13 C 352/2021-64 — Okresní soud v Olomouci

Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení částky 32 510 Kč s příslušenstvím žalobou ve formě návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu podanou u soudu dne 26. 5. 2021 s odůvodněním, že mezi společností [právnická osoba] a žalovanou došlo dne 16. 9. 2016 k uzavření smlouvy o půjčce, jejíž součástí byly smluvní podmínky. Původní věřitel řádně posoudil úvěruschopnost žalované. Žalované byly na základě této smlouvy poskytnuty peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaná se ve smlouvě zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně částku 11 100 Kč, jež představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 2 100 Kč s úrokovou sazbou 23,72 % ročně, odměny za administrativní činnost ve výši 3 000 Kč a částku za hotovostní inkaso splátek ve výši 6 000 Kč. Dále bylo sjednáno životní pojištění ve výši 406 Kč. Celkovou částku se žalovaná zavázala uhradit v 58 týdenních splátkách po 457 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 27. 10. 2017. Žalovaná do dnešního dne uhradila částku ve výši 3 200 Kč Pohledávka za žalovanou byla z původního věřitele postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 6. 12. 2019 na žalobkyni, a to s účinností ke dni 6. 12. 2019. Dále žalobkyně tvrdila, že mezi společností [právnická osoba] a žalovanou došlo dne 4. 7. 2016 k uzavření smlouvy o půjčce, jejíž součástí byly smluvní podmínky. Původní věřitel řádně posoudil úvěruschopnost žalované. Žalované byly na základě této smlouvy poskytnuty peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaná se ve smlouvě zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně částku 5 910 Kč, jež představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 910 Kč s úrokovou sazbou 20,98 % ročně, odměny za administrativní činnost ve výši 2 000 Kč a částku za hotovostní inkaso splátek ve výši 3 000 Kč. Dále bylo sjednáno životní pojištění ve výši 258 Kč. Celkovou částku se žalovaná zavázala uhradit v 43 týdenních splátkách po 376 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 1. 5. 2017. Žalovaná do dnešního dne uhradila částku ve výši 6 964 Kč Pohledávka za žalovanou byla z původního věřitele postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 6. 12. 2019 na žalobkyni, a to s účinností ke dni 6. 12. 2019. Žalovaná se k podané žalobě nijak nevyjádřila, skutková tvrzení žalobkyně nerozporoval a po celou dobu řízení zůstala vůči soudu nečinná. Žalovaný se k jednání soudu dne 18. 10. 2021 bez omluvy nedostavil. Za splnění podmínek stanovených v § 101 odst. 3 o. s. ř. soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků (PZ žalobce omluven). <b>Po provedeném dokazování učinil soud následující skutková zjištění a závěr o skutkovém stavu:</b> Mezi společností [právnická osoba] a žalovanou došlo dne 16. 9. 2016 k uzavření smlouvy o půjčce [číslo]. Žalované byly na základě této smlouvy poskytnuty peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaná se ve smlouvě zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně částku 11 100 Kč, jež představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 2 100 Kč s úrokovou sazbou 23,72 % ročně, odměny za administrativní činnost ve výši 3 000 Kč a částku za hotovostní inkaso splátek ve výši 6 000 Kč. Dále bylo sjednáno životní pojištění ve výši 406 Kč. Celkovou částku se žalovaná zavázala uhradit v 58 týdenních splátkách po 457 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 27. 10. 2017 (smlouva o půjčce [číslo] smluvní podmínky). Mezi společností [právnická osoba] a žalovanou došlo dne 4. 7. 2016 k uzavření smlouvy o půjčce [číslo]. Žalované byly na základě této smlouvy poskytnuty peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaná se ve smlouvě zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně částku 5 910 Kč, jež představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 910 Kč s úrokovou sazbou 20,98 % ročně, odměny za administrativní činnost ve výši 2 000 Kč a částku za hotovostní inkaso splátek ve výši 3 000 Kč. Dále bylo sjednáno životní pojištění ve výši 258 Kč. Celkovou částku se žalovaná zavázala uhradit v 43 týdenních splátkách po 376 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 1. 5. 2017 (smlouva o půjčce [číslo] smluvní podmínky). Z karty zákazníka ze dne 4. 7. 2016 bylo zjištěno, že žalovaná uvedla, že žije v nájmu, za který hradí 7 000 Kč měsíčně, je zaměstnán u [právnická osoba] [obec], na hlavní pracovní poměr na pozici balič expedice s čistým měsíčním příjmem ve výši 14 637 Kč. Výdaje na domácnost uvedla ve výši 4 000 Kč (zákaznická karta ze dne 4. 7. 2016). Z karty zákazníka ze dne 16 9.. 2016 bylo zjištěno, že žalovaná uvedla, že žije v nájmu, za který hradí 3 500 Kč měsíčně, je zaměstnán u [právnická osoba], na hlavní pracovní poměr na pozici pracovník vychystávky zboží s čistým měsíčním příjmem ve výši 20 500 Kč. Výdaje na domácnost uvedla ve výši 4 000 Kč a splátky úvěrů ve výši 1 504 Kč (zákaznická karta ze dne 16. 9. 2016). Pohledávka za žalovanou byla ze společnosti [právnická osoba] postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 6. 12. 2019 na žalobkyni, což bylo žalované oznámeno dopisem ze dne 6. 12. 2019, který byl žalované odeslán dne 7. 1. 2020 (smlouva o postoupení pohledávek a její příloha, oznámení o postoupení pohledávky, dodejka). Dne 4. 9. 2020 zaslal právní zástupce žalobkyně žalovanému předžalobní výzvu ze dne 3. 9. 2020 (předžalobní výzva, dodejka). Podle ustanovení § 2390 občanského zákoníku přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle ustanovení § 2391 občanského zákoníku má-li se peněžitá zápůjčka vrátit v jiné měně, než v jaké byla dána, splatí vydlužitel zápůjčku tak, aby se to, co se vrací, hodnotou rovnalo tomu, co bylo dáno. Zápůjčka se splácí v měně místa splnění. Při nepeněžité zápůjčce se vrací věc stejného druhu, jaká byla zápůjčkou dána. Nezáleží na tom, zda její cena mezi tím stoupla nebo klesla. Podle ustanovení § 2392 občanského zákoníku při peněžité zápůjčce lze sjednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech. Při nepeněžité zápůjčce lze ujednat místo úroků plnění přiměřeného většího množství nebo věci lepší jakosti, ale téhož druhu. Podle ust. § 547 občanského zákoníku právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu. Podle ust. § 576 občanského zákoníku týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas. Podle ust. § 1802 občanského zákoníku mají-li být plněny úroky a není-li jejich výše ujednána, platí dlužník úroky ve výši stanovené právním předpisem. Nejsou-li úroky takto stanoveny, platí dlužník obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě bydliště nebo sídla dlužníka v době uzavření smlouvy. Podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Dle ustanovení § 1879 občanského zákoníku může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle ustanovení § 1880 odst. 1, 2 občanského zákoníku, postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Postupitel vydá postupníkovi potřebné doklady o pohledávce a sdělí mu vše, co je k uplatnění pohledávky zapotřebí. Podle ustanovení § 1881 odst. 1 občanského zákoníku postoupit lze pohledávku, kterou lze zcizit, pokud to ujednání dlužníka nevylučuje. Podle ust. § 2993 občanského zákoníku plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. Podle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, je povinen s odbornou péčí posoudit schop