29 C 196/2021-50 — Okresní soud v Olomouci

1. Žalobkyně se žalobou podanou u Okresního soudu v Olomouci dne [datum] ve znění jejího doplnění ze dne [datum] domáhala po žalovaném zaplacení částky 15 500 Kč s příslušenstvím z titulu Smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] ze dne [datum]. Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas, čímž porušil své závazky ze Smlouvy. Pohledávka vyplývající z výše uvedené Smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany společnosti [právnická osoba], [IČO], postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] žalobkyni jako novému věřiteli, a to s účinností ke dni [datum]. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem ze dne [datum]. Před podáním žaloby byl žalovaný žalobkyní písemně vyzván k úhradě celkové dlužné částky předžalobní výzvou k plnění obsahující základní skutkový a právní rozbor věci. Ani přesto však dlužná částka nebyla uhrazena. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, skutková tvrzení žalobkyně nikterak nerozporoval. K jednání dne [datum] se nedostavila žalobkyně ani žalovaný, soud proto ve smyslu ust. § 101 odst. 2 a 3 o. s. ř. jednal v nepřítomnosti účastníků, resp. zástupce žalobkyně a žalovaného. 3. Soud učinil ve věci jednotlivá skutková zjištění, ze kterých učinil následující závěr o skutkovém stavu: Mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO], a žalovaným došlo dne [datum] k uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo]. Před uzavřením předmětné Smlouvy posoudil právní předchůdce žalobkyně schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, a to především na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalovaného před uzavřením předmětné smlouvy. Žalovaný byl dotazován na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalovaného. Poskytnuté informace byly zaznamenány do karty zákazníka (žalovaného) a byly ověřeny doklady uvedenými v kartě zákazníka, mezi které patří zejména výplatní pásky, pracovní smlouva, nájemní smlouva. Na základě odborného posouzení schopnosti žalovaného splácet spotřebitelský úvěr dospěl věřitel k závěru, že zde nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Žalovaný při posouzení úvěruschopnosti uvedl v zákaznické kartě ze dne [datum], že je rozvedený, nemá nezaopatřené děti, žije sám v nájemním bytě, má učňovské vzdělání, má pravidelný měsíční příjem ve výši [částka] a odhadované měsíční výdaje ve výši [částka]. Právní předchůdce žalobkyně prověřil schopnost žalovaného úvěr splácet na základě předložených výplatních pásek. Na základě tohoto odborného vyhodnocení věřitele byla teprve s žalovaným uzavřena předmětná Smlouva (výpis z obchodního rejstříku žalobkyně, smlouva o spotřebitelském úvěru [číslo] ze dne [datum], Karta zákazníka ze dne [datum]). Na základě uzavřené Smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření Smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem Smlouvy. V souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků se žalovaný ve Smlouvě zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně úrok za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy ve výši 1 400 Kč s úrokovou sazbou ve výši 23,66 % ročně sjednanou v čl. 1 Smlouvy a odměnu za administrativní činnost ve výši 2 000 Kč a za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 000 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu jistiny a úhrad za služby se žalovaný zavázal uhradit v 58 týdenních splátkách po 300 Kč počínaje [datum], přičemž poslední splátka byla stanovena na [datum] (smlouva o spotřebitelském úvěru [číslo] ze dne [datum]). Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, čímž porušil své závazky ze Smlouvy. Již ze smluvních ujednání bylo žalovanému známo, že nejpozději má celkovou dlužnou částku zaplatit dne [datum]. Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla ze strany žalovaného ke dni [datum] řádně v plné výši uhrazena, úročí se neuhrazená jistina ve výši 10 000 Kč ode dne [datum] až do zaplacení dále úrokem ve výši 23,66 % ročně sjednaným v čl. 1 Smlouvy (smlouva o spotřebitelském úvěru [číslo] ze dne [datum]). Pohledávka vyplývající z výše uvedené Smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany společnosti [právnická osoba], [IČO], postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] žalobkyni jako novému věřiteli, a to s účinností ke dni [datum]. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem ze dne [datum] (Smlouva o postoupení pohledávek ze dne [datum], Příloha [číslo] Smlouvy o postoupení pohledávek – strana [číslo] ze Seznamu postoupených pohledávek, Oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] vč. dokladu o odeslání ze dne [datum]). Žalovaný na pohledávku za celou dobu trvání smluvního vztahu až do okamžiku jejího postoupení žalobkyni uhradil pouze částku 1 400 Kč, z toho: na úrok za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy 1 055,15 Kč a na poplatek za hotovostní inkaso splátek 344,85 Kč Poslední platba na pohledávku byla ze strany žalovaného uhrazena dne [datum]. Za období od postoupení pohledávky ke dni sepisu žaloby bylo žalovaným na předmětnou pohledávku žalobkyně uhrazeno celkem 500 Kč. Žalovaný zaplatil: dne [datum] částku 500 Kč, žalobkyně tuto platbu započetla na dlužné úhrady za služby ve výši 500 Kč. Žalobkyně tedy požaduje po žalovaném zaplacení: celkové dlužné částky ve výši 15 500 Kč, sestávající z dlužné jistiny ve výši 10 000 Kč a dlužných úhrad za služby ve výši 5 500 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 2 858,91 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 1 070 Kč, úroků ve výši 23,66 % ročně z dlužné jistiny ve výši 10 000 Kč od [datum] do zaplacení a úroků z prodlení v zákonné výši 9 % ročně z dlužné jistiny ve výši 10 000 Kč od [datum] do zaplacení. Před podáním žaloby byl žalovaný dle § 142a o. s. ř. žalobkyní písemně vyzván k úhradě celkové dlužné částky plynoucí z uzavřené Smlouvy předžalobní výzvou k plnění obsahující základní skutkový a právní rozbor věci. Ani přesto však dlužná částka nebyla uhrazena (Předžalobní výzva se základním skutkovým a právním rozborem ze dne [datum] vč. dokladu o odeslání ze dne [datum]). 4. Podle ust. § 2395 občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 5. Podle ust. § 2398 odst. 1 občanského zákoníku, úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu. 6. Podle ust. § 2399 odst. 1 občanského zákoníku, úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl požádán. 7. Podle ust. § 1879 občanského zákoníku, věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi) 8. Podle ust. § 1880 odst. 1, 2 občanského zákoníku, postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. 9. Podle ust. § 1881 odst. 1 občanského zákoníku, postoupit lze pohledávku, kterou lze zcizit, pokud to ujednání dlužníka nevylučuje. 10. Podle ust. § 1968 občanského zákoníku, dlužník, který svůj dluh řádně nesplní je v prodlení. 11. Podle ust. § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 12. Podle § 2 nař. vl. 351/2013 Sb., výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 13. Žalobkyni se v řízení podařilo prokázat, že před uzavřením úvěrové smlouvy provedla řádné posouzení úvěruschopnosti žalovaného. Dle aktuální judikatury Ústavního soudu ČR by měly obecné soudy poskytovatele úvěru vést k přesvědčivému zkoumání toho, zda (budoucí) dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit, když jde o obecný princip, který by soudy měly vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven či nikoliv. Úvěrovou smlouvu uzavřenou bez takového řádného zkoumání úvěruschopnosti dlužníka je tedy dle Ústavního soudu ČR třeba posoudit jako rozpornou s dobrými mravy (srov. nález Ústavního soudu ČR ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18, dostupný na www.usoud.cz). Z výše uvedených závěrů Ústavního soudu ČR tedy vyplývá, že pokud řádné nezkoumání úvěruschopnosti dlužníka při uzavření úvěrové smlouvy může vést k posouzení úvěrové smlouvy jako rozporné s dobrými mravy dle ustanovení § 580 odst