13 C 247/2022-40 — Okresní soud v Olomouci

1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 3 520,67 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že dne [datum] způsobil žalovaný vozidlem [anonymizována dvě slova], [registrační značka], jehož je vlastníkem a provozovatelem, škodu na vozidle [anonymizována dvě slova], [registrační značka] [anonymizováno] [číslo], jehož vlastníkem je [jméno] [příjmení], bytem [adresa], [obec] (dále jen„ poškozený“). Žalovaný způsobil škodu tím, že nedodržel bezpečnou vzdálenost a narazil do před ním jedoucího vozidla poškozeného, přičemž svým jednáním porušil podle zjištění Policie ČR ustanovení § 19 odst. 1 zákona č. 361/2000 Sb., a mohl se tak dopustit přestupku podle ustanovení § 125c odst. 1 písm. k) zákona č. 361/2000 Sb. Žalovaný odpovídá za vzniklou škodu jako provozovatel vozidla podle ustanovení § 2927 zákona 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění (dále jen „o. z.“), a jako řidič vozidla podle § 2910 o. z., jelikož porušil povinnosti při provozu na pozemních komunikacích, žalovaný však neuzavřel k datu vzniku škody povinné smluvní pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem škodícího vozidla. Česká kancelář pojistitelů (dále jen„ kancelář“), jež je v takovém případě povinna poskytnout plnění, pověřila na základě ust. § 24 odst. 9 zákona č. 168/1999 Sb. třetí osobu - [právnická osoba] s.r.o. (dále jen„ pověřený partner“), aby jejím jménem vyřídil pojistnou událost. Kancelář v návaznosti na šetření pověřeného partnera uhradila poškozenému dne [datum] náhradu škody ve výši 30 942 Kč a samotnému pověřenému partnerovi dne [datum] poplatek ve výši 2 420 Kč představující náhradu spojenou s vyřízením případu. Žalobou uplatněná částka představuje jednu třetinu toho, co kancelář plnila poškozenému, na kterou jí vznikl nárok na základě ustanovení § 24 odst. 9 zákona č. 168/1999 Sb., a dále podle odstavce 2 téhož ustanovení písm. a) b) a g) včetně nákladů na jinou osobu pověřenou vyřízením případu. Kancelář uplatnila právo na náhradu vůči žalovanému přípisem ze dne [datum], ve kterém stanovila lhůtu k plnění do [datum]. Žalovaný dne [datum] uhradil částku ve výši 500 Kč, dne [datum] částku ve výši 1 500 Kč, dne [datum] částku ve výši 600 Kč, dne [datum] částku ve výši 1 000 Kč a dne [datum] částku ve výši 4 000 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] uzavřenou mezi kanceláří a žalobkyní došlo k převodu výše uvedené pohledávky kanceláře vůči žalovanému na žalobkyni. Tato skutečnost byla žalovanému oznámena dopisem ze dne [datum]. Předžalobní výzva byla žalovanému zaslána. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, skutková tvrzení žalobkyně nikterak nerozporoval. 3. Na výzvu soudu dle § 115a o. s. ř., zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, když ve věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, se žalovaný nevyjádřil. Proto má soud za to, že žalovaný s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání souhlasí. Soud proto rozhodl v souladu s ustanovením § 115a o. s. ř. bez jednání. 4. S ohledem na skutečnost, že se v dané procesní situaci jedná o tzv. bagatelní žalobu, když proti rozsudku ve věci samé není přípustné odvolání (§ 202 odst. 2 o. s. ř.), je odůvodnění tohoto rozsudku koncipováno ve smyslu ustanovení § 157 odst. 4 o. s. ř. 5. Z provedeného dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu: Žalovaný jako vlastník a řidič škodícího vozidla způsobil škodu poškozenému na poškozeném vozidle při dopravní nehodě. Ke škodícímu vozidlu nebylo sjednáno povinné ručení. Náhrada za poškození vozidla byla vyplacena z garančního fondu kanceláře, přičemž záležitost vyřizoval pověřený partner. Vyplacena byla částka 30 942 Kč za opravu poškozeného vozidla a poplatek za vyřízení této pojistné události 2 420 Kč, tj. celkem 33 362 Kč. Následně došlo k postoupení této pohledávky žalobkyni dne [datum], o čemž byl žalovaný vyrozuměn. Žalovaný dne [datum] uhradil částku ve výši 500 Kč, dne [datum] částku ve výši 1 500 Kč, dne [datum] částku ve výši 600 Kč, dne [datum] částku ve výši 1 000 Kč a dne [datum] částku ve výši 4 000 Kč. Předžalobní výzva mu byla zaslána. 6. Podle § 3 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů, v platném znění (dále jen„ zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla“), uzavřít pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti je povinen vlastník tuzemského vozidla nebo řidič cizozemského vozidla, nestanoví-li tento zákon jinak. Tím není dotčeno právo uzavřít takovou smlouvu jako pojištění cizího pojistného rizika. Jednou pojistnou smlouvou o pojištění odpovědnosti lze pojistit odpovědnost z provozu více vozidel, mají-li téhož vlastníka, nebo téhož provozovatele, nebo pokud má pojistník na uzavření smlouvy pojistný zájem založený poskytnutím úvěru nebo jiné obdobné finanční služby, jejímž účelem je nabytí vlastnického práva k vozidlu, nebo, jsou-li vlastník nebo provozovatel vozidla a pojistník součástí stejného koncernu. 7. Podle § 6 odst. 1 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla pojištění odpovědnosti se vztahuje na každou osobu, která je povinna nahradit újmu způsobenou provozem vozidla uvedeného v pojistné smlouvě. 8. Podle § 24 odst. 2 písm. b) zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla Kancelář poskytuje z garančního fondu poškozenému plnění za újmu způsobenou provozem vozidla, kterou je povinna nahradit osoba bez pojištění odpovědnosti, byl-li provoz tohoto vozidla podmíněn pojištěním odpovědnosti podle tohoto zákona. 9. Podle § 24 odst. 9 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla výplatou plnění z garančního fondu vzniká Kanceláři nárok na náhradu jedné třetiny toho, co plnila poškozenému podle odstavce 2 písm. a), b) a g) včetně nákladů na jinou osobu pověřenou Kanceláří vyřízením případu a poskytnutím plnění poškozenému nebo uplatněním tohoto práva, nejvýše však 300 000 Kč. Vůči pohledávce Kanceláře na náhradu podle věty prvé jsou solidárními dlužníky provozovatel a řidič vozidla, jehož provozem byla způsobena újma; řidič pouze tehdy, pokud má povinnost újmu nahradit. Za podmínek podle § 10 má Kancelář nárok podle vět prvé a druhé na náhradu toho, co plnila poškozenému včetně nákladů podle věty prvé, bez omezení. Nelze-li určit provozovatele vozidla, je solidárním dlužníkem vůči pohledávce Kanceláře vlastník vozidla. To neplatí pro vlastníka vozidla, jehož pojištění odpovědnosti zaniklo podle § 12 odst. 1 písm. d). Kancelář je povinna požadovat na příslušném garančním fondu, popřípadě na příslušné kanceláři pojistitelů náhradu toho, co plnila poškozenému podle odstavce 2 písm. e) nebo formou náhradního plnění podle § 24a odst. 1 písm. c) a § 24b. 10. Podle § 2910 o. z. škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva. 11. Podle § 2927 o. z. kdo provozuje dopravu, nahradí škodu vyvolanou zvláštní povahou tohoto provozu. Stejnou povinnost má i jiný provozovatel vozidla, plavidla nebo letadla, ledaže je takový dopravní prostředek poháněn lidskou silou. Povinnosti nahradit škodu se nemůže provozovatel zprostit, byla-li škoda způsobena okolnostmi, které mají původ v provozu. Jinak se zprostí, prokáže-li, že škodě nemohl zabránit ani při vynaložení veškerého úsilí, které lze požadovat. 12. Podle § 2951 odst. 1, 2 o. z. škoda se nahrazuje uvedením do předešlého stavu. Není-li to dobře možné, anebo žádá-li to poškozený, hradí se škoda v penězích. Nemajetková újma se odčiní přiměřeným zadostiučiněním. Zadostiučinění musí být poskytnuto v penězích, nezajistí-li jeho jiný způsob skutečné a dostatečně účinné odčinění způsobené újmy. 13. Podle § 2952 o. z. hradí se skutečná škoda a to, co poškozenému ušlo (ušlý zisk). Záleží-li skutečná škoda ve vzniku dluhu, má poškozený právo, aby ho škůdce dluhu zprostil nebo mu poskytl náhradu. 14. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 15. Podle § 1970 obřanského zákoníku, může věřitel, který řádně a včas splnil své smluvní povinnosti, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li si strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výši takto stanovená. 16. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 17. Soud po provedeném dokazování s ohledem na shora uvedená zákonná ustanovení dospěl k závěru, že žaloba žalobkyně je důvodná, proto nároku žalobkyně v plném rozsahu vyhověl. V řízení bylo prokázáno,