12 C 53/2022-38 — Okresní soud v Olomouci

1. Žalobou podanou u Okresního soudu v Olomouci dne 30. 11. 2021 se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 2 000 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaná uzavřela dne 24. 9. 2005 s právní předchůdkyní žalobkyně společností [právnická osoba] smlouvu o půjčce [číslo]. Na základě této právní předchůdkyně žalobkyně žalované poskytla částku 5 000 Kč a žalovaná se zavázala poskytnuté peněžní prostředky splácet v hotovosti v 39 týdenních splátkách po 205 Kč. Žalovaná však své smluvní závazky nehradila řádně a včas, takže právní předchůdkyně žalobkyně celý dluh zesplatnila. Pohledávka byla postoupena na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020 a změna v osobě věřitele byla žalované oznámena dne 6. 1. 2021. Žalobkyně žalované dne 11. 11. 2021 marně zaslala předžalobní upomínku, požaduje tedy dlužnou částku spolu se zákonným úrokem z prodlení. 2. Dne 30. 11. 2021 vydal Okresní soud v Olomouci na základě výše uvedené žaloby elektronický platební rozkaz, který se nepodařilo řádně doručit žalované do vlastních rukou. Z tohoto důvodu byl usnesením ze dne 31. 1. 2022 zrušen. Žalovaná se nevyjádřila k výzvě soudu dle § 115a o. s. ř. zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Žalobkyně vyjádřila souhlas na žalobě. Soud má tedy za to, že účastníci s tímto postupem souhlasí, když ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů. S ohledem na skutečnost, že se v dané procesní situaci jedná o tzv. bagatelní žalobu, když proti rozsudku ve věci samé není přípustné odvolání (§ 202 odst. 2 o. s. ř.), je odůvodnění tohoto rozsudku koncipováno ve smyslu ustanovení § 157 odst. 4 o. s. ř. 3. Soud ve věci prováděl dokazování listinnými důkazy a učinil z nich následující závěr o skutkovém stavu. Právní předchůdkyně žalobkyně [právnická osoba] uzavřela s žalovanou smlouvu o půjčce [číslo] ve smyslu Smluvních podmínek smlouvy o půjčce, na základě níž se zavázala poskytnout žalované finanční prostředky 5 000 Kč za splnění podmínek dohodnutých ve smluvních podmínkách, jež tvoří součást této smlouvy. Žalovaná se zavázala poskytnuté finanční prostředky splácet v 39 pravidelných týdenních splátkách po 205 Kč. Předmětem smlouvy byla půjčená částka ve výši 5 000 Kč. Dle čl. 8 Smluvních podmínek byla právní předchůdkyně žalobkyně v případě, že žalovaná nesplní včas povinnost uhradit splátku, oprávněna požadovat zaplacení celé zbylé částky půjčky včetně souhrnného poplatku. Smlouva o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020 byla uzavřena mezi právní předchůdkyní žalobkyně [právnická osoba] a žalobkyní. Žalovaná byla o změně věřitele informována oznámením o postoupení pohledávky ze dne 6. 1. 2021. Dle podacího lístku jí byla listina odeslána doporučeně poštou dne 1. 2. 2021. Předžalobní výzvou ze dne 11. 11. 2021 právní zástupce žalobkyně vyzval žalovanou k úhradě a zásilka byla odeslána žalované dle podacího lístku dne 12. 11. 2021. 4. Dle § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb. nového občanského zákoníku není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí účinnosti. 5. Dle § 657 Občanského zákoníku (dále OZ) smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejné druhu. Podle § 517 odst. 1, 2 OZ dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroku z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis. Ve smyslu § 34 OZ právní úkon je projev vůle směřující zejména ke vzniku, změně nebo zániku těch práv nebo povinností, které právní předpisy s takovým projevem spojují. Dle § 37 OZ právní úkon musí být učiněn svobodně a vážně, určitě a srozumitelně, jinak je neplatný. 6. Soud na shora uvedený zjištěný skutkový stav aplikoval citované právní normy a dospěl k následujícímu právnímu závěru. Jednáním právní předchůdkyně žalobkyně a žalované došlo k platnému uzavření smlouvy o půjčce ve smyslu ust. § 657 Občanského zákoníku a neboť právní předchůdkyně žalobkyně převzala závazek poskytnout žalované finanční prostředky do určité výše, což splnila, a žalovaná se zavázala tyto prostředky s poplatky splatit. Vzhledem k tomu, že předmětem sporu bylo zaplacení závazku žalované ze smlouvy o půjčce, měla žalobkyně, na kterou byla pohledávka postoupena, jako věřitel dle hmotněprávní normy břemeno tvrzení pouze o tom, že s žalovanou jako dlužníkem byla uzavřena konkrétní smlouva o půjčce, že na základě této smlouvy byly dlužníku finanční prostředky poskytnuty, a že dlužník (žalovaná) dluh řádně neuhradil. Z tohoto břemene tvrzení pak vyplývá pro žalobkyni břemeno důkazní jen ohledně prokázání tvrzení, že smlouva byla uzavřena, a že na jejím základě byly žalované jako dlužníku poskytnuty finanční prostředky. Tuto povinnost žalobkyně splnila, když prokázala, že právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela s žalovanou dne 24. 9. 2005 platnou smlouvu o půjčce a poskytla žalované finanční prostředky ve sjednané výši. Bylo tedy pouze na žalované, aby tvrdila a prokázala, že poskytnuté finanční prostředky žalobkyni splatila, resp. že dluh zanikl jinak. To však žalovaná neučinila. Soud proto shledal žalobu důvodnou a vyhověl jí v celém rozsahu co dlužné jistiny 2 000 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 2 366,74 Kč, zákonným úrokem z prodlení z částky 2 000 Kč od 19. 12. 2020 do 31. 12. 2020 ve výši 7,25 % ročně, od 1. 1. 2021 do 30. 6. 2021 ve výši 7,25 % ročně a od 1. 7. 2021 do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, včetně zákonného úroku z prodlení. Lhůtu k plnění ve výroku I. určil soud jako obecnou třídenní v souladu s ust. § 160 odst. 1, věta první o. s. ř. 7. O nákladech řízení soud rozhodl v souladu s § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že uložil žalovanému zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku 1 489 Kč, neboť žalobkyně byla v řízení plně procesně úspěšná, a proto jí přísluší náhrada všech účelně vynaložených nákladů řízení. V daném případě pak náklady řízení tvoří: zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, náklady právního zastoupení advokátem a to za 3 úkony právní služby po 200 Kč (převzetí a příprava zastoupení, návrh ve věci samé) a 3x režijní paušál po 100 Kč dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. (když se jedná o návrh na ustáleném vzoru uplatňovaný opakovaně týmž žalobcem ve skutkově a právně obdobných věcech, viz rozhodnutí Ústavního soudu I. ÚS 3923/11), včetně 21 % DPH z těchto částek. O lhůtě k plnění ve výroku II. bylo opět rozhodnuto dle § 160 odst. 1, věta první o. s. ř. jako o obecné třídenní. Místo plnění nákladů řízení je k rukám právního zástupce žalobkyně v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř.