14 C 173/2021-72 — Okresní soud v Olomouci

1. Žalobkyně se žalobou podanou u Okresního soudu v Olomouci dne [datum] domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši 4103 Kč s příslušenstvím se zdůvodněním, že žalobce je poskytovatelem spotřebitelského úvěru, který v souladu s ustanovením § 169 odst. 2) zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru je oprávněn tuto činnost poskytovat na základě povolení České národní banky ze dne [datum]. Žalobce uzavřel s žalovaným dne 21. 7. 2020 smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] na základě které byl žalovanému ze strany žalobce poskytnut standartní neúčelový úvěr, kdy žalobce v souladu se Smlouvou o úvěru poskytl žalovanému peněžité prostředky ve výši 30 000 Kč tak, že částku ve výši 27 500 Kč převedl v souladu s čl. II. Písm. b) Smlouvy o úvěru na tzv. Účet zákazníka uvedený na první straně Smlouvy o úvěru v levém dolním rohu, tedy účet určený žalovaným a to dne 24. 7. 2020, čímž došlo k čerpání Peněžitých prostředků, tedy úvěru ze strany žalovaného v souladu Smlouvou úvěru dle čl. II. Smlouvy o úvěru. Zbytek Peněžitých prostředků ve výši 2 500 Kč, převedl žalobce v souladu s čl. II. písm. b) Smlouvy o úvěru na účet zprostředkovatele žalovaného jako jeho provizi. Žalobce se s žalovaným ve Smlouvě o úvěru zejména dohodl, že poskytnuté Peněžité prostředky tedy předmětný úvěr společně s úroky dle dohodnuté roční zápůjční úrokové sazby uvedené na přední straně Smlouvy o úvěru, tedy celkem částku ve výši 37 500 Kč uhradí žalovaný v pravidelných 25 měsíčních splátkách po 1 500 Kč splatných vždy do každého 20-tého dne daného měsíce na účet žalobce, kdy 1. splátka byla dohodnuta se splatností na den 20. 8. 2020. Z důvodu neplnění Smlouvy o úvěru žalobce podal vůči žalovanému příslušnou žalobu k příslušnému soudu, přičemž ve věci byl vydán Elektronický platební rozkaz, který vydal Okresní soud Olomouc dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], který nabyl právní moci dne 7. 1. 2021 a je vykonatelný, kdy pohledávka z tohoto Exekučního titulu tedy částka 31 563 Kč byla uhrazena ke dni 15. 4. 2021. Žalobci vznikl nárok na smluvní pokutu ve výši 0,1% denně z neuhrazeného zůstatku úvěru dle čl. IV. bod 2 písm. b) Smlouvy o úvěru a smluvní pokuty ve výši 0,1% denně z neuhrazených splátek dle čl. IV. bod 2 písm. a) Smlouvy o úvěru, kdy doposud žalovaný neuhradil žalobci smluvní pokutu ve výši 4 103 Kč, kdy se jedná o smluvní pokutu ve výši 0,1% denně z částky 31 563 Kč od 6. 12. 2020 do 15. 4. 2021, tedy o smluvní pokutu 0,1% denně z neuhrazeného zůstatku úvěru dle čl. IV. bod 2 písm. b) Smlouvy o úvěru a smluvní pokutu ve výši 0,1% denně z neuhrazených splátek dle čl. IV. bod 2 písm. a) Smlouvy o úvěru, a to za výše uvedené období, které není pokryto Exekučním titulem. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, skutková tvrzení žalobce nikterak nerozporoval. Na výzvu soudu dle § 115a) o. s. ř., zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, když ve věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, se žalovaný nevyjádřil, přičemž byl rovněž poučen o následcích nevyjádření se ve stanovené lhůtě ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř., a proto má soud za to, že žalovaný s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání souhlasí. Žalobce vyjádřil souhlas s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání dle § 115a) o. s. ř. již v samotné žalobě. Soud proto rozhodl v souladu s ustanovením § 115a) o. s. ř. bez jednání. 3. S ohledem na skutečnost, že se v dané procesní situaci jedná o tzv. bagatelní žalobu, když proti rozsudku ve věci samé není přípustné odvolání (§ 202 odst. 2 o. s. ř.), je odůvodnění tohoto rozsudku koncipováno ve smyslu ustanovení § 157 odst. 4 o. s. ř. 4. Po provedeném dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu: Žalobce je poskytovatelem spotřebitelského úvěru, který v souladu s ustanovením § 169 odst. 2) zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru je oprávněn tuto činnost poskytovat na základě povolení České národní banky ze dne [datum]. Žalobce uzavřel s žalovaným dne 21. 7. 2020 smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] na základě které byl žalovanému ze strany žalobce poskytnut standartní neúčelový úvěr, kdy žalobce v souladu se Smlouvou o úvěru poskytl žalovanému peněžité prostředky ve výši 30 000 Kč tak, že částku ve výši 27 500 Kč převedl v souladu s čl. II. Písm. b) Smlouvy o úvěru na tzv. Účet zákazníka uvedený na první straně Smlouvy o úvěru v levém dolním rohu, tedy účet určený žalovaným a to dne 24. 7. 2020, čímž došlo k čerpání Peněžitých prostředků, tedy úvěru ze strany žalovaného v souladu Smlouvou úvěru dle čl. II. Smlouvy o úvěru. Zbytek Peněžitých prostředků ve výši 2 500 Kč, převedl žalobce v souladu s čl. II. písm. b) Smlouvy o úvěru na účet zprostředkovatele žalovaného jako jeho provizi. Žalobce se s žalovaným ve Smlouvě o úvěru zejména dohodl, že poskytnuté Peněžité prostředky tedy předmětný úvěr společně s úroky dle dohodnuté roční zápůjční úrokové sazby uvedené na přední straně Smlouvy o úvěru, tedy celkem částku ve výši 37 500 Kč uhradí žalovaný v pravidelných 25 měsíčních splátkách po 1500 Kč splatných vždy do každého 20-tého dne daného měsíce na účet žalobce, kdy 1. splátka byla dohodnuta se splatností na den 20. 8. 2020. Z důvodu neplnění Smlouvy o úvěru žalobce podal vůči žalovanému příslušnou žalobu k příslušnému soudu, přičemž ve věci byl vydán Elektronický platební rozkaz, který vydal Okresní soud Olomouc dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], který nabyl právní moci dne 7. 1. 2021 a je vykonatelný, kdy pohledávka z tohoto Exekučního titulu tedy částka 31 563 Kč byla uhrazena ke dni 15. 4. 2021. Žalobci vznikl nárok na smluvní pokutu ve výši 0,1% denně z neuhrazeného zůstatku úvěru dle čl. IV. bod 2 písm. b) Smlouvy o úvěru a smluvní pokuty ve výši 0,1% denně z neuhrazených splátek dle čl. IV. bod 2 písm. a) Smlouvy o úvěru, kdy doposud žalovaný neuhradil žalobci smluvní pokutu ve výši 4 103 Kč, kdy se jedná o smluvní pokutu ve výši 0,1% denně z částky 31 563 Kč od 6. 12. 2020 do 15. 4. 2021, tedy o smluvní pokutu 0,1% denně z neuhrazeného zůstatku úvěru dle čl. IV. bod 2 písm. b) Smlouvy o úvěru a smluvní pokutu ve výši 0,1% denně z neuhrazených splátek dle čl. IV. bod 2 písm. a) Smlouvy o úvěru, a to za výše uvedené období, které není pokryto Exekučním titulem. 5. Podle ust. § 2395 zák. č. 89/2012 Sb. občanský zákoník, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 6. Podle ust. § 2398 odst. 1 o. z. úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu. 7. Podle ust. § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl požádán. 8. Dle ust. § 1968 o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 9. Dle ust. § 2048 o. z., ujednají-li strany pro případ porušení smluvní povinnosti smluvní pokutu v určité výši, nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění, než peněžitém. 10. Dle ust. § 2049 o. z., zaplacení dlužní pokuty nezbavuje dlužníka povinnosti splnit dluh smluvní pokutou utvrzený. 11. Dle ust. § 2050 o. z., je-li ujednána smluvní pokuta, nemá věřitel právo na náhradu škody vzniklé z porušení povinnosti, ke kterému se smluvní pokuta vztahuje. 12. Podle § 2 nař. vl. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 13. Soud na shora uvedený zjištěný skutkový stav aplikoval citované právní normy a dospěl k následujícímu právnímu závěru. Soud dospěl k závěru, že jednáním žalobce a žalovaného došlo k platnému uzavření úvěrové smlouvy dle ust. § 2395 občanského zákoníku, neboť žalobce převzal závazek poskytnout žalovanému finanční prostředky v určité výši, což poté splnil, a žalovaný se zavázal tyto prostředky vrátit. V rámci úvěrové smlouvy se také zavázal uhradit úrok, případné náklady na upomínání, a také smluvní pokutu dle ust. § 2048 občanského zákoníku. Současná právní úprava nepožaduje pro ujednání o smluvní pokutě písemnou formu. Žalobci vznikl nárok na smluvní pokutu ve výši 0,1% denně z neuhrazeného zůstatku úvěru dle čl. IV. bod 2 písm. b) Smlouvy o úvěru a smluvní pokuty ve výši 0,1% denně z neuhrazených splátek dle čl. IV. bod 2 písm. a) Smlouvy o úvěru, kdy doposud žalovaný neuhradil žalobci smluvní pokutu ve výši 4 103 Kč, kdy se jedná o smluvní pokutu ve výši 0,1% denně z částky 31 563 Kč od 6. 12. 2020 do 15. 4. 2021, tedy o smluvní pokutu 0,1% denně z neuhrazeného zůstatku úvěru dle čl. IV. bod 2 písm. b) Smlouv