Trvá na důvodech a účinnosti jím učiněného odstoupení od Dohody, jelikož trvání právního vztahu bylo podmíněno vzájemným ujednáním tzv. rámcové dohody mezi ním a panem [příjmení]. Dle rámcové dohody mělo dojít k rovnodílnému majetkoprávnímu uspořádání mezi ním a panem [příjmení], což se nestalo, a tak došlo k porušení smlouvy podstatným způsobem. Za těchto okolností by nikdy neuzavřel předmětnou Dohodu a neumožnil by žalobkyni licenci získat. Uvedl, že se žalobkyně od listopadu 2014 na jeho úkor bezdůvodně obohacuje a nereaguje na výzvy k úhradě bezdůvodného obohacení ani na výzvy k uzavření nájemní smlouvy z titulu užívání výrobny FVE. Uvedl, že jako výlučný vlastník technologické části výroby FVE dne [datum] ve smyslu ustanovení § 5 odst. 3 energetického zákona udělil žalované souhlas pro užívání technologie za účelem výroby elektřiny v rámci licencované činnosti, čímž jí umožnil nabytí licence. Od roku 2018 má snahu o řešení a vyřešení vzájemných vztahů mezi ním a žalobkyní, respektive mezi ním a druhým společníkem žalobkyně panem [jméno] [příjmení]. Dosud však nedosáhl jakékoli dohody o rozdělení zisku pramenícího výlučně z užívání technologie v jeho výlučném vlastnictví, nepodařilo se mu uzavřít s žalobkyní řádné právní vztahy ani dosáhnout úhrady bezdůvodného obohacení z titulu užívání technologické části výrobny. Proto nesouhlasí s tím, že na podání žaloby má žalobkyně naléhavý právní zájem, když měla opakovaně možnost jednat o úhradě bezdůvodného obohacení s následným uzavřením řádných právních vztahů, nebo mohla být dodržena ústní ujednání o majetkoprávním uspořádání vztahů mezi ním a druhým společníkem žalobkyně, panem [jméno] [příjmení], ten však jakékoli řešení situace blokoval. Zároveň vylíčil širší rozhodné skutečnosti, které dle něj mají vliv na posouzení věci. 3. Vedlejší účastnice [právnická osoba] s. r. o. navrhla, aby soud žalobu v celém rozsahu zamítl a žalobkyni uložil povinnost k náhradě nákladů řízení vedlejší účastnice. Uvedla, že na požadovaném určení neexistuje naléhavý právní zájem. Jako spoluvlastník budovy bez č. p. a č. e. na pozemku parc. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří v k. ú. [obec], vyslovila nesouhlas s užíváním stavební části výrobny elektřiny, což také oznámila ERU. ERU vyslovený nesouhlas vyhodnotil jako nesplnění základních podmínek pro udělení licence a licenci prozatím nepravomocně zrušil. Nejsou-li splněny obě podmínky pro udělení licence, tedy neexistuje-li právní vztah, na jehož základě je možné užívat technologickou i stavební část výrobny, ERU licenci zruší, jelikož držitel licence musí mít současně oprávnění užívat technologickou i stavební část výrobny. Z tohoto důvodu vedlejší účastnice namítá nedostatek existence naléhavého právního zájmu na určení, zda trvá právní vztah v podobě užívacího práva založený mezi žalobkyní a žalovaným Dohodou, když pravděpodobně nebude splněna podmínka právního titulu k užívání stavební části výrobny elektřiny. Jde-li o odstoupení žalovaného od Dohody, pak má za to, že i sama žalobkyně stvrdila obsah rámcové dohody a vznik bezdůvodného obohacení, když připravila Dohodu o vydání bezdůvodného obohacení za užívání stavební části za období od [datum] do [datum] a připravila nájemní smlouvy prostor sloužících k podnikání, přičemž k podpisu těchto dohod nakonec nedošlo. 4. Soud vzal za prokázané tyto skutečnosti. 5. Jednatel žalobkyně [jméno] [příjmení] vypověděl, že jednateli žalobkyně jsou ode dne jejího vzniku on a žalovaný, ve společnosti mají oba jednatelé stejný podíl, oba dali vklad 100 000 Kč. Žalobkyně vznikla díky myšlence vybudovat fotovoltaickou elektrárnu (FVE). FVE vznikla pravděpodobně již v roce 2010 a provozoval ji žalovaný, kterému byla udělena licence na výrobu elektřiny. S tímto provozem udělil [jméno] [příjmení] jako jeden z vlastníků nemovitosti, na které se technologie nachází, souhlas. Technologii FVE zakoupil žalovaný na úvěr, který splácel měsíčně z výnosu FVE, který nebyl dělen. Jelikož byla FVE společnou aktivitou, v roce 2014 vznikla žalobkyně, na kterou byla převedena licence. Pro převod bylo potřeba uzavřít novou smlouvu o výkupu elektřiny a bylo třeba doložit souhlas žalovaného s užíváním technologie FVE. Souhlas žalovaného byl doložen na tiskopisu ERU, který je dostupný na internetu a jehož obsahem byl souhlas k používání technologie pro výrobu elektřiny. Na souhlasu je určitě podpis žalovaného, jednatel [příjmení] si nevybavuje, zda i on podepisoval souhlas za žalobkyni, nepamatuje si detaily listiny. Projekt FVE byl chápán jako společný projekt obou jednatelů žalobkyně, jednatel [příjmení] zajišťoval potřebná povolení a úvěr, žalovaný byl nápomocen při instalaci elektrárny. I po vzniku žalobkyně byl úvěr splácen z výnosu FVE, žalovanému byla na účet zasílána částka 30 000 Kč na měsíční splátku. Výnosy byly měsíčně průměrně 30 000 Kč pro každého, byly chápány jako společné. Dle domluvy z roku 2014, kdy byla zakládána žalobkyně, měly být technologie i úvěr na zakoupení technologie převedeny na žalobkyni. Úvěr byl převeden, splácet se mělo asi 600 000 Kč, nakonec však nebyl čerpán, jelikož nedošlo k převodu technologie. Proto úvěr dále splácel žalovaný. Nájemní smlouvu o užívání technologie neuzavřeli, o úplatě ani nejednali, když se to bralo jako společné. Výnosy z FVE v celkové výši asi 1 400 000 Kč zůstaly na účtu žalobkyně, společníci žalobkyně se nedohodli na dělení zisku. Licence na výrobu elektřiny je asi 1 rok nepravomocně zrušená, detaily zrušení si jednatel [příjmení] nepamatuje, proti rozhodnutí podal odvolání. [příjmení] [příjmení] si nepamatuje, zda [datum] došlo k podpisu jakýchkoli dalších dohod. Od roku 2014 proběhl nespočet pokusů k vyřešení neurovnané majetkoprávní situace mezi jednateli, k dohodě mezi nimi však nedošlo. Cílem bylo dohodnout se, že společné podnikání, tedy aktivity spojené s nemovitostí [anonymizováno] [obec], bude napůl. Jednalo se o provoz dvou výroben elektřiny, a to FVE a malé volní elektrárny (MVE). Techno