Okresní soud v Novém Jičíně 17 C 158/2026-19 – Smlouva o úvěru

Žalobou podanou soudu dne 27. 5. 2026 domáhala se žalobkyně po žalované zaplacení částky 76 173,94 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 38 421,94 Kč od 21. 12. 2025 do zaplacení a zaplacení částky 1 391,21 Kč. Žalobní nárok odůvodnila tvrzením, že žalovaná uzavřela se žalobkyní dne 9. 6. 2025 smlouvu o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. , hodnota, . Smlouvou se žalobkyně zavázala poskytnout žalované spotřebitelský úvěr jiný než na bydlení až do výše 33 900 Kč s možností postupného čerpání a žalovaná se zavázala poskytnuté finanční prostředky žalobkyni vrátit a zaplatit poplatek za vyplacení tranší úvěru ve výši 1,99 % z vyplacené tranše, smluvní úrok ve výši 0,93 % denně z nesplacené částky jistiny a další poplatky za žalovanou objednané volitelné služby. Smlouva byla uzavřena tím způsobem, že žalovaná požádala o poskytnutí úvěru na internetových stránkách žalobkyně www., název, .cz vyplněním žádosti o poskytnutí úvěru a poskytla údaje, na základě kterých žalobkyně posoudila její úvěruschopnost, přičemž ověřila, zda se žalovaná nenachází v registru centrální evidence exekucí, v insolvenčním rejstříku, v registru neplatných dokladů, v registru hledaných osob PČR, v registru politicky aktivních osob, ve výpisu katastrálního rejstříku, v registru sankčních seznamů a v interní historii klienta, nahlédla do databází bankovních a nebankovních klientských informací (NRKI a BRKI). Žalobkyně provedla posouzení úvěruschopnosti žalované podle interní metodiky schválené ČNB a podle zákona a zjistila, že ověřená výše čistého měsíčního příjmu žalované činila 25 000 Kč a tato umožňuje bezproblémové splácení úvěru ve výši poskytnuté žalované. Žalované byla celkem částka 33 719,44 Kč převedena na účet č. , č. účtu, v období od 9. 6. 2025 do 3. 8. 2025, žalovaná se zavázala zaplatit dlužnou částku, poplatek za vyplacení tranší úvěru, poplatek za sjednanou službu „, název, “ a smluvní úrok. Žalovaná se dostala do prodlení s úhradou splátek, zaplacené částky byly započítávány v rámci jednotlivé denní splátky nejprve na úhradu úroku, poplatků a poté na úhradu jistiny. V případě prodlení nejprve na náklady již určené, jistinu, smluvní úrok, úroky z prodlení, poplatky a jiné příslušenství a smluvní pokutu. Žalobkyně proto smlouvu v souladu s čl. IX odst. 1 smlouvy vypověděla a o výpovědi smlouvy informovala žalovanou e-mailem ze dne 20. 12. 2025. Před podáním žaloby žalovaná na dlužnou částku ničeho neuhradila. Dlužná částka 76 173,94 Kč sestává z dlužné jistiny 33 719,44 Kč, poplatku za vyplacení tranší úvěru 657,78 Kč, ze smluvního úroku ve výši 37 752 Kč, z poplatku za službu „, název, “ ve výši 4 044,72 Kč a smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky, ohledně níž je žalovaná v prodlení za období od 21. 9. 2025 do 20. 12. 2025 ve výši 1 391,21 Kč. Žalobkyně žalovanou vyzývala k zaplacení dlužné částky, žalovaná na výzvu ničeho nezaplatila. Na výzvu soudu k doplnění žalobních tvrzení žalobkyně nereagovala.2. Žalovaná se k věci nevyjádřila.3. Soud ve věci provedl dokazování následujícími listinami, z nichž zjistil tyto rozhodné skutečnosti:4. - z listiny nazvané Smlouva o revolvingovém spotřebitelském úvěru „, název, “ č. , hodnota, ze dne 9. 6. 2025, ze všeobecných obchodních podmínek platných pro revolvingový spotřebitelský úvěr „, název, “ a pro zprostředkování spotřebitelského úvěru žalobkyně platných od 27. 5. 2024 (dále jen VOP), z potvrzení o ověření totožnosti žalované, ze souhlasu se zpracováním osobních údajů, z údaje o poskytovateli spotřebitelského úvěru „, název, “, že formou elektronické komunikace přes portál žalobkyně www., název, .cz účastníci uzavřeli smlouvu, na základě které se žalobkyně zavázala poskytnout žalované revolvingový, spotřebitelský úvěr se schváleným kreditním rámcem 33 900 Kč, kreditní rámec lze čerpat postupně i opakovaně, jednotlivá tranše nesmí přesáhnout maximální výši částky k čerpání, jednotlivé tranše budou poskytnuty prostřednictvím bankovního převodu na bankovní účet určený klientem, doba platnosti kreditního rámce končí 14. 5. 2030, roční procentní sazba nákladů při čerpání celého kreditního rámce činila 1451,76 %, byla sjednána úroková sazba pevná ve výši 0,933 % denně z aktuální dlužné jistiny, splatnost první denní splátky (30. den ode dne poskytnutí úvěru) nastala 9. 7. 2025, splatnost úvěru (poslední den trvání smlouvy) 14. 5. 2030, poplatek za vyplacení tranše úvěru činil 1,99 % z čerpané částky. Smlouvou se žalovaná zavázala poskytnuté finanční prostředky úvěru vrátit věřiteli spolu s příslušenstvím nejpozději k datu splatnosti smlouvy a zaplatit cenu za jí zvolené volitelné služby, a to v pravidelných denních splátkách. Věřitel klientovi stanoví výši doporučené měsíční úhrady a klient může úvěr splácet i v doporučených měsíčních úhradách. Věřitel klientovi doporučuje splácet úvěr v doporučených měsíčních splátkách. Volitelnými službami jsou služba „, název, “, služba „, název, “ a „, název, “. Dle čl. VII bod 4.3. se klient zavazuje zaplatit poplatek ve výši 3,66 Kč denně za možnost odkladu splatnosti splátek o 60 dní – službu „, název, “ v případě, že tuto službu aktivoval, který je splatný 29. den následující po dni, za který byl daný poplatek vypočten společně s denní splátkou. Dle bodu 4.6. smlouvy se klient zavazuje poplatek za službu „, název, “ ve výši 165 Kč za expresní vyplacení každé tranše splácet rovnoměrně v rámci denních splátek do konce doby platnosti kreditního rámce a každá jeho část je splatná s každou denní splátkou vypočtenou ode dne následujícího po dni vyplacení tranše, ke které se vztahu. Dle bodu 4.7. smlouvy klient zavazuje platit poplatek ve výši 0,96 Kč denně, za „, název, “, v případě, že tuto službu aktivoval, poplatek je splatný 29. den následující po dni, za který byl daný poplatek vypočten společně s denní splátkou. Dle čl. VIII.1., ocitne-li se klient v prodlení, má věřitel vůči klientovi nárok na náhradu účelně vynaložených nákladů, na úrok z prodlení, na smluvní úrok, na zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z celkové dlužné částky, ohledně níž je klient v prodlení až do zaplacení, na zesplatnění úvěru v případě, kdy je klient alespoň 91 dní v prodlení se splácením jedné nebo více splátek. Klient prohlásil, že byl seznámen s VOP, že si je přečetl a že s veškerým obsahem souhlasí. Zaškrtnutím pole „zpracování osobních údajů“ na zákaznickém portálu na stránce žalobkyně uděluje žadatel o úvěr souhlas s pravidly zpracování osobních údajů a se zpracováním osobních údajů v rozsahu a za podmínek uvedených v tomto dokumentu, souhlas byl účinný od 5. 3. 2024.5. - z předpisu denních splátek, že denní splátka činila celkem 30,02 Kč, první splátka byla splatná 10. 6. 2025, poslední splátka měla být zaplacena 15. 5. 2030;6. - z listin sestavených žalobkyní, t j. z výpisu žalobkyně k posouzení úvěruschopnosti žalované, , že žalovaná uvedla celkový počet členů ve společně hospodařící domácnosti 3, počet členů ve společně hospodařící domácnosti s příjmem 2, počet nepracujících členů ve společně hospodařící domácnosti: 1, uvedla výši svých pravidelných měsíčních výdajů na půjčky 0 Kč, na bydlení 7 000 Kč, ostatní zbytné výdaje 15 000 Kč a další nezbytné výdaje 0 Kč, žalovaná uvedla příjem 48 000 Kč (chybí údaj za jaké období), příjem ve výši 28 722 Kč (není uvedeno za jaké období); žalobkyně pak vypočetla minimální měsíční výdaje žalované 19 210 Kč, disponibilní příjem 9 512 Kč, úvěruschopnost byla posouzena jako úspěšná;7. - z listiny sestavené žalobkyní označené identifikované příjmy z účtů , IBAN, a , IBAN, , že obsahuje toliko data a částky v korunách, nelze z něj zjistit účel plateb, ani majitele účtů (pouze porovnáním údajů z výpisu z účtu č. , č. účtu, , který si soud vyžádal, lze dovodit, že druhý z účtů je totožný s účtem uvedeným v dalším odstavci tohoto odůvodnění), pod touto sestavou je uveden příjem ve výši 28 722 Kč;8. - z autorizace ověření totožnosti, že majitelem účtu , č. účtu, je ke dni 9. 6. 2025 žalovaná;9. - z přehledu bankovních transakcí vyplacených spotřebiteli pod VS , var. symbol, a označením „, název, “ byla na účet , č. účtu, (IBAN , hodnota, ) převedena od 9. 6. 2025 do 3. 8. 2025 celkem částka 33 719,44 Kč,10. – z přehledu bankovních a karetních transakcí zaplacených spotřebitelem, že žalovaná na své závazky z úvěrové smlouvy uhradila celkem částku 12 118,27 Kč;11. – z e-mailového dopisu ze dne 20. 12. 2025, že žalobkyně žalovanou upozorňovala na prodlení 91 dnů s nejstarší neuhrazenou splátkou, současně oznámila žalované, že vypovídá smlouvu o půjčce s okamžitou platností a vyzvala žalovanou k okamžitému zaplacení dlužné částky 78 930,15 Kč včetně všech úroků z prodlení a smluvních pokut.12. - z výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne 19. 4. 2026, z potvrzení o podání zásilky dne 21. 4. 2026, že právní zástupkyně žalobkyně upomínala žalovanou o zaplacení dlužné částky ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne 9. 6. 2025 ve výši 80 210,55 Kč do tří dnů, zásilka byla podána k doručení žalované dne 21. 4. 2026;13. – ze sdělení , právnická osoba, ., z výpisu z účtu č. , č. účtu, za červen až srpen 2025, že majitelem účtu byla od 9. 6. 2018 dosud žalovaná, od 9. 6. 2025 do 3. 8. 2025 byla na tento účet převedena celkem částka 33 719,44 Kč, žalovaná hradila platby zejména na , název, . cz, , název, .cz, , název, , , název, , , název, , , název, , , název, , příjmy tvoří rodičovský příspěvek ve výši 8 333 Kč, mzda za červenec 2025 ve výši 4 030 Kč a 3 787 Kč, mzda za květen 2025 ve výši 4 420 Kč a 6 890 Kč, platby od , adresa, , půjčky, např. , název, půjčka, půjčky od žalobkyně;14. - z veřejné části obchodního rejstříku, že žalobkyně je zapsána v obchodním rejstříku u , právnická osoba, od 8. 11. 2022 a jako předmět podnikání má zapsáno, mimo jiné, poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru od 26. 6. 2019.15. Provedené důkazy soud hodnotil jednotlivě a všechny v jejich vzájemné souvislosti, a má tak prokázán následující závěr o skutkovém stavu věci: mezi žalobkyní a žalovanou (dále jen klient) byla dne 9. 6 2025 uzavřena smlouva, na základě které žalobkyně poskytla žalované možnost postupně čerpat finanční prostředky do výše 33 900 Kč, žalovaná se zavázala poskytnuté peněžní prostředky žalobkyni vrátit v denních splátkách, zaplatit sjednaný úrok a poplatky za sjednané služby ve stanovené lhůtě splatnosti dle předpisu denních splátek. Pro případ porušení podmínek smlouvy bylo ujednáno, že žalovaná uhradí žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž je žalovaná v prodlení. (z uvedené smlouvy o úvěru, ze všeobecných obchodních podmínek žalobkyně, z předpisu denní splátek). Žalobkyně poskytla žalované celkem 33 719,44 Kč (z přehledu bankovních transakcí vyplacených spotřebiteli, z výpisu z účtu žalované, z tvrzení žalobkyně). Žalovaná vrátila žalobkyni celkem 12 118,27 Kč (z přehledu bankovních a karetních transakcí zaplacených spotřebitelem). Žalovaná tedy nevrátila žalobkyni částku 21 601,17 Kč. Žalobkyně smlouvu žalované vypověděla a vyzvala žalovanou k zaplacení celkové dlužné částky 78 930,15 Kč. (z e-mailové výzvy ze dne 20. 12. 2025) Právní zástupkyně žalobkyně vyzývala žalovanou k zaplacení dlužné částky dopisem ze dne 19. 4. 2026 podaným k doručení dne 21. 4. 2026 (z uvedeného dopisu, z potvrzení o podání zásilky právní zástupkyní žalobkyně adresované žalované). Žalobkyně prověřovala úvěruschopnost žalované pouze z informací získaných od žalované, tvrzené lustrace ve veřejně dostupných rejstřících žalobkyně nedoložila, nebyly tedy prokázány. Zejména pak nelze z žádného důkazu zjistit, jakým způsobem dospěla žalobkyně k závěru, že měsíční příjmy žalobkyně činily před uzavřením smlouvy 25 000 Kč, jak tvrdila. Nadto ve dvou listinách, které si žalobkyně sama sestavila jsou uvedeny příjmy 28 722 Kč (z výpisu k posouzení úvěruschopnosti, z identifikace příjmů). Relevantním důkazem není listina, kterou sestavila žalobkyně a kterou označila identifikované příjmy, neboť u jednoho z účtu nelze ztotožnit jejího majitele a dále nelze zjistit účely jednotlivých plateb a jejich odesílatele, natož mít věrohodně ověřeno z nezávislých zdrojů, např. přímo z výpisů z účtu, že tyto údaje odpovídají realitě a jsou těmi příjmy, pokud možno pravidelnými, s kterými mohla žalovaná volně disponovat. To zejména za situace, kdy žalovaná měla sama uvést příjmy 48 000 Kč. Žalobkyně nadto netvrdila a ani neprokazovala, že hodnotila výdaje žalované. Z žádného důkazu není prokázáno, že žalobkyně ověřovala údaje získané od žalované alespoň částečně z nezávislých zdrojů.16. Uvedený závěr o skutkovém stavu věci soud dále hodnotil právně, přičemž vyšel zejména z následujících zákonných ustanovení:17. § 2395 zákona číslo 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.18. § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením, neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.19. § 580 odst. 1 o. z., neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.20. § 588 věta první o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.21. § 2 odst. 3 o. z., výklad právního předpisu nesmí být v rozporu s dobrými mravy a nesmí vést ke krutosti nebo bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění.22. § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZoSÚ“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.23. § 86 odst. 2 ZoSÚ, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.24. § 87 odst. 1 ZoSÚ, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.25. Po právním hodnocení prokázaného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že mezi účastníky byla dne 9. 6. 2025 uzavřena smlouva, která je podle svého obsahu smlouvou o spotřebitelském úvěru ve smyslu § 2395 o.z. a ust. § 1 a násl. zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, neboť žalobkyně coby poskytovatelka při jejím uzavírání vystupovala jako podnikatel v předmětu činnosti poskytování nebankovních úvěrů a žalovaná jako spotřebitel. Ve vztahu k ujednání o poplatku za poskytnutí sjednaných služeb se jednalo o nepojmenovanou smlouvu ve smyslu § 1746 odst. 2 o.z. V souladu s citovaným ust. § 86 odst. 1 a 2 ZoSÚ, proto bylo povinností žalobkyně jakožto úvěrující osoby, podnikající v předmětu poskytování úvěrů, s odbornou péčí posoudit schopnost žalované tento spotřebitelský úvěr splatit, tedy posoudit úvěruschopnost žalované, zejména porovnáním jejich příjmů a výdajů, přičemž postup získávání údajů pouze od samotného spotřebitele, není v souladu s požadavkem odborné péče, která je pro věřitele předepsána v cit. ust. § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. Z žádného důkazu není prokázáno, že žalobkyně prověřovala skutečné poměry žalované z nezávislých zdrojů, ve veřejných databázích, že porovnávala hodnověrně příjmy a výdaje žalované, jak předepisuje cit. ust. § 86 odst. 1 a 2 zákona č. 257/2016 Sb. Břemeno tvrzení a břemeno důkazní přitom žalobkyni ukládá ust. § 101 odst. 1 písm. a) a b) ve spojení s § 120 odst. 1 o.s.ř. Již jen rozdílná tvrzení žalobkyně o výši příjmů žalované, tvrzení o příjmu 25 000 Kč, údaj od žalované 48 000 Kč a údaj v listinách o příjmu 28 722 Kč, dokumentují, že žalobkyně ani příjmy žalované pečlivě nezkoumala. K výdajům žalované žalobkyně pak žádná konkrétní tvrzení nepřednesla, tudíž ani neprokázala, že je skutečně posuzovala, třeba i z nezávislých zdrojů (např. nájemní smlouva apod.). Vzhledem k tomu, že k prvnímu jednání ve věci se žalobkyně nedostavila, nemohla být ani o těchto nedostatcích a povinnosti doplnit nedostatečná tvrzení a plnit důkazní povinnost poučena, této možnosti se sama zbavila. Žalobkyně tak neunesla břemeno tvrzení a na to navazující důkazní břemeno ve vztahu k tvrzení, že řádně posuzovala úvěruschopnost žalované v souladu s ustanovením § 86 odst. 1 z.č. 257/2016 Sb. Jak vyložil Ústavní soud ČR již ve svém nálezu ze dne 26. 2. 2019 sp. zn. III. ÚS 4129/18 posuzování úvěruschopnosti je přitom obecný požadavek a není ani třeba mít stanoveno v zákoně, že je třeba úvěruschopnost zkoumat. Jelikož žalobkyně neprokázala, že úvěruschopnost žalované skutečně posuzovala v souladu s pravidly uvedenými v § 86 odst. 1 a 2 ZoSÚ, není smlouva o úvěru ze dne 9. 6. 2025 uzavřena platně, neboť byla uzavřena v rozporu se zákonem (konkrétně s ustanovením § 86 odst. 1 a 2 ZoSÚ), zákonu tak odporuje, jak se má na mysli. § 580 odst. 1 o.z. Soud proto shledal předmětnou smlouvu o úvěru neplatnou dle 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve spojení s § 580 odst. 1 o.z., přičemž k této absolutní neplatnosti soud přihlédl i bez návrhu v souladu s ust. § 588 o.z. Dle § 87 odst. 1 věta druhá ZoSÚ je tak žalovaná povinna vrátit toliko nesplacenou jistinu poskytnutého úvěru, tedy částku 21 601,17 Kč, když bylo prokázáno, že žalobkyně poskytla žalované částku 33 719,44 Kč převodem na účet žalované a z této částky žalovaná vrátila žalobkyni částku 12 118,27 Kč. Soud proto v odst. I. výroku tohoto rozsudku uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 21 601,17 Kč s úrokem z prodlení od 21. 12. 2025 do zaplacení, jehož základ vyplývá z ustanovení § 1970 o.z. a jeho výše z ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., když žalovaná byla v řízení nečinná, a tudíž netvrdila, jaká doba je pro ni pro zaplacení přiměřená, proto soud vychází z lhůt sjednaných v původní, byť neplatné, smlouvě.26. Ve vztahu k dalším požadovaným nárokům nad částku 21 601,17 Kč a co do úroku z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 21 601,17 Kč od 21. 12. 2025 do zaplacení, jak bylo žalobkyni přiznáno ve výroku v odst. I. tohoto rozsudku, byla žaloba v odst. II. výroku tohoto rozsudku zamítnuta, neboť v důsledku neplatnosti úvěrové smlouvy je žalovaná povinna vrátit žalobkyni toliko nesplacenou jistinu (§ 87 odst. 1 věta třetí ZoSÚ). Proto co do částky 55 963,98 Kč (celkový žalobní požadavek činil 77 565,15 Kč, přiznáno 21 601,17 Kč), co do úroku z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 16 820,77 Kč (požadován úrok z částky 38 421,94 Kč, přiznán z částky 21 601,17 Kč) Kč od 21. 12. 2025 do zaplacení, byla žaloba zamítnuta.27. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ustanovením§ 142 odst. 2 o.s.ř., podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popř. vysloví, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalobkyně byla v řízení úspěšná méně než z 50 % uplatněného nároku, a tedy jí právo na náhradu nákladů řízení nepřísluší, přičemž žalované podle obsahu spisu dosud žádné náklady řízení nevznikly.