Okresní soud v Novém Jičíně 17 C 159/2026-18 – Smlouva o úvěru

Žalobou podanou soudu dne 27. 5. 2026 domáhala se žalobkyně po žalovaném zaplacení částky 18 696,40 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 8 462,80 Kč od 29. 11. 2025 do zaplacení a částky 402,58 Kč. Žalobní nárok odůvodnila tvrzením, že žalovaný uzavřel se žalobkyní dne 30. 7. 2025 smlouvu o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. , hodnota, . Smlouvou se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému spotřebitelský úvěr jiný než na bydlení až do výše 41 700 Kč s možností postupného čerpání a žalovaný se zavázal poskytnuté finanční prostředky žalobkyni vrátit a zaplatit poplatek za vyplacení tranší úvěru ve výši 1,99 % z vyplacené tranše, smluvní úrok ve výši 1,07 % denně z nesplacené částky jistiny a další poplatky za žalovaným objednané volitelné služby. Žalovaný si zvolil službu „, název, “ v původní výši 109,80 Kč, službu „, název, “ v původní výši 165 Kč a službu „, název, “ v původní výši 28,80 Kč. Smlouva byla uzavřena tím způsobem, že žalovaný požádal o poskytnutí úvěru na internetových stránkách žalobkyně www., název, .cz vyplněním žádosti o poskytnutí úvěru a poskytl údaje, na základě kterých žalobkyně posoudila jeho úvěruschopnost, přičemž ověřila, zda se žalovaný nenachází v registru centrální evidence exekucí, v insolvenčním rejstříku, v registru neplatných dokladů, v registru hledaných osob PČR, v registru politicky aktivních osob, ve výpisu katastrálního rejstříku, v registru sankčních seznamů a v interní historii klienta, nahlédla do databází bankovních a nebankovních klientských informací (NRKI a BRKI). Žalobkyně provedla posouzení úvěruschopnosti žalovaného podle interní metodiky schválené ČNB a podle zákona a zjistila, že dlužník je schopen své závazky splácet. Poskytnuté finanční prostředky se žalovaný zavázal žalobkyni splácet v pravidelných denních splátkách, přičemž první splátka byla splatná 29. 8. 2025 a konec kreditového rámce měl nastat 3. 7. 2030. Pro případ prodlení žalovaného se zaplacením dlužné částky bylo smlouvou ujednáno oprávnění žalobkyně na zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z dlužné částky až do zaplacení dlužné částky. Žalobkyně vyplatila žalovanému celkem 8 000 Kč, a to dne 30. 7. 2025. Žalovaný se dostal do prodlení se splácením, žalobkyně proto vypověděla žalovanému smlouvu dne 28. 11. 2025 a vyzvala žalovaného k zaplacení dlužné částky. Žalovaný je v prodlení se zaplacením od 29. 11. 2025. Žalovaný tak dluží jistinu ve výši 8 000 Kč, poplatek za vyplacení tranší úvěru 159,20 Kč, poplatek za službu „, název, “ ve výši 109,80 Kč, poplatek za službu „, název, “ 165 Kč, poplatek za službu „, název, “ ve výši 28,80 Kč, smluvní úrok 10 233,60 Kč (ve výši 1,07 % denně z nesplacené části jistiny) a smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky za prvních 90 dnů prodlení (od 1830. 8. 2025 do 28. 11. 2025) tj. ve výši 402,58 Kč. Žalobkyně žalovaného vyzývala k zaplacení dlužné částky, žalovaný na výzvu ničeho nezaplatil.2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.3. Soud ve věci provedl dokazování následujícími listinami, z nichž zjistil tyto rozhodné skutečnosti:4. - z listiny nazvané Smlouva o revolvingovém spotřebitelském úvěru „, název, “ č. , hodnota, ze dne 30. 7. 2025, z informací pro spotřebitele, ze souhlasu se zpracováním osobních údajů, z údaje o poskytovateli spotřebitelského úvěru „, název, “, ze všeobecných obchodních podmínek platných pro revolvingový spotřebitelský úvěr „, název, “ a pro zprostředkování spotřebitelského úvěru žalobkyně platných od 27. 5. 2024 (dále jen VOP), z potvrzení o ověření totožnosti majitele účtu, z kopie občanského průkazu, že formou elektronické komunikace přes portál žalobkyně www., název, .cz účastníci uzavřeli smlouvu, na základě které se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému revolvingový, spotřebitelský úvěr se schváleným kreditním rámcem 41 700 Kč, doba platnosti kreditního rámce trvala do 3. 7. 2030, roční procentní sazba nákladů při čerpání celého kreditního rámce činila 2224,88 %, byla sjednána úroková sazba pevná ve výši 1,066 % denně z aktuální dlužné jistiny, splatnost první denní splátky (30. den ode dne poskytnutí úvěru) nastala 29. 8. 2025, splatnost úvěru 3. 7. 2030, poplatek za vyplacení tranše úvěru činil 1,99 % z čerpané částky. Smlouvou se žalovaný zavázal poskytnuté finanční prostředky úvěru vrátit věřiteli spolu s příslušenstvím nejpozději k datu splatnosti smlouvy a zaplatit cenu za jím zvolené volitelné služby, a to v pravidelných denních splátkách. Věřitel klientovi stanoví výši doporučené měsíční úhrady a klient může úvěr splácet i v doporučených měsíčních úhradách, a to dle svých možností tak, aby se nedostal do prodlení s plněním svých závazků. Klient je dle smlouvy oprávněn úvěr čerpat po celou dobu platnosti kreditního rámce, a to postupně i opakovaně, jednotlivá tranše nesmí přesáhnout maximální výši částky k čerpání, jednotlivé tranše budou poskytnuty prostřednictvím bankovního převodu na bankovní účet určený klientem. Volitelnými službami jsou služba „, název, “, služba „, název, “ a , název, . Dle čl. VII bod 4.3. se klient zavazuje zaplatit poplatek ve výši 3,66 Kč denně za možnost odkladu splatnosti splátek o 60 dní – službu „, název, “ v případě, že tuto službu aktivoval, který je splatný 29. den následující po dni, za který byl daný poplatek vypočten společně s denní splátkou. Dle čl. 4.5. smlouvy se klient zavazuje zaplatit poplatek 165 Kč za expresní vyplacení každé tranše – službu „, název, “ v případě, že tuto službu aktivovat. Dle čl. 4.6. smlouvy se klient zavazuje poplatek za službu „, název, “ splácet rovnoměrně v rámci denních splátek do konce doby platnosti kreditního rámce a každá jeho část je splatná s každou denní splátkou vypočtenou ode dne následujícího po dni vyplacení tranše, ke které se vztahuje. Dle bodu 4.7. smlouvy klient zavazuje platit poplatek ve výši 0,96 Kč denně, za „, název, , v případě, že tuto službu aktivoval, poplatek je splatný 29. den následující po dni, za který byl daný poplatek vypočten společně s denní splátkou. Dle čl. VIII.1., ocitne-li se klient v prodlení, má věřitel vůči klientovi nárok na náhradu účelně vynaložených nákladů vzniklých věřiteli v důsledku prodlení klienta s úhradou dlužné částky, na úrok z prodlení, na smluvní úrok ve výši 1,066 % denně, na zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z celkové dlužné částky, ohledně níž je klient v prodlení až do zaplacení, na zesplatnění úvěru v případě, kdy je klient alespoň 91 dní v prodlení se splácením jedné nebo více splátek. Klient prohlásil, že byl seznámen s VOP, že si je přečetl a že s veškerým obsahem souhlasí. Zaškrtnutím pole „zpracování osobních údajů“ na zákaznickém portálu na stránce žalobkyně uděluje žadatel o úvěr souhlas s pravidly zpracování osobních údajů a se zpracováním osobních údajů v rozsahu a za podmínek uvedených v tomto dokumentu, souhlas byl účinný od 5. 3. 2024.5. - z předpisu denních splátek, že denní splátka činila celkem 90,08 Kč, první splátka byla splatná 31. 7. 2025, poslední splátka měla být zaplacena 3. 7. 2030;6. - z výpisu žalobkyně o posouzení úvěruschopnosti žalovaného, z prohlášení žalobkyně o identifikovaných příjmech, že žalovaný uvedl celkový počet členů ve společně hospodařící domácnosti 3, počet členů ve společně hospodařící domácnosti s příjmem 2, uvedl výši svých pravidelných měsíčních výdajů na půjčky 8 000 Kč, výši pravidelných měsíčních výdajů na bydlení 13 331 Kč, další nezbytné výdaje 0 Kč, další zbytné výdaje 4 000 Kč, výši čistého měsíční příjmu uvedeného spotřebitelem 29 931 Kč, počet nepracujících členů ve společně hospodařící domácnosti: 1, rezervu pro výdaje 600 Kč, vypočítané minimální výdaje 16 567 Kč, disponibilní příjem 13 364 Kč, úvěruschopnost byla posouzena jako úspěšná. Žalobkyně ověřila výši čistého měsíčního příjmu žalovaného, tato činila 30 035 Kč.7. - z přehledu bankovních transakcí vyplacených spotřebiteli, z autorizace ověření totožnosti, z přehledu bankovních a karetních transakcí zaplacených spotřebitelem, že pod VS , var. symbol, a označením „, název, “ byla na účet , č. účtu, převedena 30. 7. 2025 částka 8 000 Kč; majitelem účtu č. , č. účtu, je ke dni 30. 6. 2021 žalovaný; žalovaný na dlužnou částku ničeho neuhradil;8. - z výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne 19. 4. 2026, z potvrzení o podání zásilky dne 21. 4. 2026, že právní zástupkyně žalobkyně upomínala žalovaného o zaplacení dlužné částky ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne 30. 7. 2025 ve výši 20 506,82 Kč do tří dnů, zásilka byla podána k doručení žalovanému dne 21. 4. 2026;9. – z výpisu z účtu č. , č. účtu, za dobu od 1. 7. 2025 do 12. 6. 2026, že majitelem účtu je žalovaný, dne 29. 7. 2025 byla z tohoto účtu uhrazena částka 1 Kč na účet č. , č. účtu, a z tohoto účtu byla dne 30. 7. 2025 účet č. , č. účtu, převedena částka 8 000 Kč od plátce , Jméno žalobkyně, označená , Anonymizováno, VS , var. symbol, ;10. – z e-mailového dopisu ze dne 28. 11. 2025, že žalobkyně žalovaného upozorňovala na prodlení 91 dnů s nejstarší neuhrazenou splátkou, současně oznámila žalovanému, že vypovídá smlouvu o půjčce s okamžitou platností a vyzvala žalovaného k okamžitému zaplacení dlužné částky 20 148,98 Kč včetně všech úroků z prodlení a smluvních pokut.11. - z veřejné části obchodního rejstříku, že žalobkyně je zapsána v obchodním rejstříku u , právnická osoba, od 8. 11. 2022 a jako předmět podnikání má zapsáno, mimo jiné, poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru od 26. 6. 2019.12. Provedené důkazy soud hodnotil jednotlivě a všechny v jejich vzájemné souvislosti, a má tak prokázán následující závěr o skutkovém stavu věci: mezi žalobkyní a žalovaným (dále jen klient) byla dne 19. 3. 2025 uzavřena smlouva, na základě které žalobkyně poskytla žalovanému možnost postupně čerpat finanční prostředky do výše 41 700 Kč, žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky žalobkyni vrátit v denních splátkách, zaplatit sjednaný úrok a poplatky za sjednané služby ve stanovené lhůtě splatnosti dle předpisu denních splátek. Pro případ porušení podmínek smlouvy bylo ujednáno, že žalovaný uhradí žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž je žalovaný v prodlení. (z uvedené smlouvy o úvěru, ze všeobecných obchodních podmínek žalobkyně). Žalobkyně poskytla žalovanému celkem 8 000 Kč (z přehledu bankovních transakcí vyplacených spotřebiteli, z výpisu z účtu žalovaného). Žalovaný žalobkyni ničeho neuhradil (z tvrzení žalobkyně, z přehledu bankovních transakcí zaplacených spotřebitelem). Žalobkyně smlouvu žalovanému vypověděla a vyzvala žalovaného k zaplacení celkové dlužné částky 20 148,98 Kč. (z e-mailové výzvy ze dne 28. 11. 2025) Právní zástupkyně žalobkyně vyzývala žalovaného k zaplacení dlužné částky dopisem ze dne 19. 4. 2026 podaným k doručení dne 21. 4. 2026 (z uvedeného dopisu, z potvrzení o podání zásilky právní zástupkyní žalobkyně adresované žalovanému). Žalobkyně ověřovala úvěruschopnost žalovaného z informací získaných od žalovaného, lustrací v dostupných rejstřících a neměla pochybnosti o možnosti žalovaného úvěr splácet. (z tvrzení žalobkyně, z výpisu o posouzení úvěruschopnosti, z přehledu příjmů z bankovního účtu žalovaného).13. Uvedený závěr o skutkovém stavu věci soud dále hodnotil právně, přičemž vyšel zejména z následujících zákonných ustanovení:14. § 2395 zákona číslo 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.15. § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením, neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.16. § 580 odst. 1 o. z., neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.17. § 588 věta první o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.18. § 2 odst. 3 o. z., výklad právního předpisu nesmí být v rozporu s dobrými mravy a nesmí vést ke krutosti nebo bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění.19. § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZoSÚ“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.20. § 86 odst. 2 ZoSÚ, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.21. § 87 odst. 1 ZoSÚ, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.22. Při právním hodnocení prokázaného skutkového stavu věci dospěl soud k závěru, že dne 30. 7. 2025 uzavřela žalobkyně jakožto úvěrující se žalovaným jakožto úvěrovaným smlouvu, která je podle svého obsahu smlouvou o spotřebitelském úvěru ve smyslu ust. § 2395 o.z. ve spojení s ustanoveními § 1 a následujícími ZoSÚ, neboť poskytovatel při jejím uzavírání vystupoval jako podnikatel v předmětu činnosti poskytování nebankovních úvěrů a žalovaný jako spotřebitel. V souladu s cit. ust. § 86 odst. 1 ZoSÚ proto bylo povinností žalobkyně, jakožto úvěrující osoby podnikající v předmětu poskytování úvěrů, s odbornou péčí posoudit schopnost žalovaného tento spotřebitelský úvěr splácet, přičemž postup získávání údajů pouze od samotného spotřebitele, není v souladu s požadavkem odborné péče, která je pro věřitele předepsána v citovaném ust. § 86 odst. 1, 2 ZoSÚ. Z žádného důkazu není prokázáno, že žalobkyně skutečně prověřovala poměry žalovaného ve veřejných databázích, včetně skutečné výše jeho výdajů a jejich porovnání, jakož i způsobu plnění dosavadních dluhů, jak předepisuje cit. ust. § 86 odst. 2 věta první ZoSÚ. Žalobkyně nepředložila listinné důkazy prokazující, že zákonem předepsané skutečnosti žalovaného žalobkyně skutečně ověřovala a že tyto odpovídaly realitě. Důkazní povinnost žalobkyni přitom ukládá ust. § 101 odst. 1 písm. b) ve spojení s § 120 odst. 1 o.s.ř. Vzhledem k tomu, že k prvnímu jednání ve věci samé se žalobkyně nedostavila, nemohla být o této důkazní povinnosti při jednání poučena dle § 118a odst. 3 o.s.ř. (byť byla poučena již v rámci přípravy jednání v usnesení ze dne 3. 7. 2026.) Žalobkyně tak neunesla důkazní břemeno ve vztahu k tvrzení, že řádně posuzovala úvěruschopnost žalovaného v souladu s ustanovením § 86 odst. 1, 2 ZoSÚ. Jak vyložil Ústavní soud ČR ve svém nálezu ze dne 26. 2. 2019 sp. zn. III. ÚS 4129/18 posuzování úvěruschopnosti je přitom obecný požadavek a není ani třeba mít stanoveno v zákoně, že je třeba úvěruschopnost zkoumat. Jelikož žalobkyně neprokázala, že úvěruschopnost žalovaného skutečně posuzovala v souladu s pravidly uvedenými v § 86 odst. 1 a 2 ZoSÚ, není smlouva o úvěru ze dne 30. 7. 2025 uzavřena platně, neboť byla uzavřena v rozporu se zákonem (konkrétně s ustanovením § 86 odst. 1 a 2 ZoSÚ), zákonu odporuje, jak má na mysli ust. § 580 odst. 1 o.z. Soud proto shledal předmětnou smlouvu o úvěru neplatnou dle 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve spojení s § 580 odst. 1 o.z., přičemž k této absolutní neplatnosti soud přihlédl i bez návrhu v souladu s ust. § 588 o.z. Dle § 87 odst. 1 věta druhá ZoSÚ je tak žalovaný povinen vrátit toliko nesplacenou jistinu poskytnutého úvěru, tedy částku 8 000 Kč, když žalobkyně prokázala, že částku 8 000 Kč převedla na účet žalovaného a žalovaný na tuto částku ničeho neuhradil. Soud proto v odst. I. výroku tohoto rozsudku uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 8 000 Kč s úrokem z prodlení od 29. 11. 2025 do zaplacení, jehož základ vyplývá z ustanovení § 1970 o.z. a jeho výše z ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., když žalovaný byl v řízení nečinný, a tudíž netvrdil, jaká doba je pro něj pro zaplacení přiměřená, proto soud vychází z lhůt sjednaných v původní, byť neplatné, smlouvě.23. Ve vztahu k dalším požadovaným nárokům nad částku 8 000 Kč a co do úroku z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 8 000 Kč od 29. 11. 2025 do zaplacení, jak bylo žalobkyni přiznáno ve výroku v odst. I. tohoto rozsudku, byla žaloba v odst. II. výroku tohoto rozsudku zamítnuta, neboť se jedná o nároky z neplatné smlouvy, které nelze důvodně v soudním řízení přiznat (soud již vyložil důvody neplatnosti v předchozím odstavci tohoto odůvodnění). Proto co do částky 11 098,98 Kč a co do úroku z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 462,80 Kč od 29. 11. 2025 do zaplacení, byla žaloba zamítnuta.24. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ustanovením§ 142 odst. 2 o.s.ř., podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popř. vysloví, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalobkyně byla v řízení úspěšná méně než z 50 % uplatněného nároku, a tedy jí právo na náhradu nákladů řízení nepřísluší, přičemž žalovanému podle obsahu spisu dosud žádné náklady řízení nevznikly.