13 C 386/2021-65 — Okresní soud v Olomouci

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky v celkové výši 21 721,54 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že právní předchůdce žalobkyně společnost [právnická osoba] (dále jen„ věřitel“) uzavřel se žalovaným dne 22. 12. 2016 smlouvu o zápůjčce, na základě které poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč. Žalovaný se zavázal zaplatit za poskytnutou zápůjčku částku 12 961 Kč představující součet kapitalizovaných úroků ve výši 2 586 Kč s úrokovou sazbou ve výši 28 % ročně, odměnu za administrativní zpracování půjčky ve výši 6 695 Kč a odměny za zpracování a doručení ve výši 3 680 Kč. Celkovou dlužnou částku představující součet poskytnuté půjčky a poplatku se žalovaný zavázal zaplatit věřiteli v hotovosti v 60 týdenních splátkách ve výši 467 Kč, přičemž poslední splátka byla splatná dne 15. 2. 2018. Jelikož žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas, vzniklo žalobci právo na uhrazení celé zbývající dlužné částky. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 14. 6. 2018 byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni. Předmětem žaloby je dlužná jistina ve výši 13 500 Kč, dlužný poplatek ve výši 8 221,54 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 1 260 Kč, přičemž se jedná o úrok ve výši 28 % ročně z dlužné jistiny ode dne uplynutí lhůty sjednané pro úhradu poslední splátky úvěru, tj. ode dne 15 2. 2018 do 14. 6. 2018, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 464,09 Kč, přičemž se jedná o zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z dlužné jistiny ode dne uplynutí lhůty sjednané pro úhradu poslední splátky úvěru, tj. ode dne 15. 2. 2017 do 14. 6. 2018 a dále úrok ve výši 28 % ročně a zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny běžící od 15. 6. 2018 zaplacení. Žalovaný uhradil částku v celkové výši 2 000 Kč. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil a k jednání soudu dne 8. 11. 2021 se nedostavil. Za splnění podmínek stanovených v § 101 odst. 3 o. s. ř. soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků řízení (PZ žalobkyně omluven). 3. Soud učinil ve věci následující skutková zjištění: Ze zákaznické karty ze dne 22. 12. 2016, že právní předchůdce žalobkyně před uzavřením smlouvy o zápůjčce ověřil úvěruschopnost žalovaného na základě údajů sdělených mu žalovaným a rovněž ověřených pracovnicí věřitele, což žalovaný potvrdil svým podpisem na kartě. Ze zákaznické karty plyne, že žalovaný byl zaměstnán u [jméno] [příjmení] s měsíční mzdou ve výši 18 328 Kč, dále měl příjmy ve výši 15 000 Kč měsíčně, měsíční výdaje pak odhadl na částku 13 000 Kč a bydlí v nájmu. Ze smlouvy o zápůjčce a ze smluvních podmínek, že právní předchůdce žalobkyně společnost [právnická osoba] uzavřel se žalovaným dne 22. 12. 2016 smlouvu o zápůjčce [číslo] na základě které poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč, jejichž převzetí v hotovosti potvrdil žalovaný svým podpisem na smlouvě. Žalovaný se zavázal zaplatit za poskytnutou zápůjčku poplatek ve výši 12 960 Kč představující součet kapitalizovaných úroků ve výši 2 586 Kč s úrokovou sazbou ve výši 28 % ročně, odměnu za administrativní zpracování půjčky ve výši 6 695 Kč a náklady za komfortní a flexibilní splácení ve výši 3 680 Kč. Celkovou dlužnou částku představující součet poskytnuté půjčky a poplatku ve výši 27 961 Kč se žalovaný zavázal zaplatit věřiteli v hotovosti v 60 týdenních splátkách ve výši 467 Kč. Nedílnou součástí smlouvy byly smluvní podmínky. Z tabulky umoření, že žalovaný uhradil celkově částku ve výši 2 000 Kč. Ze smlouvy o postoupení pohledávek, ze seznamu postoupených pohledávek, z oznámení o postoupení pohledávky a z podacího lístku, že pohledávka za žalovaným ze smlouvy o zápůjčce byla smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 14. 6. 2018 byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni, toto bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 14. 6. 2018, kde byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky 31 668,45 Kč žalobkyni jakožto novému věřiteli do 10-ti dnů od doručení dopisu, dopis byl podán na poštu dne 13. 7. 2018. Z výzvy k plnění ze dne 12. 3. 2020 a z podacího lístku ze dne 13. 3. 2020, že žalovaný byl právním zástupcem žalobkyně vyzván dopisem ze dne 12. 3. 2020 podaným na poštu dne 13. 3. 2020 k úhradě dlužné částky před podáním žaloby. 4. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: Právní předchůdce žalobkyně společnost [právnická osoba] uzavřel se žalovaným po prověření úvěruschopnosti žalovaného dne 22. 12. 2016 smlouvu o zápůjčce [číslo] na základě které poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč, jejichž převzetí v hotovosti potvrdil žalovaný svým podpisem na smlouvě. Žalovaný se zavázal zaplatit za poskytnutou zápůjčku poplatek ve výši 12 960 Kč představující součet kapitalizovaných úroků ve výši 2 586 Kč s úrokovou sazbou ve výši 28 % ročně, odměnu za administrativní zpracování půjčky ve výši 6 695 Kč a náklady za komfortní a flexibilní splácení ve výši 3 680 Kč. Celkovou dlužnou částku představující součet poskytnuté půjčky a poplatku ve výši 27 961 Kč se žalovaný zavázal zaplatit věřiteli v hotovosti v 60 týdenních splátkách ve výši 467 Kč. Nedílnou součástí smlouvy byly smluvní podmínky. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 14. 6. 2018 byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni, toto bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 14. 6. 2018, kde byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky 31 668,45 Kč žalobkyni jakožto novému věřiteli do 10-ti dnů od doručení dopisu, dopis byl podán na poštu dne 13. 7. 2018. Žalovaný byl právním zástupcem žalobkyně vyzván dopisem ze dne 12. 3. 2020 podaným na poštu dne 13. 3. 2020 k úhradě dlužné částky před podáním žaloby. Žalovaný uhradil celkově částku ve výši 2 000 Kč. 5. Dle ustanovení § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 6. Dle ustanovení § 2391 občanského zákoníku, má-li se peněžitá zápůjčka vrátit v jiné měně, než v jaké byla dána, splatí vydlužitel zápůjčku tak, aby se to, co se vrací, hodnotou rovnalo tomu, co bylo dáno. Zápůjčka se splácí v měně místa splnění. Při nepeněžité zápůjčce se vrací věc stejného druhu, jaká byla zápůjčkou dána. Nezáleží na tom, zda její cena mezi tím stoupla nebo klesla. 7. Dle ustanovení § 2392 občanského zákoníku, při peněžité zápůjčce lze sjednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech. Při nepeněžité zápůjčce lze ujednat místo úroků plnění přiměřeného většího množství nebo věci lepší jakosti, ale téhož druhu. 8. Dle ust. § 547 občanského zákoníku právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu. 9. Dle ust. § 580 odst. 1 občanského zákoníku neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 10. Dle ust. § 629 odst. 1 občanského zákoníku promlčecí lhůta trvá tři roky. 11. Dle ust. § 639 obč. zák. uznal-li dlužník svůj dluh, promlčí se právo za deset let ode dne, kdy k uznání dluhu došlo. Určí-li však dlužník v uznání i dobu, do které splní, promlčí se právo za deset let od posledního dne určené doby. 12. Dle ustanovení § 1968 občanského zákoníku, dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 13. Dle ustanovení § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 14. Dle ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 15. Dle ustanovení § 1879 občanského zákoníku může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 16. Dle ustanovení § 1880 odst. 1, 2 občanského zákoníku, postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Postupitel vydá postupníkovi potřebné doklady o pohledávce a sdělí mu vše, co je k uplatnění pohledávky zapotřebí. 17. Dle ustanovení § 1881 odst. 1 občanského zákoníku, postoupit lze pohledávku, kterou lze zcizit, pokud to ujednání dlužníka nevylučuje. 18. Soud na shora uvedený zjištěný skutkový stav aplikoval citované právní normy a dospěl k následujícímu právnímu závěru: žalobkyně v řízení prokázala, že je ve věci aktivně legitimována, neboť prokázala, že na ni prostřednictvím smlouvy o postoupení pohledávek přešla žalobní pohledávka. 19. Soud zhodnotil všechny provedené důkazy v souladu se shora citovanými zákonnými ustanoveními a dospěl k závěru, že žalo