13 C 347/2021-49 — Okresní soud v Olomouci

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky 28 910 Kč s příslušenstvím žalobou ve formě návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu podanou u soudu dne 26. 5. 2021 s odůvodněním, že mezi společností [právnická osoba] a žalovaným došlo dne 28. 6. 2015 k uzavření smlouvy o půjčce [číslo] dne 30. 3. 2015 smlouvy o půjčce [číslo] jejichž součástí byly smluvní podmínky. Původní věřitel řádně posoudil úvěruschopnost žalovaného. Žalovanému byly na základě smlouvy o půjčce [číslo] poskytnuty peněžní prostředky ve výši 14 000 Kč a smlouvy o půjčce [číslo] peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaný se ve smlouvě o půjčce [číslo] zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně částku 10 360 Kč, jež představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 1 960 Kč s úrokovou sazbou 23,72 % ročně, odměny za administrativní činnost ve výši 2 800 Kč a částku za hotovostní inkaso splátek ve výši 5 600 Kč. Celkovou částku ve výši 24 360 Kč se žalovaný zavázal uhradit v 58 týdenních splátkách po 420 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 7. 8. 2016. Žalovaný do dnešního dne uhradil částku ve výši 4 700 Kč. Žalovaný se ve smlouvě o půjčce [číslo] zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně částku 7 400 Kč, jež představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 1 400 Kč s úrokovou sazbou 23,72 % ročně, odměny za administrativní činnost ve výši 2 000 Kč a částku za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 000 Kč. Celkovou částku ve výši 17 400 Kč se žalovaný zavázal uhradit v 58 týdenních splátkách po 300 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 9. 5. 2016. Žalovaný do dnešního dne uhradil částku ve výši 8 150 Kč. Pohledávka za žalovaným byla z původního věřitele postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 6. 12. 2019 na žalobkyni, a to s účinností ke dni 6. 12. 2019. 2. Žalovaný se k podané žalobě nijak nevyjádřil, skutková tvrzení žalobkyně nerozporoval a po celou dobu řízení zůstala vůči soudu nečinný. Žalovaný se k jednání soudu dne 26. 10. 2021 bez omluvy nedostavil. Za splnění podmínek stanovených v § 101 odst. 3 o. s. ř. soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků. <b>3. Po provedeném dokazování učinil soud následující skutková zjištění a závěr o skutkovém stavu:</b> Mezi společností [právnická osoba] a žalovaným došlo dne 28. 6. 2015 k uzavření smlouvy o půjčce [číslo] jejíž součástí byly smluvní podmínky. Žalovanému byly na základě této smlouvy poskytnuty peněžní prostředky ve výši 14 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaný se ve smlouvě zavázala zaplatit věřiteli částku 10 360 Kč, jež představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 1 960 Kč s úrokovou sazbou 23,72 % ročně, odměny za administrativní činnost ve výši 2 800 Kč a částku za hotovostní inkaso splátek ve výši 5 600 Kč. Celkovou částku ve výši 24 360 Kč se žalovaný zavázal uhradit v 58 týdenních splátkách po 420 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 7. 8. 2016 (smlouva o půjčce ze dne 28. 6. 2015, smluvní podmínky). Mezi společností [právnická osoba] a žalovaným došlo dne 30. 3. 2015 k uzavření smlouvy o půjčce [číslo] jejíž součástí byly smluvní podmínky. Žalovanému byly na základě této smlouvy poskytnuty peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaný se ve smlouvě zavázala zaplatit věřiteli částku 7 400 Kč, jež představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 1 400 Kč s úrokovou sazbou 23,72 % ročně, odměny za administrativní činnost ve výši 2 000 Kč a částku za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 000 Kč. Celkovou částku ve výši 17 400 Kč se žalovaný zavázal uhradit v 58 týdenních splátkách po 300 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 9. 5. 2016 (smlouva o půjčce ze dne 30. 3. 2015, smluvní podmínky). Z karty zákazníka ze dne 28. 6. 2015 bylo zjištěno, že žalovaný uvedl, že žije v nájmu, za který hradí 6 000Kč měsíčně, je nezaměstnaný a současně zaměstnaný na částečný pracovní poměr s čistým měsíčním příjmem ve výši 15 000 Kč. Další příjmy má ve výši 6 100 Kč (státní sociální podpora). Výdaje na domácnost ve výši 4 000 Kč a za telefon hradí částku ve výši 400 Kč měsíčně a na další splátky/půjčky/úvěry hradí 4 000 Kč měsíčně (zákaznická karta ze dne 28. 6. 2015). Z karty zákazníka ze dne 30. 3. 2015 bylo zjištěno, že žalovaný uvedl, že žije v nájmu, za který hradí 6 000Kč měsíčně, je nezaměstnaný s čistým měsíčním příjmem ve výši 4 800 Kč. Další příjmy má ve výši 10 000 Kč 4 000 Kč. Výdaje na domácnost ve výši 6 000 Kč a za telefon hradí částku ve výši 600 Kč měsíčně a na další splátky/půjčky/úvěry hradí 3 600 Kč měsíčně (zákaznická karta ze dne 30. 3. 2015). Pohledávky za žalovaným, byly ze společnosti [právnická osoba] postoupeny na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 6. 12. 2019 na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 6. 12. 2019, který byl žalované odeslán dne 7. 1. 2020 (smlouva o postoupení pohledávek a její příloha, oznámení o postoupení pohledávky, dodejka). Dne 4. 9. 2020 zaslal právní zástupce žalobkyně žalovanému předžalobní výzvu ze dne 3. 9. 2020 (předžalobní výzva, dodejka). 4. Dle ustanovení § 2390 občanského zákoníku přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 5. Dle ustanovení § 2391 občanského zákoníku má-li se peněžitá zápůjčka vrátit v jiné měně, než v jaké byla dána, splatí vydlužitel zápůjčku tak, aby se to, co se vrací, hodnotou rovnalo tomu, co bylo dáno. Zápůjčka se splácí v měně místa splnění. Při nepeněžité zápůjčce se vrací věc stejného druhu, jaká byla zápůjčkou dána. Nezáleží na tom, zda její cena mezi tím stoupla nebo klesla. 6. Dle ustanovení § 2392 občanského zákoníku při peněžité zápůjčce lze sjednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech. Při nepeněžité zápůjčce lze ujednat místo úroků plnění přiměřeného většího množství nebo věci lepší jakosti, ale téhož druhu. 7. Dle ust. § 547 občanského zákoníku právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu. 8. Dle ust. § 576 občanského zákoníku týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas. 9. Dle ust. § 1802 občanského zákoníku mají-li být plněny úroky a není-li jejich výše ujednána, platí dlužník úroky ve výši stanovené právním předpisem. Nejsou-li úroky takto stanoveny, platí dlužník obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě bydliště nebo sídla dlužníka v době uzavření smlouvy. 10. Dle ustanovení § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 11. Dle ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 12. Dle ustanovení § 1879 občanského zákoníku může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 13. Dle ustanovení § 1880 odst. 1, 2 občanského zákoníku, postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Postupitel vydá postupníkovi potřebné doklady o pohledávce a sdělí mu vše, co je k uplatnění pohledávky zapotřebí. 14. Dle ustanovení § 1881 odst. 1 občanského zákoníku postoupit lze pohledávku, kterou lze zcizit, pokud to ujednání dlužníka nevylučuje. 15. Dle ust. § 2993 občanského zákoníku plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 16. Podle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. 17. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebit