ECLI: ECLI:CZ:OSOL:2021:20.C.208.2021.3 Datum: 2021-10-22 Předmět: o 14 900 Kč s příslušenstvím Ustanovení: ["§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 1970 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 1879 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 1968 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 160 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 2 nař. vl. č. 351/2013 Sb.", "§ 2390 z. č. 89/2012 Sb.", " ["bezdůvodné obohacení""peněžité plnění""postoupení pohledávky""smlouva o půjčce""smlouva o úvěru""smlouva o zápůjčce""vzájemné plnění"]
Čeho se rozhodnutí týká: Rozhodnutí se týká: o 14 900 Kč s příslušenstvím. Aplikuje: § 142 (99/1963 Sb.), § 1970 (89/2012 Sb.), § 1879 (89/2012 Sb.), § 1968 (89/2012 Sb.).
1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalované zaplacení částky v celkové výši 14 900 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že právní předchůdce žalobkyně společnost [právnická osoba] (dále jen„ věřitel“) uzavřel se žalovanou dne 30. 5. 2019 smlouvu o zápůjčce, na základě které poskytl žalované peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč. Žalovaná se zavázala zaplatit za poskytnutou zápůjčku úrok ve výši 2 000 Kč, odměnu za administrativní činnost ve výši 2 000 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 000 Kč. Celkovou dlužnou částku představující součet poskytnuté zápůjčky a poplatků se žalovaná zavázala zaplatit věřiteli v hotovosti v 60 týdenních splátkách ve výši 300 Kč, přičemž poslední splátka byla splatná dne 23. 7. 2020. Žalovaná nehradila sjednané splátky řádně a včas, když na svůj dluh uhradila pouze částku 3 100 Kč. Zbývá tak uhradit částku 14 900 Kč sestávající z dlužné jistiny ve výši 10 000 Kč a z poplatku ve výši 4 900 Kč. Žalobkyně se dále domáhá zaplacení kapitalizovaného smluvního úroku a zákonného úroku z prodlení, který vypočetla za období od 24. 7. 2020 do 15. 1. 2021 Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 15. 1. 2021 byla pohledávka za žalovanou postoupena na žalobkyni.
2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila.
3. Soud učinil z provedených důkazů následující skutková zjištění:
4. Ze smlouvy o půjčce, že právní předchůdce žalobkyně společnost [právnická osoba] dále jen„ věřitel“) uzavřel se žalovanou dne 19. 5. 2019 smlouvu o zápůjčce, na základě které poskytl žalované peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaná stvrdila svým podpisem na smlouvě. Žalovaná se zavázala zaplatit za poskytnutou zápůjčku úrok ve výši 2 000 Kč, odměnu za administrativní činnost ve výši 2 000 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 000 Kč. Celkovou dlužnou částku představující součet poskytnuté zápůjčky a poplatků se žalovaná zavázala zaplatit věřiteli v hotovosti v 60 týdenních splátkách ve výši 300 Kč.
5. Ze zákaznické karty a z kopie oznámení o přiznání dávky státní sociální podpory a složenek, že právní předchůdce žalobkyně prověřil úvěruschopnost žalované na základě oznámení o přiznání dávky státní sociální podpory a složenek. Žalovaná v zákaznické kartě uvedla, že je na rodičovské dovolené, pobírá rodičovský příspěvek ve výši 8 100 Kč měsíčně, žije s rodiči a její měsíční výdaje činí 6 227 Kč.
6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 15. 1. 2021, z přílohy ke smlouvě, z oznámení o postoupení pohledávky a z podacího lístku, že smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 15. 1. 2021 byly pohledávky za žalovanou z titulu smlouvy o zápůjčce postoupeny na žalobkyni, postoupení pohledávek bylo žalované oznámeno dopisem ze dne 19. 2. 2021, ve kterém byla žalovaná vyzvána k zaplacení dlužné částky do 10 dnů po obdržení dopisu. Dopis byl žalované odeslán doporučeně dne 22. 2. 2021.
7. Z dopisu právního zástupce žalobkyně ze dne 13. 5. 2021 a z podacího lístku, že žalovaný byl dopisem právního zástupce žalobkyně ze dne 13. 5. 2021 vyzván k úhradě dlužné částky před podáním žaloby.
8. Po provedeném dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu:
9. Právní předchůdce žalobkyně společnost [právnická osoba] dále jen„ věřitel“) uzavřel se žalovanou dne 19. 5. 2019 smlouvu o zápůjčce, na základě které poskytl žalované peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaná stvrdila svým podpisem na smlouvě. Žalovaná se zavázala zaplatit za poskytnutou zápůjčku úrok ve výši 2 000 Kč, odměnu za administrativní činnost ve výši 2 000 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 000 Kč. Celkovou dlužnou částku představující součet poskytnuté zápůjčky a poplatků se žalovaná zavázala zaplatit věřiteli v hotovosti v 60 týdenních splátkách ve výši 300 Kč. Právní předchůdce žalobkyně prověřil úvěruschopnost žalované na základě oznámení o přiznání dávky státní sociální podpory a složenek. Žalovaná v zákaznické kartě uvedla, že je na rodičovské dovolené, pobírá rodičovský příspěvek ve výši 8 100 Kč měsíčně, žije s rodiči a její měsíční výdaje činí 6 227 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 15. 1. 2021 byla pohledávka za žalovanou z titulu smlouvy o zápůjčce postoupena na žalobkyni, postoupení pohledávek bylo žalované oznámeno dopisem ze dne 19. 2. 2021, ve kterém byla žalovaná vyzvána k zaplacení dlužné částky do 10 dnů po obdržení dopisu. Dopis byl žalované odeslán doporučeně dne 22. 2. 2021. Žalovaná na svůj dluh uhradila částku 3 100 Kč.
10. Dle ustanovení § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.
11. Dle ustanovení § 2391 občanského zákoníku, má-li se peněžitá zápůjčka vrátit v jiné měně, než v jaké byla dána, splatí vydlužitel zápůjčku tak, aby se to, co se vrací, hodnotou rovnalo tomu, co bylo dáno. Zápůjčka se splácí v měně místa splnění. Při nepeněžité zápůjčce se vrací věc stejného druhu, jaká byla zápůjčkou dána. Nezáleží na tom, zda její cena mezi tím stoupla nebo klesla.
12. Dle ustanovení § 2392 občanského zákoníku, při peněžité zápůjčce lze sjednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech. Při nepeněžité zápůjčce lze ujednat místo úroků plnění přiměřeného většího množství nebo věci lepší jakosti, ale téhož druhu.
13. Podle ust. § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
14. Podle ust. § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
15. Podle ust. § 580 odst. 1 občanského zákoníku, neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
16. Podle ust. § 588 občanského zákoníku, soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
17. Podle ustanovení § 1968 občanského zákoníku, dlužník, který svůj dluh řádně nesplní, je v prodlení.
18. Podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
19. Podle ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.
20. Dle ustanovení § 1879 občanského zákoníku může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
21. Dle ustanovení § 1880 odst. 1, 2 občanského zákoníku, postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Postupitel vydá postupníkovi potřebné doklady o pohledávce a sdělí mu vše, co je k uplatnění pohledávky zapotřebí.
22. Dle ustanovení § 1881 odst. 1 občanského zákoníku, postoupit lze pohledávku, kterou lze zcizit, pokud to ujednání dlužníka nevylučuje.
23. Soud na shora uvedený zjištěný skutkový stav aplikoval citované právní normy a
Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.