11 C 267/2022-82 — Okresní soud v Olomouci

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalované zaplacení částky v celkové výši 18 339,44 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že právní předchůdce žalobkyně společnost [právnická osoba] (dále též jen„ věřitel“) uzavřel se žalovanou dne 4. 7. 2018 smlouvu o úvěru, na základě které poskytl žalované peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč. Žalovaná se zavázala zaplatit za poskytnutý úvěr úrok ve výši 2 800 Kč (28 % z jistiny úvěru za období, na které byl poskytnut), poplatek za uzavření smlouvy ve výši 400 Kč, poplatek za správu úvěru 2 200 Kč a poplatek za hotovostní výběr splátek ve výši 3 200 Kč. Celkovou dlužnou částku představující součet poskytnutého úvěru, úroků a poplatků se žalovaná zavázala zaplatit věřiteli v hotovosti ve 14 měsíčních splátkách po 1 300 Kč. Žalovaná nehradila sjednané splátky řádně a včas, když na svůj dluh uhradila pouze částku 5 600 Kč. Aktuálně tedy dluží žalobkyni částku 10 000 Kč na jistině, 1 000 Kč na úrocích, 800 Kč na úhradě za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu, 1 200 Kč na úhradě za umožnění platit splátky v hotovosti v místě bydliště a 5 339,44 Kč na smluvní pokutě. Dále se pak žalobkyně domáhá zaplacení kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 791,39 Kč (za období od 5. 9. 2019 do 20. 5. 2020), běžícího úroku z úvěru ve výši 10,31 % p. a. z dlužné jistiny ve výši 10 000 Kč od 21. 5. 2020 do zaplacení a zákonného úroku z prodlení ve výši 10 % p. a. z částky 11 000 Kč od 21. 5. 2020 do zaplacení. S účinností k datu 28. 9. 2018 byla část závodu věřitele – divize spotřebitelských úvěrů – převedena na společnost [právnická osoba] Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 24. 6. 2020 byla následně touto společností pohledávka za žalovanou postoupena na žalobkyni. 2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila. Soud učinil z provedených důkazů následující skutková zjištění: 3. Ze smlouvy o úvěru ze dne 4. 7. 2018, že právní předchůdce žalobkyně, společnost [právnická osoba], uzavřel se žalovanou uvedeného dne smlouvu o úvěru, na základě které poskytl žalované peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč. Žalovaná se zavázala zaplatit za poskytnutý úvěr úrok ve výši 28 % z poskytnuté jistiny za období, na které byl poskytnut, poplatek za uzavření smlouvy ve výši 400 Kč, poplatek za správu úvěru 2 200 Kč a poplatek za hotovostní výběr splátek ve výši 3 200 Kč. Celkovou dlužnou částku představující součet poskytnutého úvěru, úroků a poplatků se žalovaná zavázala zaplatit věřiteli v hotovosti ve 14 měsíčních splátkách po 1 300 Kč. 4. Ze žádosti o úvěr, finanční analýzy, poštovních poukázek a dokumentu„ Credit scoring“, že právní předchůdce žalobkyně na jejich podkladě prověřoval úvěruschopnost žalované. V žádosti o úvěr žalovaná uvedla, že je na mateřské dovolené, je svobodná, má 1 vyživovací povinnost k dítěti do 6 let, bydlí u rodičů. Její měsíční příjmy činí 8 100 Kč, výdaje pak celkem 2 500 Kč (2 000 Kč na stravu a výživné, 500 Kč na ostatní výdaje). Z poštovních poukázek se podává, že žalované plynuly v době poskytnutí úvěru příjmy ve výši 8 100 Kč měsíčně. 5. Z notářského zápisu ze dne 27. 9. 2018 a přílohy smlouvy o prodeji části závodu ze dne 6. 9. 2018, že s účinností k datu 28. 9. 2018 byla část závodu společnosti [právnická osoba] – divize spotřebitelských úvěrů, vč. práv a povinností plynoucích ze smlouvy uzavřené se žalovanou – převedena na společnost [právnická osoba] 6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 24. 6. 2020 a z přílohy k této smlouvě, že předmětnou smlouvou byla pohledávka za žalovanou z titulu smlouvy o úvěru postoupena společností [právnická osoba] na žalobkyni. Postoupení pohledávek mělo být žalované oznámeno dopisem ze dne 24. 7. 2020, doklad o odeslání však chybí. 7. Z dopisu právního zástupce žalobkyně ze dne 18. 12. 2020 a z podacího lístku, že žalovaná byla vyzvána k úhradě dlužné částky před podáním žaloby, a to nejpozději do 2. 1. 2021. Dopis byl odeslán dne 18. 12. 2020. Po provedeném dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu: 8. Právní předchůdce žalobkyně, společnost [právnická osoba], uzavřel se žalovanou dne 4. 7. 2018 smlouvu o úvěru, na základě které poskytl žalované peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč. Žalovaná se zavázala zaplatit za poskytnutý úvěr úrok ve výši 28 % z poskytnuté jistiny za období, na které byl poskytnut, poplatek za uzavření smlouvy ve výši 400 Kč, poplatek za správu úvěru 2 200 Kč a poplatek za hotovostní výběr splátek ve výši 3 200 Kč. Celkovou dlužnou částku představující součet poskytnutého úvěru, úroků a poplatků se žalovaná zavázala zaplatit věřiteli v hotovosti ve 14 měsíčních splátkách po 1 300 Kč. Věřitel prověřil úvěruschopnost žalované na základě údajů sdělených žalovanou, a dále z poštovních poukázek a jím vyhotovených dokumentů (finanční analýza, Credit scoring). V žádosti o úvěr žalovaná uvedla, že je na mateřské dovolené, je svobodná, má 1 vyživovací povinnost k dítěti do 6 let, bydlí u rodičů. Její měsíční příjmy činí 8 100 Kč, výdaje pak celkem 2 500 Kč (2 000 Kč na stravu a výživné, 500 Kč na ostatní výdaje). Z poštovních poukázek se podává, že žalované plynuly v době poskytnutí úvěru příjmy ve výši 8 100 Kč měsíčně. Žalovaná na svůj dluh uhradila částku 5 600 Kč. S účinností k datu 28. 9. 2018 byla část závodu společnosti [právnická osoba] – divize spotřebitelských úvěrů, vč. práv a povinností plynoucích ze smlouvy uzavřené se žalovanou – převedena na společnost [právnická osoba] Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 24. 6. 2020 byla pohledávka za žalovanou z titulu smlouvy o úvěru postoupena na žalobkyni. Žalovaná byla dopisem právního zástupce žalobkyně ze dne 18. 12. 2020, odeslaným téhož dne, vyzvána k úhradě dlužné částky před podáním žaloby, a to nejpozději do 2. 1. 2021. 9. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 10. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 11. Podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 12. Podle § 580 občanského zákoníku je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 13. Podle § 588 občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 14. Podle § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 15. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 16. Podle § 1879 občanského zákoníku může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 17. Podle § 1880 odst. 1, 2 občanského zákoníku, postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Postupitel vydá postupníkovi potřebné doklady o pohledávce a sdělí mu vše, co je k uplatnění