11 C 193/2022-67 — Okresní soud v Olomouci

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky v celkové výši 43 085,07 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že právní předchůdce žalobkyně společnost [právnická osoba] (dále též jen„ věřitel“) uzavřel se žalovaným dne 27. 4. 2018 smlouvu o úvěru, na základě které poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši 22 000 Kč. Žalovaný se zavázal zaplatit za poskytnutý úvěr úrok ve výši 2 118 Kč, úhradu za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy ve výši 9 900 Kč, úhradu za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši 2 020 Kč a úhradu za umožnění platit splátky v hotovosti v místě svého bydliště ve výši 3 960 Kč. Celkovou dlužnou částku představující součet poskytnutého úvěru, úroků a poplatků se žalovaný zavázal zaplatit věřiteli v hotovosti ve 14 měsíčních splátkách po 2 857 Kč, přičemž poslední splátka byla splatná dne 27. 6. 2019. Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas, když na svůj dluh uhradil pouze částku 3 000 Kč. Aktuálně tedy dluží žalobkyni částku 20 473,47 na jistině, 1 765,91 Kč na úrocích, 9 154,90 Kč na úhradě za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy, 1 878,35 Kč na úhradě za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu, 3 096,40 Kč na úhradě za umožnění platit splátky v hotovosti v místě bydliště a 6 716,04 Kč na smluvní pokutě. Dále se pak žalobkyně domáhá zaplacení kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 815,47 Kč (za období do 21. 5. 2019), běžícího úroku z úvěru ve výši 10 % p. a. z dlužné jistiny ve výši 20 473,47 Kč od [datum] do zaplacení a zákonného úroku z prodlení ve výši 9,75 % p. a. z částky 22 239,38 Kč od 28. 6. 2019 do zaplacení. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 16. 5. 2019 byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. Soud učinil z provedených důkazů následující skutková zjištění: 3. Ze smlouvy o úvěru ze dne 24. 4. 2018, že právní předchůdce žalobkyně, společnost [právnická osoba], uzavřel se žalovaným uvedeného dne smlouvu o úvěru, na základě které poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši 22 000 Kč. Žalovaný se zavázal zaplatit za poskytnutý úvěr úrok ve výši 2 118 Kč, úhradu za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy ve výši 9 900 Kč, úhradu za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši 2 020 Kč a úhradu za umožnění platit splátky v hotovosti v místě svého bydliště ve výši 3 960 Kč. Celkovou dlužnou částku představující součet poskytnutého úvěru, úroků a poplatků se žalovaný zavázal zaplatit věřiteli v hotovosti ve 14 měsíčních splátkách po 2 857 Kč. 4. Ze žádosti o úvěr, výpisů z účtu a pracovní smlouvy, že právní předchůdce žalobkyně na jejich podkladě prověřoval úvěruschopnost žalovaného. V žádosti o úvěr žalovaný uvedl, že je zaměstnaný u [právnická osoba] s měsíčním příjmem 16 000 Kč, je svobodný, bydlí u rodičů, nemá žádné vyživovací povinnosti a jeho měsíční výdaje činí 2 500 Kč na bydlení, 4 000 Kč na dopravu, jídlo a osobní náklady, 300 Kč na spoření/pojištění a 200 Kč na telefon. Z výpisů z účtu se podává, že žalovanému sice chodila pravidelně na účet mzda od zaměstnavatele, dále si však ve všech měsících bral půjčky od [webová adresa] a převážnou část jeho výdajů tvořily platby na webu [webová adresa], [webová adresa]. 5. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 16. 5. 2019 a z přílohy k této smlouvě, že předmětnou smlouvou byla pohledávka za žalovaným z titulu smlouvy o úvěru postoupena na žalobkyni. Postoupení pohledávek mělo být žalovanému oznámeno dopisem ze dne 29. 5. 2019, doklad o odeslání však chybí. 6. Z dopisu právního zástupce žalobkyně ze dne 24. 2. 2020 a z podacího lístku, že žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky před podáním žaloby, a to nejpozději do 5. 3. 2020. Dopis byl odeslán dne 24. 2. 2020. 7. Po provedeném dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu: 8. Právní předchůdce žalobkyně společnost [právnická osoba] uzavřel se žalovaným dne 27. 4. 2018 smlouvu o úvěru, na základě které poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši 22 000 Kč. Žalovaný se zavázal zaplatit za poskytnutý úvěr úrok ve výši 2 118 Kč, úhradu za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy ve výši 9 900 Kč, úhradu za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši 2 020 Kč a úhradu za umožnění platit splátky v hotovosti v místě svého bydliště ve výši 3 960 Kč. Celkovou dlužnou částku představující součet poskytnutého úvěru, úroků a poplatků se žalovaný zavázal zaplatit věřiteli v hotovosti v 14 měsíčních splátkách po 2 857 Kč. Věřitel prověřil úvěruschopnost žalovaného na základě údajů sdělených žalovaným, a dále jeho pracovní smlouvou a bankovními výpisy. V žádosti o úvěr žalovaný uvedl, že je zaměstnaný u [právnická osoba] s měsíčním příjmem 16 000 Kč, je svobodný, bydlí u rodičů, nemá žádné vyživovací povinnosti a jeho měsíční výdaje činí 2 500 Kč na bydlení, 4 000 Kč na dopravu, jídlo a osobní náklady, 300 Kč na spoření/pojištění a 200 Kč na telefon. Z výpisů z účtu se podává, že žalovanému sice chodila pravidelně na účet mzda od zaměstnavatele, dále si však ve všech měsících bral půjčky od Zaplo.cz a převážnou část jeho výdajů tvořily platby na webu Tipsport.net, Tipsport.cz. Žalovaný na svůj dluh uhradil částku 3 000 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 16. 5. 2019 byla pohledávka za žalovaným z titulu smlouvy o úvěru postoupena na žalobkyni. Žalovaný byl dopisem právního zástupce žalobkyně ze dne 24. 2. 2020, odeslaným téhož dne, vyzván k úhradě dlužné částky před podáním žaloby, a to nejpozději do 5. 3. 2020. 9. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 10. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 11. Podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 12. Podle § 580 občanského zákoníku je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 13. Podle § 588 občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 14. Podle § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 15. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 16. Podle § 1879 občanského zákoníku může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 17. Podle § 1880 odst. 1, 2 občanského zákoníku, postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Postupitel vydá postupníkovi potřebné doklady o pohledávce a sdělí mu vše, co je k uplatnění pohledávky zapotřebí. 18. Podle § 1881 odst. 1 občanského zákoníku, postoupit lze pohledávku, kterou lze zcizit, pokud to ujednání dlužníka nevylučuje. 19. Podle § 2991 odst. 1, 2 občanského zákoníku, kdo se