13 C 327/2021-45 — Okresní soud v Olomouci

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalované zaplacení částky v celkové výši 68 049,84 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že právní předchůdce žalobkyně společnost [právnická osoba] (dále jen„ věřitel“) uzavřel se žalovaným dne 2. 11. 2016 smlouvu o zápůjčce, na základě které poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši 50 000 Kč. Žalovaný se zavázal zaplatit za poskytnutou zápůjčku částku 42 035 Kč představující součet kapitalizovaných úroků ve výši 8 620 Kč s úrokovou sazbou ve výši 28 % ročně, odměnu za administrativní zpracování půjčky ve výši 29 165 Kč a odměny za zpracování a doručení ve výši 4 250 Kč. Celkovou dlužnou částku představující součet poskytnuté půjčky a poplatku se žalovaný zavázal zaplatit věřiteli v hotovosti v 60 týdenních splátkách ve výši 1 534 Kč, přičemž poslední splátka byla splatná dne 27. 12. 2017. Jelikož žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas, vzniklo žalobci právo na uhrazení celé zbývající dlužné částky. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 24. 6. 2019 byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni. Předmětem žaloby je dlužná jistina ve výši 47 278,70 Kč, dlužný poplatek ve výši 20 771,14 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 20 004,14 Kč, přičemž se jedná o úrok ve výši 28 % ročně z dlužné jistiny ode dne uplynutí lhůty sjednané pro úhradu poslední splátky úvěru, tj. ode dne 28. 12. 2017 do 24. 6. 2019, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 9 599,41 Kč, přičemž se jedná o zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z dlužné jistiny ode dne uplynutí lhůty sjednané pro úhradu poslední splátky úvěru, tj. ode dne 29. 12. 2016 do 24. 6. [číslo] a dále úrok ve výši 28 % ročně a zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny běžící od 25. 6. 2019 do zaplacení. Žalovaný uhradil částku v celkové výši 6 000 Kč. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil a k jednání soudu dne 4. 11. 2021 se nedostavil. Za splnění podmínek stanovených v § 101 odst. 3 o. s. ř. soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků řízení. 3. Soud učinil ve věci následující skutková zjištění: Ze zákaznické karty ze dne 2. 11. 2016, že právní předchůdce žalobkyně před uzavřením smlouvy o zápůjčce ověřil úvěruschopnost žalovaného na základě údajů sdělených mu žalovaným a rovněž ověřených pracovnicí věřitele, což žalovaný potvrdil svým podpisem na kartě. Ze zákaznické karty plyne, že žalovaný byl zaměstnán u [právnická osoba] s měsíční mzdou ve výši 32 400 Kč, měsíční výdaje pak odhadl na částku 10 000 Kč s tím, že splácí částku ve výši 4 000 Kč měsíčně a bydlí s rodiči. Ze smlouvy o zápůjčce a ze smluvních podmínek, že právní předchůdce žalobkyně společnost [právnická osoba] uzavřel se žalovaným dne 2. 11. 2016 smlouvu o zápůjčce [číslo] na základě které poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši 50 000 Kč, jejichž převzetí v hotovosti potvrdil žalovaný svým podpisem na smlouvě. Žalovaný se zavázal zaplatit za poskytnutou zápůjčku poplatek ve výši 42 035 Kč představující součet kapitalizovaných úroků ve výši 8 620 Kč s úrokovou sazbou ve výši 28 % ročně, odměnu za administrativní zpracování půjčky ve výši 4 250 Kč a náklady za komfortní a flexibilní splácení ve výši 29 165 Kč. Celkovou dlužnou částku představující součet poskytnuté půjčky a poplatku ve výši 92 035 Kč se žalovaný zavázal zaplatit věřiteli v hotovosti v 60 týdenních splátkách ve výši 1 529 Kč. Nedílnou součástí smlouvy byly smluvní podmínky, dle kterých měl věřitel na základě čl. 10 právo požadovat uhrazení celé zbývající dlužné částky v případě, že žalovaný neuhradí příslušnou splátku včas. Z tabulky umoření, že žalovaný uhradil celkově částku ve výši 6 000 Kč. Ze smlouvy o postoupení pohledávek, ze seznamu postoupených pohledávek, z oznámení o postoupení pohledávky a z podacího lístku, že pohledávka za žalovaným ze smlouvy o zápůjčce byla smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 24. 6. 2019 byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni, toto bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 24. 6. 2019, kde byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky 95 749,84 Kč žalobkyni jakožto novému věřiteli do 10-ti dnů od doručení dopisu, dopis byl podán na poštu dne 17. 7. 2019. Z výzvy k plnění ze dne 12. 3. 2020 a z podacího lístku ze dne 13. 3. 2020, že žalovaný byl právním zástupcem žalobkyně vyzván dopisem ze dne 12. 3. 2020 podaným na poštu dne 13. 3. 2020 k úhradě dlužné částky před podáním žaloby. 4. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: Právní předchůdce žalobkyně společnost [právnická osoba] uzavřel se žalovaným po prověření úvěruschopnosti žalovaného dne 2. 11. 2016 smlouvu o zápůjčce [číslo] na základě které poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši 50 000 Kč, jejichž převzetí v hotovosti potvrdil žalovaný svým podpisem na smlouvě. Žalovaný se zavázal zaplatit za poskytnutou zápůjčku poplatek ve výši 42 035 Kč představující součet kapitalizovaných úroků ve výši 8 620 Kč s úrokovou sazbou ve výši 28 % ročně, odměnu za administrativní zpracování půjčky ve výši 4 250 Kč a náklady za komfortní a flexibilní splácení ve výši 29 165 Kč. Celkovou dlužnou částku představující součet poskytnuté půjčky a poplatku ve výši 92 035 Kč se žalovaný zavázal zaplatit věřiteli v hotovosti v 60 týdenních splátkách ve výši 1 529 Kč. Nedílnou součástí smlouvy byly smluvní podmínky, dle kterých měl věřitel na základě čl. 10 právo požadovat uhrazení celé zbývající dlužné částky v případě, že žalovaný neuhradí příslušnou splátku včas. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 24. 6. 2019 byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni, toto bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 24. 6. 2019, kde byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky 95 749,84 Kč žalobkyni jakožto novému věřiteli do 10-ti dnů od doručení dopisu, dopis byl podán na poštu dne 17. 7. 2019. Žalovaný byl právním zástupcem žalobkyně vyzván dopisem ze dne 12. 3. 2020 podaným na poštu dne 13. 3. 2020 k úhradě dlužné částky před podáním žaloby. Žalovaný uhradil celkově částku ve výši 6 000 Kč. 5. Dle ustanovení § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 6. Dle ustanovení § 2391 občanského zákoníku, má-li se peněžitá zápůjčka vrátit v jiné měně, než v jaké byla dána, splatí vydlužitel zápůjčku tak, aby se to, co se vrací, hodnotou rovnalo tomu, co bylo dáno. Zápůjčka se splácí v měně místa splnění. Při nepeněžité zápůjčce se vrací věc stejného druhu, jaká byla zápůjčkou dána. Nezáleží na tom, zda její cena mezi tím stoupla nebo klesla. 7. Dle ustanovení § 2392 občanského zákoníku, při peněžité zápůjčce lze sjednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech. Při nepeněžité zápůjčce lze ujednat místo úroků plnění přiměřeného většího množství nebo věci lepší jakosti, ale téhož druhu. 8. Dle ust. § 547 občanského zákoníku právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu. 9. Dle ust. § 580 odst. 1 občanského zákoníku neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 10. Dle ust. § 629 odst. 1 občanského zákoníku promlčecí lhůta trvá tři roky. 11. Dle ust. § 639 obč. zák. uznal-li dlužník svůj dluh, promlčí se právo za deset let ode dne, kdy k uznání dluhu došlo. Určí-li však dlužník v uznání i dobu, do které splní, promlčí se právo za deset let od posledního dne určené doby. 12. Dle ustanovení § 1968 občanského zákoníku, dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 13. Dle ustanovení § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 14. Dle ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 15. Dle ustanovení § 1879 občanského zákoníku může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 16. Dle ustanovení § 1880 odst. 1, 2 občanského zákoníku, postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Postupitel vydá postupníkovi potřebné doklady o pohledávce a sdělí mu vše, co je k uplatnění pohledávky zapotřebí. 17. Dle ustanovení § 1881 odst. 1 občanského zákoníku, postoupit lze pohledávku, kterou lze zcizit, pokud to ujednání dlužníka nevylučuje. 18. Soud na shora uvedený zjištěný skutkový stav aplikoval citované právní normy a dospěl k následujíc