29 C 9/2021-59 — Okresní soud v Olomouci

1. Žalobkyně se domáhala žalobou podanou u Okresního soudu v Olomouci dne [datum] po žalovaném zaplacení částky 175 Kč s příslušenstvím, jakožto náhrady nákladů vzniklých dopravou žalovaného do zdravotnického zařízení za účelem umístění žalovaného v protialkoholní záchytné stanici. Žalovaný byl žalobkyní dopisem ze dne [datum] a ze dne [datum] písemně vyzván k úhradě shora uvedených nákladů avšak bez úspěchu, když žalovaný dlužnou částku nezaplatil a na tyto výzvy ani nijak nereagoval. 2. Na výzvu soudu dle § 115a o. s. ř., zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, když ve věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, se žalovaný ani žalobkyně nevyjádřili, přičemž byli rovněž poučeni o následcích nevyjádření se ve stanovené lhůtě ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř., a proto má soud za to, že žalovaný a žalobkyně s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání souhlasí. Soud proto rozhodl v souladu s ustanovením § 115a o. s. ř. bez jednání. 3. S ohledem na skutečnost, že se v dané procesní situaci jedná o tzv. bagatelní žalobu, když proti rozsudku ve věci samé není přípustné odvolání (§ 202 odst. 2 o. s. ř.), je odůvodnění tohoto rozsudku koncipováno ve smyslu ustanovení § 157 odst. 4 o. s. ř. 4. Po provedeném dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu: Žalovaný byl dne [datum] příslušníky Policie ČR dopraven služebním vozidlem do protialkoholní záchytné stanice Vojenská nemocnice [obec]. U žalovaného byla provedena orientační dechová zkouška na přítomnost alkoholu v organismu s výsledkem [anonymizováno] ‰. Převoz žalovaného do PZS dne [datum] si vyžádal jízdu služebního vozidla [značka automobilu], [registrační značka] na trase [obec] - Vojenská nemocnice [obec] (PZS), když služební vozidlo najelo celkem 30 km. Vyčíslení náhrad za použití předmětného služebního vozidla bylo provedeno na základě údajů z jeho technického průkazu, přičemž vyčíslená částka činí 175 Kč. Dopisem ze dne [datum] a ze dne [datum] vyzvala žalobkyně žalovaného k úhradě částky 175 Kč, avšak bez úspěchu. 5. Dle ust. § 89e odst. 1 zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, v platném znění, prokáže-li se přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, hradí poskytovateli záchytné služby náklady na poskytnutou záchytnou službu osoba, které byla záchytná služba poskytnuta; tato osoba hradí i náklady na dopravu do záchytné stanice tomu, komu tyto náklady vznikly. Pokud byla záchytná služba poskytnuta nezletilé osobě, která není plně svéprávná, hradí náklady její zákonný zástupce. 6. Dle ust. § 2991 odst. 1 a 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále také jen občanský zákoník), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 7. Dle ust. § 1958 odst. 2 občanského zákoníku, neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. 8. Dle ust. § 1968 občanského zákoníku, dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 9. Dle ust. § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 10. Soud na zjištěný skutkový stav aplikoval shora uvedená zákonná ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný byl dopraven hlídkou žalobkyně do protialkoholní záchytné stanice, kontrolní dechovou zkouškou byla žalovanému naměřena hladina alkoholu v organismu ve výši [anonymizováno] ‰. Žalovaný je tak povinen dle shora citovaného § 89e odst. 1 zákona č. 373/2011 Sb. a § 2991 odst. 1 a 2 občanského zákoníku uhradit žalobkyni náklady převozu do protialkoholní záchytné stanice, neboť se na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatil, když tyto náklady za něho hradila žalobkyně. V dané procesní situaci bylo pouze na žalovaném, aby tvrdil a prokázal, že žalobkyni na předmětný dluh, byť částečně, plnil. To však žalovaný netvrdil a tedy ani neprokázal. Žalobkyně vyzvala žalovaného k vydání bezdůvodného obohacení dopisem ze dne [datum] a [datum]. Soud tedy dospěl k závěru, že má žalobkyně vůči žalovanému právo rovněž na úrok z prodlení z žalované částky v zákonné výši za období žalobkyní požadované, neboť ke dni [datum] byl žalovaný dle skutkových zjištění soudu bezpochyby v prodlení s úhradou předmětného dluhu žalobkyni. Lhůtu k plnění soud určil podle § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř. jako třídenní, počínající dnem právní moci rozsudku. 11. O náhradě nákladů řízení ve výroku II. pak soud rozhodoval dle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalobkyně měla ve věci plný procesní úspěch, když její žalobě bylo vyhověno a žalovaný byl procesně neúspěšným účastníkem řízení. Dle obsahu spisu v průběhu řízení žalobkyni vznikly náklady soudního řízení představující paušální náhradu za dva úkony ve věci (písemné podání ve věci samé a výzva k plnění po 100 Kč dle § 1 odst. 3 písm. a), § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu, ve znění pozdějších předpisů), rozhodl soud výrokem II. rozsudku tak, jak je shora uvedeno. Lhůtu k plnění soud určil podle § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř. jako třídenní, počínající dnem právní moci rozsudku.