11 C 249/2022-45 — Okresní soud v Olomouci

1. Předmětem řízení bylo zaplacení částky 2 000 Kč s příslušenstvím, k žalobě podané u soudu dne 14. 7. 2022. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, skutková tvrzení žalobce nikterak nerozporoval. Na výzvu soudu dle § 115a o. s. ř., zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, když ve věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, se žalovaný nevyjádřil, přičemž byl rovněž poučen o následcích nevyjádření se ve stanovené lhůtě ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř., a proto má soud za to, že žalovaný s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání souhlasí. Žalobce vyjádřil souhlas s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání dle § 115a o. s. ř. již v podané žalobě. Soud proto rozhodl v souladu s ustanovením § 115a o. s. ř. bez jednání. Po provedeném řízení dospěl soud k tomuto závěru o skutkovém stavu: 3. Žalovaný byl u žalobce zaměstnán na základě pracovní smlouvy ze dne 6. 2. 2019, uzavřené na dobu určitou do 31. 12. 2019 se zkušební dobou 3 měsíce, a to na pozici doručovatel balíkový s řízením vozidla. Den nástupu do práce byl sjednán na 6. 2. 2019. Pracovní poměr skončil uplynutím sjednané doby ke dni 31. 12. 2019. Žalovaný dne 6. 12. 2019 v 15:10 hod. v ulici [ulice] u čísla popisného 6 v [obec] při řízení služebního vozidla [značka automobilu] s [registrační značka] (dále jen "Vozidlo") poškodil Vozidlo, když při výjezdu od rampy v areálu [anonymizováno] [obec a číslo] neodhadl vzdálenost a najel do couvajícího vozidla značky Peugeot Boxer s [registrační značka], čímž došlo k poškození přední části Vozidla - pravého předního nárazníku a masky. Žalovaný neopatrnou jízdou poškodil Vozidlo, které má žalobce v nájmu. Žalovaný stvrdil svým podpisem ve zprávě o dopravní nehodě ze dne 16. 12. 2019, ke které neměl žádné připomínky, že si je svého zavinění vědom. [příjmení] vozidla je [právnická osoba], a.s. (dále jen„ [příjmení] vozidla“). Vozidlo bylo opraveno [právnická osoba] s.r.o. Oprava vozidla byla [příjmení] vyúčtována daňovým dokladem [číslo] ze dne 7. 7. 2021 znějící na částku 11.806,99 Kč. Žalobci byla oprava vozidla následně vyúčtována daňovým dokladem [číslo] ze dne 12. 7. 2021. Po zohlednění amortizace a koeficientu DPH byla škoda vyčíslena na částku 10 304 Kč. Žalovaný v rozhodném období dosahoval průměrného hrubého výdělku ve výši 23 873 Kč, proto mu byla v souladu s ustanovením § 257 a násl. zákoníku práce předepsána k náhradě škody celá částka 10 304 Kč. Dopravní nehoda byla nahlášena na [právnická osoba], která poskytla pojistné plnění ve výši 8 304 Kč. Žalovaný je tak povinen uhradit pouze spoluúčast ve výši 2 000 Kč. Předžalobní výzva byla žalovanému zaslána dne 1. 3. 2022 a byl v ní vyzván k úhradě dluhu do 16. 3. 2022. 4. Podle § 249 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce (dále jen „zák. práce“), zaměstnanec je povinen počínat si tak, aby nedocházelo k majetkové újmě (škodě), nemajetkové újmě ani k bezdůvodnému obohacení. Hrozí-li škoda nebo nemajetková újma, je povinen na ni upozornit nadřízeného vedoucího zaměstnance. 5. Podle § 250 odst. 1 zák. práce zaměstnanec je povinen nahradit zaměstnavateli škodu, kterou mu způsobil zaviněným porušením povinností při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. 6. Podle § 257 odst. 1, 2 zák. práce zaměstnanec, který má povinnost nahradit škodu podle § 250, je povinen nahradit zaměstnavateli skutečnou škodu, a to v penězích, jestliže neodčiní škodu uvedením v předešlý stav. Výše požadované náhrady škody způsobené z nedbalosti nesmí přesáhnout u jednotlivého zaměstnance částku rovnající se čtyřapůlnásobku jeho průměrného měsíčního výdělku před porušením povinnosti, kterým způsobil škodu. Toto omezení neplatí, byla-li škoda způsobena úmyslně, v opilosti, nebo po zneužití jiných návykových látek. 7. Podle § 4 odst. 1 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění pozdějších předpisů, je každý povinen chovat se ohleduplně a ukázněně, aby svým jednání neohrožoval život, zdraví nebo majetek jiných osob ani svůj vlastní, aby nepoškozoval životní prostředí ani neohrožoval život zvířat, své chování je povinen přizpůsobit zejména stavebnímu a dopravně technickému stavu pozemní komunikace, povětrnostním podmínkám, situaci v provozu na pozemních komunikacích, svým schopnostem a svému zdravotnímu stavu. 8. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 9. Podle § 2 nař. vl. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 10. Soud dospěl na základě listin obsažených ve spise k závěru, že nárok žalobkyně je zcela oprávněný. Žalobkyni se podařilo prokázat veškeré skutečnosti, které plynou ze shora uvedeného závěru o skutkovém stavu, a bylo tedy dále na žalovaném, aby tvrdil a prokazoval existenci okolností, ze kterých by bylo možno dovodit, že jeho dluh vůči žalobkyni nevznikl, případně že došlo k jeho zániku zákonem stanoveným způsobem (tíží jej v tomto ohledu břemeno tvrzení a důkazní). Žalovaný se však k podané žalobě nevyjádřil. Soud tedy uzavírá, že dluh trvá, když v řízení nebylo prokázáno jeho zaplacení. Žalobě bylo proto v plném rozsahu vyhověno, a to včetně nároku na zaplacení požadovaného zákonného příslušenství, když okamžik splatnosti nastal k datu 16. 3. 2022 (do tohoto data měl žalovaný dluh uhradit dle předžalobní výzvy). 11. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobce měl ve věci plný úspěch, náleží mu proto plná náhrada nákladů řízení ve výši 1 000 Kč. Tato částka sestává ze zaplaceného soudního poplatku 400 Kč a dále z náhrady za 2 učiněné úkony (sepis předžalobní výzvy, podání žaloby) po 300 Kč dle § 151 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s § 2 odst. 3 vyhl. č. 254/2015 Sb. 12. Lhůty k plnění byly určeny jako třídenní dle ust. § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř. 13. Dle ust. § 157 odst. 4 o. s. ř. tento rozsudek obsahuje zkrácenou verzi odůvodnění.