Žalobou doručenou soudu dne , datum, se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky ve výši , částka, spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky , částka, ve výši 15 % ročně od , datum, do , datum, ve výši , částka, , zákonným úrok z prodlení z částky , částka, ve výši 15 % ročně od , datum, do , datum, ve výši , částka, , zákonným úrokem z prodlení z částky , částka, ve výši 15 % ročně od , datum, do , datum, ve výši , částka, , zákonným úrokem z prodlení z částky , částka, ve výši 15 % ročně od , datum, do , datum, ve výši , částka, , zákonným úrokem z prodlení z částky , částka, ve výši 15 % ročně od , datum, do , datum, ve výši , částka, , zákonným úrokem z prodlení z částky , částka, ve výši 15 % ročně od , datum, do , datum, ve výši , částka, , zákonným úrokem z prodlení z částky , částka, ve výši 15 % ročně od , datum, do , datum, ve výši , částka, , zákonným úrokem z prodlení z částky , částka, ve výši 15 % ročně od , datum, do , datum, ve výši , částka, , zákonným úrokem z prodlení z částky , částka, ve výši 15 % ročně od , datum, do zaplacení, částky ve výši , částka, , úroku ve výši 74,01 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, ve výši , částka, , úroku ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od , datum, dosáhne částky , částka, , a náhrady nákladů řízení.2. Žalobu odůvodnila tvrzením, že mezi ní a žalovanou byla prostřednictvím emailové komunikace dne , datum, uzavřena smlouva o úvěru č. , hodnota, . Na základě této smlouvy poskytla žalobkyně na účet žalované uvedený ve smlouvě částku ve výši , částka, . K vyplacení úvěru žalované došlo dne , datum, . Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr a úrok za poskytnutí úvěru sjednaný ve smlouvě ve výši nominální úrokové sazby 74,01 % ročně splácet v 36 měsíčních splátkách ve výši , částka, , splatných vždy k 12. dni každého kalendářního měsíce počínaje měsícem únor 2023, to vše dle splátkového kalendáře, který tvoří přílohu oznámení o schválení úvěru. Schopnost žalované řádně hradit úvěr byla ze strany žalobkyně prověřena na základě dokladů a informací získaných od žalované, databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti, jakož i z jiných zdrojů (doklady o příjmech, prohlášení žalované atd.). Z výše uvedeného bylo zjištěno, že volné zdroje ke splácení jsou dostatečné. Dále byla ověřena úvěrová historie žalované v databázích SOLUS a NRKI. Žalovaná neplnila řádně podmínky smlouvy a ocitla se tak v prodlení s úhradou splátek poskytnutého úvěru. Do data zesplatnění úvěru uhradila pouze čtyři splátky po , částka, , a to dne , datum, , , datum, , , datum, a , datum, , celkem tedy , částka, . V důsledku tohoto prodlení žalované následně došlo automaticky k zesplatnění celého úvěru, a to v souladu s bodem 6.3. smlouvy, podle kterého platí, že pokud se žalovaná ocitne v prodlení s úhradou kterékoli splátky či její části o délce 65 dnů, dochází tímto dnem bez dalšího k zesplatnění celého úvěru. Žalovaná se takto dostala do prodlení s úhradou splátky či její části o délce 65 dnů u splátky č. , hodnota, splatné dne , datum, . K datu , datum, tak došlo v souladu se smlouvou k zesplatnění celého úvěru. Podle bodu 6.4. smlouvy se pak ke dni zesplatnění úvěru celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru staly součástí nové jistiny úvěru, s tím, že tuto novou jistinu ve výši celkem , částka, byla žalovaná povinna uhradit žalobkyni nejpozději v den zesplatnění úvěru. Dále bylo sjednáno, že žalobkyně je oprávněna požadovat, aby jí žalovaná v případě prodlení s hrazením nové jistiny úvěru platila úroky z prodlení v zákonné výši z celé této nové jistiny úvěru až do jejího úplného zaplacení. V důsledku shora uvedeného prodlení žalované vzniklo žalobkyni právo na zaplacení smluvních pokut dle bodu 6.1. a 6.5. smlouvy. Konkrétně žalobkyně takto v souladu se smlouvou uplatňuje právo na zaplacení smluvní pokuty dle bodu 6.1. za každou splátku, u které se žalovaná ocitne v prodlení o délce 30 dnů. Žalobkyni vzniklo právo na zaplacení této smluvní pokuty u splátek č. , hodnota, , 6, u kterých se žalovaná ocitla v prodlení o délce 30 dnů, tedy smluvní pokuty v celkové výši 2 x , částka, . Žalobkyně dále v souladu se smlouvou uplatňuje právo na zaplacení smluvní pokuty dle bodu 6.5., podle kterého je oprávněna požadovat po žalované zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou, a to ode dne následujícího po dni zesplatnění úvěru až do jejího úplného zaplacení. Žalobkyně touto žalobou požaduje tuto smluvní pokutu pouze k datu vyhotovení této žaloby, tedy za dobu od , datum, do , datum, ve výši , částka, . Žalovaná tak dluží žalobkyni částku odpovídající aktuálně nové jistině ve výši , částka, s příslušenstvím, náhradě nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalované dle bodu 6.2. smlouvy ve výši , částka, a neuhrazených smluvních pokut ve výši , částka, a , částka, . Žalovaná tyto částky neuhradila ani na základě zaslané předžalobní výzvy.3. Žalobkyně byla vyzvána usnesením č. j. , spisová značka, ze dne , datum, , aby ve lhůtě 15 dnů doplnila svá tvrzení uvedená v žalobě o tom, zda a jakým způsobem posuzovala a prověřovala podle zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, schopnost žalované splácet tvrzený úvěr včetně příslušenství (tzv. úvěruschopnost) a v téže lhůtě označila a zaslala soudu důkazy k prokázání doplněných tvrzení.4. Žalobkyně ve svém vyjádření ze dne , datum, uvedla, že schopnost žadatele hradit úvěr byla ze strany věřitele prověřena na základě dokladů o příjmech, výpisu z databáze NRKI a SOLUS, hodnocení klienta a prohlášení dlužníka. Z dokladů o příjmech vyplynulo, že celkový čistý měsíční příjem žalované činí , částka, , její celkové měsíční náklady činí , částka, a volné zdroje ke splácení činí , částka, . Dále bylo zjištěno, že žadatel nebyl v době žádosti evidován v insolvenčním rejstříku, neměl u poskytovatele předchozí smlouvu ve stavu žalobního vymáhání, doklad totožnosti žadatele nebyl evidován jako neplatný, zaměstnavatel žadatele nebyl evidován v insolvenčním rejstříku, obchodník jednající s žadatelem doporučil úvěr ke schválení. Žalobkyně doložila soudu formulář hodnocení klienta, kde byla zejména provedena analýzy bonity žalované a bylo zjištěno, že volné zdroje ke splácení jsou , částka, . Dále byly doloženy výpisy z bankovního účtu dokládající, že žalovaná je majitelem účtu, na který měl být úvěr vyplacen. Z výpisu z registru SOLUS bylo zjištěno, že žalovaná nebyla v době uzavření úvěrové smlouvy nikde s dlužnou částku po splatnosti. K posouzení výdajů žalované žalobkyně uvádí, že při hodnocení úvěruschopnosti vychází zejména z údajů uvedených žalovanou, které žalovaná svým podpisem potvrdila v kartě hodnocení klienta, kdy uvedla, že její náklady na bydlení činí , částka, (nájemné + inkaso). Žalobkyně nemá objektivní možnost ověřit si údaje sdělené žalovanou. Žalovaná neuvedla žádnou osobu, k níž by měla vyživovací povinnost. Žalovaná neměla v době vzniku předmětné úvěrové smlouvy s žalobkyní uzavřenou další souběžnou úvěrovou smlouvu a neuvedla ani žádné další výdaje spojené se splátkami ostatních úvěrů. Žalobkyně uvádí, že základ pro určení úvěruschopnosti vytváří žadatel o úvěru (klient – žalovaný) při své žádosti a že vedení pravdivých údajů tvoří základ pro zkoumání úvěruschopnosti. Žalobkyně tímto považuje uvedené zkoumání úvěruschopnosti za zcela dostačující.5. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.6. Ve věci bylo nařízeno jednání na den , datum, . Žalovaná se k jednání nedostavila, svou neúčast neomluvila. Právní zástupkyně žalobkyně byla dle § 118a odst. 1, 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”), poučena, že dosud neprokázala řádným způsobem posouzení úvěruschopnosti žalované, když z předložených dokladů se podává, že žalovaná měla mít uzavřeny snad dva pracovní poměry, jsou doloženy pouze mzdy za jeden měsíc před poskytnutím úvěru, tj. za listopad 2022. Z hodnocení klienta dále vyplývá, že žalovaná bydlí ve státním bytě a její náklady mají činit cca , částka, . Není doložena ani nájemní smlouva se skutečnou výši nájmu a energií, rovněž nejsou doloženy výpisy z účtu žalované, ze kterých by vyplývaly skutečné výdaje žalované, např. telefon, internet, služby, rozhlas, televize, energie apod. Právní zástupkyně vyzvána, aby doplnila svá tvrzení dle tohoto poučení a navrhla důkazy pro svá tvrzení, když těmito důkazy mohou být listiny – pracovní smlouva, nájemní smlouva, výpisy z účtů apod. Současně poučena, že v případě nesplnění této povinnosti nebude moci být se svým nárokem úspěšná. Právní zástupkyně žalobkyně uvedla, že klient má k dispozici pouze listiny, které byly soudu předloženy, proto nebude doplňovat svá tvrzení ani navrhovat další důkazy.7. Z předložených listin vzal soud za prokázané, že mezi účastníky došlo prostřednictvím komunikace na dálku dne , datum, k uzavření smlouvy o úvěru ve výši , částka, na dobu 36 měsíců s tím, že měsíční splátka byla dohodnuta ve výši , částka, . Celková částka, kterou má klient zaplatit, činí , částka, , pevná zápůjční úroková sazba činí 74,01 % ročně na celou dobu splácení úvěru. Z oznámení o schválení úvěru ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalované bylo sděleno, že došlo k uzavření Smlouvy o úvěru ve znění Dodatku č. , hodnota, , jejíž přílohu tvořil i splátkový kalendář. K vyplacení úvěru žalované došlo dne , datum, (z Návrhu na uzavření smlouvy o úvěru/Smlouvy o úvěru ze dne , datum, a Oznámení o schválení úvěru ke smlouvě č. , hodnota, ze dne , datum, , z Dodatku č. , hodnota, k Návrhu smlouvy o úvěru/Smlouvě o úvěru č. , hodnota, , ze splátkového kalendáře, z dokladu o vyplacení úvěru). Z karty klienta bylo zjištěno, že na úvěr uhradila celkem částku , částka, . Žalované byla žalobkyní zaslána výzva k úhradě dlužné částky s upozorněním, že ke dni , datum, došlo k zesplatnění celého úvěru (z Oznámení o zesplatnění ze dne , datum, , z Předžalobní výzvy ze dne , datum, , podacího archu). Žalobkyně provedla dne , datum, hodnocení klienta, dle kterého byla žalovaný svobodná a neměla žádnou vyživovací povinnost. Byla zaměstnána u společnosti , právnická osoba, ., a to na dobu neurčitou s pravidelným čistým měsíčním příjmem , částka, . Její výdaje měly činit , částka, , tj. , částka, bydlení a , částka, životní minimum (z hodnocení klienta). Tyto údaje se jeví jako nedostatečné, neboť nebyly zkoumány další výdaje, jako např. náklady na obživu, energie, splátky dalších úvěrů. Z potvrzení o příjmu ze dne , datum, bylo zjištěno, že průměrný čistý měsíční příjem žalované za posledních 12 měsíců u společnosti , právnická osoba, . činil , částka, a u společnosti MAKROTHERM , částka, . Z výpisu z běžného účtu bylo zjištěno, že čistý příjem žalované u společnosti , právnická osoba, . činil v prosinci 2022 částku , částka, a u společnosti MAKROTHERM částku , částka, (z potvrzení o příjmu, z výpisu mzdy na běžném účtu žalované).8. Po vyhodnocení jednotlivých důkazů soud dospěl k následujícím rozhodným závěrům o skutkovém stavu věci: Žalobkyně poskytla žalované dne , datum, částku , částka, , kterou se žalovaná zavázala žalobkyni vrátit spolu s dohodnutým úrokem v celkem , hodnota, měsíčních splátkách po , částka, tak, aby zaplatila celkovou částku ve výši , částka, . Předžalobní výzvou ze dne , datum, žalobkyně vyzývala žalovanou k zaplacení dlužné částky. Žalobkyně při poskytování úvěru žalované nepostupovala s odbornou péčí a neposuzovala její úvěruschopnost tak, aby mohla na základě dostatečných informací posoudit, že žalovaná bude schopna spotřebitelský úvěr splácet, když nezkoumala její skutečné výdaje. Nezjišťovala skutečnou částku na obživu, bydlení, náklady na energie, nedoložila doklady – nájemní smlouvu apod., nezjišťovala další půjčky a jejich řádné splácení.9. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále též „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.10. Podle ustanovení § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.11. Podle ustanovení § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.12. Podle ustanovení § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.13. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.14. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.15. Na základě zjištěného skutkového stavu soud učinil právní závěr, že úvěrová smlouva, na základě které se žalobkyně domáhá po žalované nároků, je neplatná, když žalobkyně před uzavřením smlouvy s odbornou péčí neposoudila dostatečně schopnost spotřebitele splácet úvěr. Žalobkyně soudu předložila pouze výtah z výpisů z účtu, kterým prokázala příjmy žalované. Skutečné výdaje žalované (např. nájemní smlouvou, dokladem SIPO, řádnými výpisy z účtu, doklady za energie, bydlení, stravu, dopravu, léky aj.) však nikterak doloženy nebyly, a to ani poté, kdy byla žalobkyně k tomuto podle § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. vyzvána u jednání prostřednictvím své právní zástupkyně. Žalobkyně vycházela toliko z údajů uvedených žalovanou, ovšem již žádným způsobem tyto nezkoumala, přičemž výše příjmů a skutečných výdajů je rozhodující pro posouzení schopnosti žalované úvěr splácet. Ze shora uvedených důvodů soud v souladu s ustanovením § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru posoudil předmětnou úvěrovou smlouvu ze dne , datum, jako neplatnou. (srovnej NS , spisová značka, )16. Převzala-li žalovaná předmět úvěru na základě neplatně sjednané smlouvy, pak je její povinností tuto částku vrátit v souladu s výše citovaným ustanovením § 2991 odst. 1 o. z. jako bezdůvodné obohacení na základě plnění bez právního důvodu. Na poskytnuté plnění , částka, žalovaná uhradila pouze částku , částka, . Soud tak žalobě vyhověl ohledně zbývající části jistiny ve výši , částka, a zavázal žalovanou k povinnosti zaplatit žalobkyni tuto částku spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně od , datum, do zaplacení. Oprávnění žalobkyně požadovat úhradu úroků z prodlení vyplývá z ustanovení § 1970 o. z. a jejich výše vyplývá z nařízení vlády č. 351/2013 Sb.17. Ohledně dalších požadovaných nároků soud žalobu zamítl, neboť nad přisouzenou částku, která představuje bezdůvodné obohacení žalované, jsou veškerá ujednání z uvedené smlouvy o úvěru co do základu a výše nedůvodná, neboť smlouva je jako celek neplatná z důvodu porušení zákonné povinnosti věřitele zkoumat schopnost dlužníka splácet úvěr před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru.18. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 2 o. s. ř., podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Jelikož převážně úspěšné žalované žádné náklady v řízení nevznikly, rozhodl soud, jak ve výroku uvedeno.