15 C 172/2022-51 — Okresní soud v Olomouci

1. V řízení zahájeném žalobou doručenou Okresnímu soudu v Olomouci dne 28. 2. 2022 se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 6 000 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, žalobkyně nabyla pohledávku za žalovanou na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 19. 11. 2021 mezi společností [právnická osoba] jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem. Původní věřitel uzavřel se žalovanou dne 19. 7. 2019 smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytnul žalované úvěr ve výši 6 000 Kč, který měl být splacen dne 13. 12. 2021. Žalovaná úvěr v poskytnuté výši čerpala, avšak po uvedeném datu splatnosti poskytnuté peněžní prostředky nevrátila. Předmětem žalobního návrhu je tedy pohledávka skládající se z nesplaceného úvěru ve výši 6 000 Kč. Žalobkyně dále požaduje zaplacení úroků z prodlení z dlužné jistiny za dobu od 14. 12. 2021. 2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila, skutková tvrzení žalobkyně nikterak nerozporovala. Na výzvu soudu dle § 115a o. s. ř., zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, když ve věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, se žalovaná nevyjádřila, přičemž byla rovněž poučena o následcích nevyjádření se ve stanovené lhůtě ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř., a proto má soud za to, že žalovaná s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně vyjádřila souhlas s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání dle § 115a o. s. ř. již v podané žalobě. Soud proto rozhodl v souladu s ustanovením § 115a o. s. ř. bez jednání. 3. S ohledem na skutečnost, že se v dané procesní situaci jedná o tzv. bagatelní žalobu, když proti rozsudku ve věci samé není přípustné odvolání (§ 202 odst. 2 o. s. ř.), je odůvodnění tohoto rozsudku koncipováno ve smyslu ustanovení § 157 odst. 4 o. s. ř. <b>4. Po provedeném dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu:</b> Žalobkyně nabyla pohledávku za žalovanou na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 19. 11. 2021 mezi společností [právnická osoba] jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem. Původní věřitel uzavřel se žalovanou dne 19. 7. 2019 smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytnul žalované úvěr ve výši 6 000 Kč, který měl být splacen dne 13. 12. 2021 Žalovaná úvěr v poskytnuté výši čerpala, kdy částka 6 000 Kč byla převedena z bankovního účtu věřitele na bankovní účet žalované č. [bankovní účet]. Věřitel identifikoval platbu úvěru uvedením variabilního symbolu [číslo]. Předžalobní výzva pro žalovanou byla advokátem žalobkyně předána k poštovní přepravě dne 3. 12. 2021. 5. Podle ust. § 2395 občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 6. Podle ust. § 2398 odst. 1 občanského zákoníku, úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu. 7. Podle ust. § 2399 odst. 1 občanského zákoníku, úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl požádán. 8. Podle ust. § 1879 občanského zákoníku, věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi) 9. Podle ust. § 1880 odst. 1, 2 občanského zákoníku, postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. 10. Podle ust. § 1968 občanského zákoníku, dlužník, který svůj dluh řádně nesplní je v prodlení. 11. Podle ust. § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 12. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. <b>13. Soud na shora uvedený zjištěný skutkový stav aplikoval citované právní normy a dospěl k následujícímu právnímu závěru:</b> Soud předně dospěl k závěru, že žalobkyně je ve věci aktivně věcně legitimována, když na ni předmětná pohledávka za žalovanou byla postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 19. 7. 2019. V řízení bylo prokázáno, že jednáním původního věřitele a žalované došlo k uzavření platné úvěrové smlouvy dle ust. § 2395 občanského zákoníku, neboť právní předchůdkyně žalobkyně převzala závazek poskytnout žalované finanční prostředky ve výši 6 000 Kč, což poté splnila, a žalovaná se zavázaly tyto prostředky za stanovených podmínek vrátit. Vzhledem k tomu, že předmětem sporu bylo zaplacení závazku žalované z poskytnutého úvěru, měla žalobkyně jako věřitel dle hmotněprávní normy břemeno tvrzení a břemeno důkazní pouze o tom, že s žalovanou jako dlužníkem byla uzavřena smlouva o úvěru, že na základě této smlouvy byly dlužníku finanční prostředky poskytnuty. Tuto povinnost žalobkyně splnila a prokázala, že žalované poskytla úvěr ve výši 6 000 Kč. Bylo tedy pouze na žalované, aby tvrdila a prokázala, že žalovaná na pohledávku z předmětné smlouvy o úvěru, byť částečně, plnila, resp. že její dluh zanikl jinak. Žalovaná však tyto skutečnosti netvrdila a neprokázala. Soud tak žalobkyni vůči žalované přiznal právo na zaplacení nesplacené jistiny úvěru ve výši 6 000 Kč, když rovněž žalobkyní požadovaný nárok na zaplacení zákonných úroků z prodlení shledal soud oprávněným. 14. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl v souladu s ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku 1 489 Kč, neboť žalobkyně byla v řízení plně procesně úspěšná, a proto jí přísluší náhrada všech účelně vynaložených nákladů řízení. V daném případě pak náklady řízení tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, dále pak odměna za zastoupení advokátem v celkové výši 600 Kč za 3 úkony právní služby po 200 Kč (převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby, výzva k plnění), režijní paušál v celkové výši 300 Kč (3krát po 100 Kč) dle § 14 b) vyhl. č. 177/1996 Sb. a 21% DPH z odměn ve výši 189 Kč Místo plnění pak bylo stanoveno k rukám právní zástupkyně žalobkyně v souladu s ustanovením §149 odst. 1 o. s. ř. Podmínky k použití ust. § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. byly splněny, neboť řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně touž žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech (viz řízení vedené u Okresního soudu v Olomouci pod sp. zn. [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka] a další) a předmětem řízení je peněžité plnění, kdy tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč. 15. O lhůtě k plnění ve výroku I. a II. tohoto rozsudku soud rozhodl dle ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř., kdy žalované uložil povinnost uhradit určené částky ve lhůtě 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.