18 C 290/2021-64 — Okresní soud v Olomouci

1. Žalobou podanou u Okresního soudu v Olomouci dne 21. 6. 2021 se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 6 600 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně žalobní návrh odůvodnila tím, že aktivní legitimace žalobkyně je dána na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21. 1. 2021 a její přílohy [číslo] – Seznamu pohledávek, která byla uzavřena mezi žalobkyní a společností [právnická osoba] Banka uzavřela se žalovaným dne 10. 11. 2016 Smlouvu o bankovních produktech a službách, v níž se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému kontokorentní úvěr k běžnému účtu žalovaného č. [bankovní účet] až do výše Povoleného úvěrového limitu ve výši 6 000 Kč, stanoveného v aktuálních Dispozicích ke smlouvě, a žalovaný se zavázal dodržovat smluvní podmínky, udržovat na účtu kreditní obrat a zejména nepřekračovat sjednaný úvěrový limit. Strany se ve Smlouvě dohodly, že úvěr bude úročen sazbou 21,99 % p. a. a v případě porušení Smlouvy též sjednaným úrokem z prodlení. Nedílnou součástí Smlouvy pak je Sazebník poplatků, Produktové podmínky a Všeobecné obchodní podmínky Banky, přičemž žalovaný stvrdil svým podpisem, že tyto dokumenty převzal a seznámil se s nimi. Banka svůj závazek splnila a dne 29. 10. 2019 umožnila žalovanému poskytnutý úvěr na běžném účtu čerpat. Žalovaný svou povinnost nesplnil, zejména tím, že překročil sjednanou výši úvěrového limitu a nesplácel úvěr řádně a včas. Z tohoto důvodu Banka využila svého práva a převedla dne 29. 10. 2019 aktuální výši nepovoleného přečerpání účtu 6 000 Kč na nově zřízený úvěrový účet č. [bankovní účet], a to za účelem jeho uhrazení žalovaným v pravidelných splátkách, což Banka písemně oznámila žalovanému, včetně výše a počtu pravidelných splátek. Žalovaný však ani přesto svoji povinnost nesplnil a dlužnou částku nesplatil. Z tohoto důvodu využila Banka svého práva a prohlásila v souladu s Produktovými podmínkami úvěr za ihned splatný v celé výši, a to ke dni 29. 10. 2019, neboť žalovaný porušil svoji stanovenou splátkovou povinnost. Žalovaný tak nadále dluží žalobkyni na jistině částku 6 000 Kč, smluvní poplatky ve výši 600 Kč, úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 6 000 Kč od 29. 1. 2021 do zaplacení, smluvní úrok ve výši 21,99 % ročně z částky 6 000 Kč od 29. 1. 2021 do zaplacení. Poplatky ve výši 600 Kč představují upomínku ze dne 23. 12. 20219 dle výpisu z účtu. Žalovaný svoji povinnost nesplnil a svůj dluh nezaplatil. Neučinil tak ani poté, co jej žalobkyně vyzvala k zaplacení a nabídl mu smírné – mimosoudní řešení, spočívající v možnosti dluh splácet v pravidelných měsíčních splátkách. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, skutková tvrzení žalobkyně nikterak nerozporoval. Na výzvu soudu dle § 115a) o. s. ř., zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, když ve věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, se žalovaný nevyjádřil, přičemž byl rovněž poučen o následcích nevyjádření se ve stanovené lhůtě ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř., a proto má soud za to, že žalovaný s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně vyjádřila souhlas s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání dle § 115a) o. s. ř. Soud proto rozhodl v souladu s ustanovením § 115a) o. s. ř. bez jednání. 3. Soud učinil ve věci jednotlivá skutková zjištění, ze kterých učinil následně závěr o skutkovém stavu: aktivní legitimace žalobkyně je dána na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21. 1. 2021 a její přílohy [číslo] – Seznamu pohledávek, která byla uzavřena mezi žalobkyní a společností [právnická osoba] Banka uzavřela se žalovaným dne 10. 11. 2016 Smlouvu o bankovních produktech a službách, v níž se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému kontokorentní úvěr k běžnému účtu žalovaného č. [bankovní účet] až do výše Povoleného úvěrového limitu ve výši 6 000 Kč, stanoveného v aktuálních Dispozicích ke smlouvě, a žalovaný se zavázal dodržovat smluvní podmínky, udržovat na účtu kreditní obrat a zejména nepřekračovat sjednaný úvěrový limit. Strany se ve Smlouvě dohodly, že úvěr bude úročen sazbou 21,99 % p. a. a v případě porušení Smlouvy též sjednaným úrokem z prodlení. Nedílnou součástí Smlouvy pak je Sazebník poplatků, Produktové podmínky a Všeobecné obchodní podmínky Banky, přičemž žalovaný stvrdil svým podpisem, že tyto dokumenty převzal a seznámil se s nimi. Banka svůj závazek splnila a dne 29. 10. 2019 umožnila žalovanému poskytnutý úvěr na běžném účtu čerpat. Žalovaný svou povinnost nesplnil, zejména tím, že překročil sjednanou výši úvěrového limitu a nesplácel úvěr řádně a včas. Z tohoto důvodu Banka využila svého práva a převedla dne 29. 10. 2019 aktuální výši nepovoleného přečerpání účtu 6 000 Kč na nově zřízený úvěrový účet č. [bankovní účet], a to za účelem jeho uhrazení žalovaným v pravidelných splátkách, což Banka písemně oznámila žalovanému, včetně výše a počtu pravidelných splátek. Žalovaný však ani přesto svoji povinnost nesplnil a dlužnou částku nesplatil. Z tohoto důvodu využila Banka svého práva a prohlásila v souladu s Produktovými podmínkami úvěr za ihned splatný v celé výši, a to ke dni 29. 10. 2019, neboť žalovaný porušil svoji stanovenou splátkovou povinnost. Žalovaný tak nadále dluží žalobkyni na jistině částku 6 000 Kč, smluvní poplatky ve výši 600 Kč, úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 6 000 Kč od 29. 1. 2021 do zaplacení, smluvní úrok ve výši 21,99 % ročně z částky 6 000 Kč od 29. 1. 2021 do zaplacení. Poplatky ve výši 600 Kč představují upomínku ze dne 23. 12. 20219 dle výpisu z účtu. Žalovaný svoji povinnost nesplnil a svůj dluh nezaplatil. Neučinil tak ani poté, co jej žalobkyně vyzvala k zaplacení a nabídl mu smírné – mimosoudní řešení, spočívající v možnosti dluh splácet v pravidelných měsíčních splátkách. 4. Podle ust. § 2395 občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 5. Podle ust. § 2398 odst. 1 občanského zákoníku, úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu. 6. Podle ust. § 2399 odst. 1 občanského zákoníku, úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl požádán. 7. Podle ust. § 1879 občanského zákoníku, věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi) 8. Podle ust. § 1880 odst. 1, 2 občanského zákoníku, postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. 9. Podle ust. § 1881 odst. 1 občanského zákoníku, postoupit lze pohledávku, kterou lze zcizit, pokud to ujednání dlužníka nevylučuje. 10. Podle ust. § 1968 občanského zákoníku, dlužník, který svůj dluh řádně nesplní, je v prodlení. 11. Podle ust. § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 12. Žalobkyni se v řízení podařilo prokázat, že před uzavřením úvěrové smlouvy provedla řádné posouzení úvěruschopnosti žalovaného. Dle aktuální judikatury Ústavního soudu ČR by měly obecné soudy poskytovatele úvěru vést k přesvědčivému zkoumání toho, zda (budoucí) dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit, když jde o obecný princip, který by soudy měly vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven či nikoliv. Úvěrovou smlouvu uzavřenou bez takového řádného zkoumání úvěruschopnosti dlužníka je tedy dle Ústavního soudu ČR třeba posoudit jako rozpornou s dobrými mravy (srov. nález Ústavního soudu ČR ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18, dostupný na www.usoud.cz). Z výše uvedených závěrů Ústavního soudu ČR tedy vyplývá, že pokud řádné nezkoumání úvěruschopnosti dlužníka při uzavření úvěrové smlouvy může vést k posouzení úvěrové smlouvy jako rozporné s dobrými mravy dle ustanovení § 580 odst. 1 občanského zákoníku, je soud povinen se otázkou řádného zkoumání úvěruschopnosti zabývat i bez námitky žalované strany, neboť zjevný rozpor s dobrými mravy zakládá dle ustanovení § 588 občanského zákoníku absolutní neplatnost takového právního jednání, ke které je soud povinen přihlédnout i bez návrhu. V tomto konkrétním případě žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalovaného řádně a na základě dostatečných podkladů. 13. Soud na shora uvedený zjištěný skutkový stav aplikoval citované právní normy a dospěl k následujícímu právnímu závěru: Soud zhodnotil všechny provedené důkazy v souladu se shora citovanými zákonnými ustanoveními a dospěl k závěru, že žaloba žalobkyně je důvodná. Co do aktivní věcné legi