18 C 347/2020-44 — Okresní soud v Olomouci

1. Žalobkyně se žalobou ve formě návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu podanou u Okresního soudu v Olomouci dne [datum] domáhala po žalované zaplacení částky ve výši 5 000 Kč s odůvodněním, že žalovaná uzavřela se [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], [obec], právním předchůdcem žalobkyně, smlouvu o zápůjčce [číslo]. Na základě Smlouvy poskytla [právnická osoba] žalované formou bezhotovostního převodu na bankovní účet žalované dne [datum] zápůjčku ve výši 5 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala splatit do 60 dní od data poskytnutí zápůjčky. Na základě smlouvy o postoupení pohledávky uzavřené dne [datum] postoupil původní věřitel, [právnická osoba] pohledávku vůči žalované na žalobkyni. Ani na základě zaslané předžalobní výzvy nedošlo ze strany žalované, byť k částečné úhradě dluhu. Žalovaná ke dni podání žaloby neuhradila ničeho, žalobkyně se tak po žalované domáhá zaplacení částky ve výši 5 000 Kč, jiné nároky neuplatňuje. 2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila, skutková tvrzení žalobce nikterak nerozporovala. Na výzvu soudu dle § 115a) o. s. ř., zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, když ve věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, se žalovaná nevyjádřila, přičemž byla rovněž poučena o následcích nevyjádření se ve stanovené lhůtě ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř., a proto má soud za to, že žalovaná s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně ani žalovaná se na výzvu k navrhovanému postupu soudu nevyjádřili. Soud proto rozhodl v souladu s ustanovením § 115a) o. s. ř. bez jednání. 3. S ohledem na skutečnost, že se v dané procesní situaci jedná o tzv. bagatelní žalobu, když proti rozsudku ve věci samé není přípustné odvolání (§ 202 odst. 2 o. s. ř.), je odůvodnění tohoto rozsudku koncipováno ve smyslu ustanovení § 157 odst. 4 o. s. ř. 4. Po provedeném dokazování soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: Žalovaná uzavřela se [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], [obec], právním předchůdcem žalobkyně, smlouvu o zápůjčce [číslo] Smlouva byla uzavřena v souladu s příslušnými ustanoveními právních předpisů upravujících podmínky uzavírání smlouvy na dálku, zejména v souladu s ustanovením § 1841 a násl. občanského zákoníku, jakož i zákonem č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru. Prostřednictvím prostředků komunikace na dálku potvrdila žalovaná svůj souhlas s Všeobecnými obchodními podmínkami, které jsou nedílnou součástí Smlouvy s [právnická osoba]. Podle článku [číslo] se děje podání žádosti o zápůjčku elektronickými kanály. Kontraktační proces (tedy vznik Smlouvy) se odehrával na internetových stránkách [právnická osoba], kde klient (žalovaná) vyplnil v souladu s článkem [číslo] registrační formulář. Z takto vyplněného formuláře vyplývá, že žalovaná pracovala z několika počítačů /telefonního přístroje s různými IP adresami, zadala zde své rodné číslo, bydliště, zaměstnání jako OSVČ, kde dále uvedla své měsíční příjmy a výdaje, a číslo účtu žalované, na který byla zaslána žalované dne [datum] zápůjčka ve výši 5 000 Kč. Současně s takto poskytnutými osobními údaji žalovaná rovněž potvrdila, že se řádně seznámila a souhlasí s všeobecnými obchodními podmínkami Smlouvy. [právnická osoba] na základě žalovanou vyplněného formuláře a posouzením úvěruschopnosti žalované nahlédnutím do příslušných databází, rozhodla o poskytnutí zápůjčky žalované. Současně s rozhodnutím o poskytnutí zápůjčky byly žalované zaslány Smlouva o zápůjčce včetně formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru dle přílohy 6 k zákonu č. 145/2010 Sb., zákon o spotřebitelském úvěru, všeobecné obchodní podmínky a výzva k úhradě ověřovacího poplatku. Na základě Smlouvy uzavřené shora uvedeným způsobem poskytla [právnická osoba] žalované formou bezhotovostního převodu na bankovní účet žalované, zápůjčku ve výši 5 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala splatit do 60 dní od data poskytnutí zápůjčky. Na základě smlouvy o postoupení pohledávky uzavřené dne [datum] postoupil původní věřitel, [právnická osoba], pohledávku vůči žalované na žalobkyni. Ani na základě zaslané předžalobní výzvy nedošlo ze strany žalované, byť k částečné úhradě dluhu. Žalovaná ke dni podání žaloby neuhradila ničeho, a tak žalobkyně se po žalované domáhá zaplacení částky ve výši 5 000 Kč. 5. Podle ustanovení § 2390 občanského zákoníku přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 6. Podle ustanovení § 2392 odst. 1 občanského zákoníku při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech. 7. Podle ustanovení § 1968 občanského zákoníku dlužník, který svůj dluh řádně nesplní je v prodlení. 8. Podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 9. Podle ustanovení § 2 nařízení vlády číslo 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 10. Podle ustanovení § 1879 občanského zákoníku věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 11. Právní hodnocení věci: Soud zhodnotil všechny provedené důkazy v souladu se shora citovanými zákonnými ustanoveními a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Žalobkyně v řízení prokázala, že na ni na základě smlouvy o postoupení pohledávky přešla žalobní pohledávka a žalobkyně je tedy ve věci aktivně legitimována. Dále žalobkyně v řízení prokázala, že mezi žalovanou a právním předchůdcem žalobkyně byla uzavřena smlouva o zápůjčce dle ustanovení § 2390 a násl. občanského zákoníku, na základě které právní předchůdce žalobkyně žalované poskytl dne [datum] zápůjčku ve výši 5 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala splatit do 60 dnů na účet právního předchůdce žalobkyně. V dané procesní situaci bylo pouze na žalované, aby tvrdila a prokázala, že zápůjčku, byť částečně, vrátila, resp. že dluh zanikl jinak. To však žalovaná neučinila, k žalobě se nevyjádřila. Žalobkyně tvrdila, že žalovaná poskytnuté peněžní prostředky nevrátila, soud proto vyhověl žalobě, jak je uvedeno ve výroku I. Lhůta plnění byla určena jakožto obecná třídenní, a to v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. 12. Výrok ohledně náhrady nákladů řízení je pak odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., když žalobkyně byla ve sporu plně úspěšná, má proto právo na náhradu nákladů řízení, které jí vznikly. Náhrada nákladů řízení pak činí zaplacený soudní poplatek v částce 400 Kč, dále náhrada nákladů právního zastoupení dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů, ve výši 3 x 200 Kč (příprava a převzetí zastoupení, sepis žaloby, výzva k plnění), dle § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů, dále hotové výdaje advokáta v podobě tří režijních paušálů po 100 Kč za provedené úkony právní služby dle § 11 odst. 1 a § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Všechny shora uvedené částky, vyjma SOP, byly zvýšeny o 21 % DPH. Celkem tedy uložil soud žalované zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 1 489 Kč, a to v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o.s.ř. k rukám právního zástupce žalobkyně, v obecné třídenní pariční lhůtě dle § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř.