12 EVC 2/2019-130 — Okresní soud v Olomouci

1. Žalobou, ve formě návrhu na vydání evropského platebního rozkazu, doručenou Okresnímu soudu v Olomouci dne [datum] se žalobkyně domáhala původně zaplacení 7 550 EUR s odůvodněním, že dne [datum] byla mezi žalobkyní a žalovanou uzavřena smlouva o nájmu a užívání nebytových prostor v objektu výrobní a skladové haly v areálu [právnická osoba], [ulice a číslo], [obec], na základě které žalobkyně pronajala žalované část tohoto objektu. Ve smlouvě byla sjednána výše nájemného i jeho splatnost. Žalovaná jej měla hradit čtvrtletně, avšak neuhradila částku 5 919 EUR splatnou [datum]. Současně s touto smlouvou byla uzavřena smlouva o poskytování služeb, na základě které se žalobkyně zavázala zajistit dodávku služeb souvisejících s předmětem nájmu. Za tyto žalobkyně vystavila žalované fakturu na částku 1 631 EUR splatnou [datum] Ani přes předžalobní upomínku žalovaná ničeho neuhradila, proto žalobkyně po žalované požadovala i zákonný úrok z prodlení od data následujícího po splatnosti každé z faktur až do zaplacení. 2. Vzhledem k tomu, že se v řízení vyskytoval cizí prvek daný sídlem žalované, která je právnickou osobou zřízenou dle právních předpisů SRN, řešil soud primárně otázku vlastní pravomoci, příslušnosti a užití hmotného práva v projednávaném případu. Za situace, kdy Česká republika i SRN jsou členy Evropské unie, je nutné aplikovat na otázky pravomoci a příslušnosti Nařízení Rady ([příjmení]) [číslo]. Podle ustanovení článku 24 odst. 1 Nařízení Rady ([příjmení]) [číslo] ze dne [datum] o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (dále také jen„ Nařízení“) bez ohledu na bydliště stran mají výlučnou příslušnost tyto soudy členského státu: pro řízení, jejichž předmětem jsou věcná práva k nemovitostem a nájem nemovitostí, soudy členského státu, v němž se nemovitost nachází. S ohledem na skutečnost, že předmětem řízení je zaplacení nájemného a služeb spojených s nájmem nemovitostí v České republice v obvodu působnosti Okresního soudu v Olomouci, soud dovozuje svou pravomoc a příslušnost předmětný spor projednat a rozhodnout. Soud případ posuzoval dle českého hmotného práva, neboť při absenci dvoustranné či vícestranné mezinárodní smlouvy upravující vztahy mezi Českou republikou a SRN, je nezbytné aplikovat Nařízení Evropského parlamentu a Rady ([příjmení]) [číslo] o právu rozhodném pro smluvní vztahy, a to článek 4 odst. 1. písm. c), dle kterého v míře, ve které nebylo právo rozhodné pro smlouvu zvoleno podle článku 3, a aniž jsou dotčeny články 5 až 8, je právo rozhodné pro následující smlouvy určeno takto: smlouva, jejímž předmětem je věcné právo k nemovitosti nebo nájem nemovitosti, se řídí právem země, ve které se nemovitost nachází. Rozhodným právem tak je české právo hmotné, poněvadž žalobkyně požaduje nájem za nemovitosti nacházející se v České republice. 3. Soud ve věci vydal dne [datum] evropský platební rozkaz, který byl i se žalobou žalované doručen dne [datum] a dne [datum] byl žalovanou podán odpor proti platebnímu rozkazu, který žalovaná nikdy neodůvodnila a nedoplnila. 4. Jelikož se soudu nedařilo následně žalovanému opakovaně doručovat písemnosti (výzva k vyjádření k žalobě, předvolání k jednání) na jedinou známou adresu do jeho sídla dle obchodního rejstříku SRN a podle zpráv doručovatele byly zásilky vráceny ze SRN nevyzvednuté, takže soud má pobyt žalovaného za neznámý, ustanovil žalovanému opatrovníka pro toto řízení z řad advokátů, když se nejednalo o bagatelní a skutkově či právně jednoduchý spor. 5. Žalobkyně vzala žalobu částečně zpět před zahájením jednání ve věci samé, a to co do 958 EUR se zákonným úrokem z prodlení z této částky od [datum] do zaplacení, neboť tato částka byla žalovanou žalobkyni uhrazena ještě před podáním žaloby. V této části soud tedy řízení zastavil tak, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku dle § 96 o. s. ř. 6. Soud ve věci prováděl dokazování listinnými důkazy a učinil z nich tato skutková zjištění a závěr o skutkovém stavu: Ze Smlouvy o nájmu a užívání nebytových prostor v objektu výrobní a skladové haly v areálu [právnická osoba] [ulice a číslo] v [obec] bylo zjištěno, že byla uzavřena mezi žalobkyní jako pronajímatelem a žalovanou jako nájemcem dne [datum] Touto žalobkyně pronajala ve smlouvě specifikované prostory žalované. Smlouva upravuje předmět nájmu, účel používání, trvání smlouvy na dobu určitou od [datum] do [datum]. Současně byla sjednána výše nájemného a cena služeb včetně splatnosti nájemného a ceny služeb vždy do posledního dne měsíce předcházející danému čtvrtletí, za které je čtvrtletní nájemné hrazeno. Dále byla sjednána i smluvní pokuta při prodlení plateb a způsob platby. V ustanovení o dalších platbách bylo dohodnuto, že vyúčtování splátek za zemní plyn provede pronajímatel podle odečtu skutečné spotřeby vždy k 31. 12. běžného roku. Strany si sjednaly i ustanovení o úpravách a opravách, o závazcích nájemce a pronajímatele, předání objektu zpět a ostatní ujednání i závěrečná ustanovení. Ze smlouvy o poskytování služeb soud zjistil, že byla uzavřena mezi žalobkyní jako dodavatelem a žalovanou jako odběratelem dne [datum] Touto se žalobkyně zavázal pro žalovanou zajistit komplexní služby pro provoz pronajatých prostor a to elektrické energie, zemního plynu a vody za dohodnutou cenu. Smlouva byla sjednána na dobu trvání nájemního vztahu. Z faktury [číslo] ze dne [datum] se splatností [datum], že fakturuje žalobkyně žalované částku včetně DPH ve výši 5 919 EUR nájemné za období [číslo] 2018 a služby spojené s nájemným. Z faktury [číslo] ze dne [datum] se splatností [datum], že fakturuje žalobkyně žalované částku včetně DPH ve výši 1 631 EUR za spotřebu plynu za rok 2018. Dle výpisu salda žalobkyně, má takto evidovanou pohledávku proti žalované 5 919 EUR a 673 EUR. Rozsudkem Okresního soudu v Olomouci ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací] bylo žalované uloženo vyklidit a žalobkyni předat nebytové prostory umístěné v přízemí východní části budovy [adresa] objekt III, jež je součástí pozemku parc. č. st [číslo] v [katastrální uzemí], [územní celek]. Jednalo se o rozsudek pro uznání, neboť žalovaná nereagovala na výzvu soudu, aby se k žalobě o vyklizení v určené lhůtě vyjádřila. Rozsudek nabyl právní moci dne [datum]. Právní zástupkyně žalobkyně dne [datum] sepsala předžalobní výzvu žalované, kde ji vyzvala k zaplacení dlužního nájemného a k vyklizení nebytových prostor. Dluh uvedla ve výši 8 592 EUR, bez bližšího upřesnění. Dle podacího lístku byla žalované odeslána doporučená zásilka dne [datum]. 7. Podle § 2201 zákona č. 89/2012 Sb. (dále jen o. z.), nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. Dle ust. § 2202 odst. 1 o. z., pronajmout lze věc nemovitou i nezuživatelnou věc movitou. Pronajmout lze i část nemovité věci; co se dále stanoví o věci, použije se i pro nájem její části. Dle § 2213 o. z., nájemce je i bez zvláštního ujednání povinen užívat věc jako řádný hospodář k ujednanému účelu, nebo není-li ujednán, k účelu obvyklému a platit nájemné. Dle § 2302 odst. 1 o. z. ustanovení tohoto pododdílu se vztahují na nájem prostoru nebo místnosti, je-li účelem nájmu provozování podnikatelské činnosti v tomto prostoru nebo v této místnosti a slouží-li pak prostor nebo místnost alespoň převážně podnikání, bez ohledu na to, zda je účel nájmu v nájemní smlouvě vyjádřen (dále jen„ prostor sloužící k podnikání“). Není-li dále stanoveno jinak, použijí se pro nájem prostoru sloužícího podnikání obecná ustanovení o nájmu. Dle § 1968 věty první občanského zákoníku dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle ustanovení § 2 nařízení vlády číslo 351/2013 Sb., výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 8. Soud na shora uvedený zjištěný skutkový stav aplikoval citované právní normy a dospěl k právnímu závěru, že žaloba žalobkyně je převážně důvodná. Soud vyhodnotil, že jednáním žalobkyně a žalované došlo k platnému uzavření smlouvy o nájmu nebytových prostor v objektu výrobní a skladové haly v areálu žalobkyně mezi žalobkyní jako pronajímatelem a žalovanou jako nájemcem dle § 2201 o. z. ve spojení s § 2302 o. z. Žalobkyně se zavázala a přenechala žalované věc k dočasnému užívání, za účelem provozování podnikatelské činnosti žalovanou, a žalovaná se zavázala platit za to žalobkyni nájemné a služby. Žalovaná ovšem svůj závazek nesplnila, jelikož řádně neuhradila nájemné za žalobou požadované měsíce ve vyúčtované výši. Tím p