Žalobou doručenou soudu dne , datum, , doplněnou podáním ze dne , datum, , se žalobkyně domáhala po žalovaném úhrady částky , částka, s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně od , datum, do zaplacení a náhrady nákladů řízení. Uvedla, že pohledávka, která je předmětem řízení vznikla na základě ústně uzavřené smlouvy o zápůjčce mezi původním věřitelem , jméno FO, , narozeným dne , datum, , bytem , adresa, , a žalovaným, jako dlužníkem. Účelem postupně poskytovaných peněžních prostředků byla dohoda stran o společném sázení, kdy předchůdce věřitele žalovanému průběžně půjčoval peněžní prostředky za účelem uskutečňování sázek žalovaným. Poté, co celková částka dosáhla výše , částka, na jistině, sepsali původní věřitel a žalovaný písemnou dohodu o uznání dluhu, na základě které žalovaný uznal svůj závazek vůči věřiteli co do důvodu a výše a zavázal se jej zaplatit nejpozději do , datum, . Pohledávka za žalovaným byla smlouvou o postoupení pohledávky uzavřenou dne , datum, postoupena žalobkyni. Žalovaný dluh žalobkyni neuhradil, přesto, že byl k úhradě vyzván předžalobní výzvou ze dne , datum, .2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a k jednání nařízenému na den , datum, se bez omluvy nedostavil přesto, že mu byl doručen stejnopis žaloby a předvolání k jednání do vlastních rukou dne , datum, . Zástupce žalobkyně se z jednání omluvil a souhlasil, aby toto proběhlo v jeho nepřítomnosti. Soud tedy věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků, když přitom vycházel z obsahu spisu a z provedených důkazů (§ 101 odst. 3 o.s.ř.).3. Z provedených důkazů má soud prokázáno, že: právní předchůdce žalobkyně , jméno FO, , nar. , datum, , zapůjčil postupně žalovanému peněžní prostředky ve výši , částka, za účelem uskutečňování sázek žalovaným. Dne , datum, žalovaný uznal svůj dluh vůči , jméno FO, ve výši , částka, z titulu zápůjčky a zavázal se jej uhradit nejpozději do , datum, (z listiny – Uznání dluhu ze dne , datum, ). Smlouvou o postoupení pohledávky uzavřenou dne , datum, věřitel , jméno FO, postoupil pohledávku za žalovaným ve výši , částka, s příslušenstvím žalobkyni (ze Smlouvy o postoupení pohledávky). Zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k úhradě dluhu předžalobní výzvou ze dne , datum, odeslanou téhož dne (z předžalobní výzvy, z podacího archu).4. Po právní stránce soud věc posoudil podle § 2390 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, upravujících smlouvu o zápůjčce, dále podle § 2053 občanského zákoníku upravujícího uznání dluhu, podle § 1879 a násl. občanského zákoníku upravujících postoupení pohledávky a zejména podle § 2877 a § 2878 občanského zákoníku.5. Podle § 2877 občanského zákoníku nelze vymáhat ani pohledávku ze zápůjčky nebo úvěru poskytnutých vědomě k sázce.6. Podle § 2878 občanského zákoníku pohledávka ze sázky nebo ze zápůjčky či úvěru poskytnutých vědomě k sázce, kterou nelze vymáhat, nemůže být platně zajištěna; byl-li dluh odpovídající takové pohledávce uznán, nepřihlíží se k tomu.7. Z tvrzení žalobkyně i z provedených listinných důkazů vyplynulo, že právní předchůdce žalobkyně poskytoval žalovanému peněžní prostředky právě za účelem uskutečňování sázek žalovaným, resp. v rámci dohody stran o společném sázení. Nešlo tedy o běžnou zápůjčku poskytnutou bez znalosti účelu, k němuž měly být prostředky použity, nýbrž o zápůjčku, u níž byl účel použití peněžních prostředků věřiteli znám a spočíval v sázení. Tím jsou naplněny předpoklady § 2877 občanského zákoníku, neboť pohledávka vznikla ze zápůjčky poskytnuté vědomě k sázce. Na uvedeném závěru nic nemění ani listina označená jako uznání dluhu ze dne , datum, . Ačkoli žalovaný v této listině uznal dluh co do důvodu a výše a zavázal se jej uhradit nejpozději do , datum, , nelze k takovému uznání s ohledem na § 2878 občanského zákoníku přihlížet. Uznání dluhu proto v daném případě nemá účinky předpokládané § 2053 občanského zákoníku a nezakládá vymahatelnost pohledávky, která je ze zákona nevymahatelná. Stejně tak nemůže mít vliv na výsledek řízení ani smlouva o postoupení pohledávky. Postoupením pohledávky podle § 1879 občanského zákoníku dochází pouze ke změně v osobě věřitele; postupník nabývá pohledávku v takovém právním stavu, v jakém svědčila postupiteli. Jestliže tedy pohledávka právního předchůdce žalobkyně vůči žalovanému nebyla pro svůj původ ze zápůjčky poskytnuté vědomě k sázce soudně vymahatelná, nemohla se stát vymahatelnou ani jejím postoupením na žalobkyni.8. Soud proto uzavírá, že žalobkyně sice prokázala existenci listiny o uznání dluhu i smlouvy o postoupení pohledávky, avšak současně bylo zjištěno, že uplatněná pohledávka má původ v zápůjčce poskytnuté vědomě k sázce. Takovou pohledávku nelze podle § 2877 občanského zákoníku vymáhat a k jejímu uznání se podle § 2878 občanského zákoníku nepřihlíží. Žaloba proto není důvodná ani co do jistiny, ani co do požadovaného příslušenství v podobě úroku z prodlení, neboť příslušenství sleduje osud hlavní pohledávky. Soud proto žalobu v celém rozsahu zamítl.9. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalovaný měl ve věci plný úspěch, podle obsahu spisu mu však žádné účelně vynaložené náklady řízení nevznikly. Soud proto rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.