13 C 388/2021-69 — Okresní soud v Olomouci

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky v celkové výši 21 964 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že právní předchůdce žalobkyně společnost [právnická osoba] (dále jen„ věřitel“) uzavřel se žalovaným dne 2. 3. 2015 smlouvu o zápůjčce [číslo] na základě které poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši 18 000 Kč. Žalovaný se zavázal zaplatit za poskytnutou zápůjčku částku 15 049 Kč představující součet kapitalizovaných úroků ve výši 2 370 Kč s úrokovou sazbou ve výši 20,50 % ročně, odměnu za administrativní zpracování půjčky ve výši 3 699 Kč a náklady za hotovostní inkaso splátek ve výši 8 980 Kč. Celkovou dlužnou částku představující součet poskytnuté půjčky a poplatku se žalovaný zavázal zaplatit věřiteli v hotovosti v 60 týdenních splátkách ve výši 551 Kč, přičemž poslední splátka byla splatná dne 25. 4. 2016. Jelikož žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas, vzniklo žalobci právo na uhrazení celé zbývající dlužné částky. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 16. 11. 2017 byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni. Předmětem žaloby je dlužná jistina ve výši 13 150,46 Kč, dlužný poplatek ve výši 8 813,54 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 4 278,32 Kč, přičemž se jedná o úrok ve výši 20,5 % ročně z dlužné jistiny ode dne uplynutí lhůty sjednané pro úhradu poslední splátky úvěru, tj. ode dne 25. 4. 2016 do 16. 11. 2017, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 2 205,02 Kč, přičemž se jedná o zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z dlužné jistiny ode dne uplynutí lhůty sjednané pro úhradu poslední splátky úvěru, tj. ode dne 11. 11. 2015 do 16. 11. 2017 a dále úrok ve výši 20,5% ročně a zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny běžící od 17. 11. 2017 do zaplacení. Žalovaný uhradil částku v celkové výši 11 085 Kč. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil a k jednání soudu dne 22. 11. 2021 se nedostavila. Za splnění podmínek stanovených v § 101 odst. 3 o. s. ř. soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků řízení. 3. Soud učinil ve věci následující skutková zjištění: Ze zákaznické karty ze dne 2. 3. 2015, že právní předchůdce žalobkyně před uzavřením smlouvy o zápůjčce ověřil úvěruschopnost žalovaného na základě údajů sdělených mu žalovaným a rovněž ověřených pracovnicí věřitele, což žalovaný potvrdil svým podpisem na kartě. Ze zákaznické karty plyne, že žalovaný byl zaměstnán u [právnická osoba] s měsíční mzdou ve výši 18 000 Kč měsíčně, jiné příjmy uvedl ve výši 7 000 Kč, měsíční výdaje na domácnost pak odhadl na částku 5 000 Kč s tím, že dále platí částku ve výši 7 500 Kč měsíčně na bydlení jako nájemník, za telefon hradí 300 Kč měsíčně. Ze smlouvy o zápůjčce a ze smluvních podmínek, že právní předchůdce žalobkyně společnost [právnická osoba] uzavřel se žalovaným dne 2. 3. 2015 smlouvu o zápůjčce [číslo] na základě které poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši 18 000 Kč, jejichž převzetí v hotovosti potvrdil žalovaný svým podpisem na smlouvě. Žalovaný se zavázal zaplatit za poskytnutou zápůjčku poplatek ve výši 15 049 Kč představující součet kapitalizovaných úroků ve výši 2 370 Kč s úrokovou sazbou ve výši 20,50 % ročně, odměnu za administrativní zpracování půjčky ve výši 3 699 Kč a náklady za hotovostní inkaso splátek ve výši 8 980 Kč. Celkovou dlužnou částku představující součet poskytnuté půjčky a poplatku se žalovaný zavázal zaplatit věřiteli v hotovosti v 60 týdenních splátkách ve výši 551 Kč, přičemž poslední splátka byla splatná dne 25. 4. 2016. Nedílnou součástí smlouvy byly smluvní podmínky. Ze smlouvy o postoupení pohledávek, ze seznamu postoupených pohledávek, z oznámení o postoupení pohledávky a z podacího lístku, že pohledávka za žalovaným ze smlouvy o zápůjčce byla smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 16. 11. 2017 byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni, toto bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 16. 11. 2017, kde byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky 21 964 Kč žalobkyni jakožto novému věřiteli do 10-ti dnů od doručení dopisu, dopis byl podán na poštu dne 6. 12. 2017. Z výzvy k plnění ze dne 14. 7. 2020 a z podacího lístku ze dne 15. 7. 2020, že žalovaný byl právním zástupcem žalobkyně vyzván dopisem ze dne 14. 7. 2020 podaným na poštu dne 15. 7. 2020 k úhradě dlužné částky před podáním žaloby. 4. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: Právní předchůdce žalobkyně společnost [právnická osoba] uzavřel se žalovaným po prověření úvěruschopnosti žalovaného dne 2. 3. 2015 smlouvu o zápůjčce [číslo] na základě které poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši 18 000 Kč, jejichž převzetí v hotovosti potvrdil žalovaný svým podpisem na smlouvě. Žalovaný se zavázal zaplatit za poskytnutou zápůjčku poplatek ve výši 15 049 Kč představující součet kapitalizovaných úroků ve výši 2 370 Kč s úrokovou sazbou ve výši 20,50 % ročně, odměnu za administrativní zpracování půjčky ve výši 3 699 Kč a náklady za hotovostní inkaso splátek ve výši 8 980 Kč. Celkovou dlužnou částku představující součet poskytnuté půjčky a poplatku se žalovaný zavázal zaplatit věřiteli v hotovosti v 60 týdenních splátkách ve výši 551 Kč, přičemž poslední splátka byla splatná dne 25. 4. 2016. Nedílnou součástí smlouvy byly smluvní podmínky. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 16. 11. 2017 byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni, toto bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 16. 11. 2017, kde byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky 21 964 Kč žalobkyni jakožto novému věřiteli do 10-ti dnů od doručení dopisu, dopis byl podán na poštu dne 6. 12. 2017. Žalovaný byl právním zástupcem žalobkyně vyzván dopisem ze dne 14. 7. 2020 podaným na poštu dne 15. 7. 2020 k úhradě dlužné částky před podáním žaloby. Žalovaný uhradil celkově částku ve výši 11 085 Kč. 5. Dle ustanovení § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 6. Dle ustanovení § 2391 občanského zákoníku, má-li se peněžitá zápůjčka vrátit v jiné měně, než v jaké byla dána, splatí vydlužitel zápůjčku tak, aby se to, co se vrací, hodnotou rovnalo tomu, co bylo dáno. Zápůjčka se splácí v měně místa splnění. Při nepeněžité zápůjčce se vrací věc stejného druhu, jaká byla zápůjčkou dána. Nezáleží na tom, zda její cena mezi tím stoupla nebo klesla. 7. Dle ustanovení § 2392 občanského zákoníku, při peněžité zápůjčce lze sjednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech. Při nepeněžité zápůjčce lze ujednat místo úroků plnění přiměřeného většího množství nebo věci lepší jakosti, ale téhož druhu. 8. Dle ust. § 547 občanského zákoníku právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu. 9. Dle ust. § 580 odst. 1 občanského zákoníku neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 10. Dle ust. § 629 odst. 1 občanského zákoníku promlčecí lhůta trvá tři roky. 11. Dle ust. § 639 obč. zák. uznal-li dlužník svůj dluh, promlčí se právo za deset let ode dne, kdy k uznání dluhu došlo. Určí-li však dlužník v uznání i dobu, do které splní, promlčí se právo za deset let od posledního dne určené doby. 12. Dle ustanovení § 1968 občanského zákoníku, dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 13. Dle ustanovení § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 14. Dle ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 15. Dle ustanovení § 1879 občanského zákoníku může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 16. Dle ustanovení § 1880 odst. 1, 2 občanského zákoníku, postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Postupitel vydá postupníkovi potřebné doklady o pohledávce a sdělí mu vše, co je k uplatnění pohledávky zapotřebí. 17. Dle ustanovení § 1881 odst. 1 občanského zákoníku, postoupit lze pohledávku, kterou lze zcizit, pokud to ujednání dlužníka nevylučuje. 18. Soud na shora uvedený zjištěný skutkový stav aplikoval citované právní normy a dospěl k následujícímu právnímu závěru: žalobkyně v řízení prokázala, že je ve věci aktivně legitimována, neboť prokázala, že na ni prostřednictvím smlouvy o postoupení pohledávek přešla žalobní pohledávka. 19. Soud zhodnotil