18 C 38/2022-37 — Okresní soud v Olomouci

1. Žalobou podanou u Okresního soudu v Olomouci dne 18. 10. 2021 se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 29 850 Kč s odůvodněním, že žalovaný uzavřel s žalobkyní dne 11. 7. 2020 smlouvu o zápůjčce, na základě které poskytla žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč zasláním na účet žalovaného. Tuto částku se žalovaný zavázal zaplatit s poplatkem 9 000 Kč nejpozději ke dni splatnosti 16. 9. 2020, avšak neuhradil. Žalobkyně požadovala tedy účelně vynaložené náklady v souvislosti s prodlením ve výši 2 000 Kč a jistinu + poplatek 24 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení. Dále smluvní pokutu ve výši 5 850 Kč. Žalovaný byl poté marně vyzýván k zaplacení předžalobní upomínkou ze dne 16. 7. 2021. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, skutková tvrzení žalobkyně nikterak nerozporoval. Na výzvu soudu dle § 115a) o. s. ř., zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, když ve věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, se žalovaný nevyjádřil, přičemž byl rovněž poučen o následcích nevyjádření se ve stanovené lhůtě ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř., a proto má soud za to, že žalovaný s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně vyjádřila souhlas s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání dle § 115a) o. s. ř. Soud proto rozhodl v souladu s ustanovením § 115a) o. s. ř. bez jednání. 3. Soud ve věci prováděl dokazování listinnými důkazy a učinil z nich následující skutková zjištění: - ze smlouvy o zápůjčce, že ji žalovaný uzavřel dne 11. 7. 2020 elektronicky se žalobkyní, předmětem bylo poskytnutí zápůjčky o částce 15 000 Kč. Žalovaný se ve smlouvě zavázal i k úhradě poplatku za poskytnutí zápůjčky ve výši 9 000 Kč. Ve smlouvě se žalovaný zavázal vrátit žalobkyni zápůjčku do 16. 9. 2020 i s poplatkem a smluvní pokutu pro případ prodlení ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý den prodlení. Ve smlouvě jsou také sjednány částky za účelně vynaložené náklady, které vzniknou žalobkyni v souvislosti s prodlením dle položek; - písemná upomínka, emailová upomínka, telefonická upomínka, SMS upomínka apod. Všeobecné obchodní podmínky žalobkyně byly určeny jako součást smlouvy; - z oznámení o provedení příkazu k úhradě ze dne 13. 7. 2020, že došlo k poukázání částky 15 000 Kč převodem na účet žalovaného s číslem [bankovní účet] z účtu žalobkyně; - z Předžalobní upomínky ze dne 16. 7. 2021, že právní zástupkyně žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu 30 481 Kč. Tato částka byla tvořena nezaplacenou jistinou, poplatkem, úroky, smluvní pokutou a náklady na vymáhání dlužné částky; - dle podacího lístku byla dne 16. 7. 2021 zaslána žalovanému zásilka žalobkyní; - dále byl proveden důkaz všeobecnými obchodními podmínkami žalobkyně. 4. Z nichž učinil tento závěr o skutkovém stavu, že žalobkyně s žalovaným uzavřely smlouvu o zápůjčce dne 11. 7. 2020 ve výši 15 000 Kč, která byla poté poskytnuta převodem na účet žalovaného. Žalovaný zápůjčku se sjednaným poplatkem 9 000 Kč nevrátil a právní zástupkyní žalobkyně byla proto dne 16. 7. 2021 zaslána žalované předžalobní výzva. 5. Dle ust. § 2390 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Dle ust. § 2391 o. z., má-li se peněžitá zápůjčka vrátit v jiné měně, než v jaké byla dána, splatí vydlužitel zápůjčku tak, aby se to, co se vrací, hodnotou rovnalo tomu, co bylo dáno. Zápůjčka se splácí v měně místa splnění. Při nepeněžité zápůjčce se vrací věc stejného druhu, jaká byla zápůjčkou dána. Nezáleží na tom, zda její cena mezi tím stoupla nebo klesla. 6. Dle ust. § 1968 o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 7. Dle ust. § 2048 o. z., ujednají-li strany pro případ porušení smluvní povinnosti smluvní pokutu v určité výši, nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění, než peněžitém. Dle ust. § 2049 o. z., zaplacení dlužní pokuty nezbavuje dlužníka povinnosti splnit dluh smluvní pokutou utvrzený. Dle ust. § 2050 o. z., je-li ujednána smluvní pokuta, nemá věřitel právo na náhradu škody vzniklé z porušení povinnosti, ke kterému se smluvní pokuta vztahuje. Dle ust. §. 2051 o. z., nepřiměřeně vysokou smluvní pokutu může soud na návrh dlužníka snížit s přihlédnutím k hodnotě a významu zajišťované povinnosti až do výše škody vzniklé do doby rozhodnutí porušením té povinnosti, na kterou se vztahuje smluvní pokuta. K náhradě škody, vznikne-li na ni později právo, je poškozený oprávněn do výše smluvní pokuty. 8. Žalobkyni se v řízení podařilo prokázat (z výplatních pásek, nahlédnutím do centrální evidence exekucí), že před uzavřením úvěrové smlouvy provedla řádné posouzení úvěruschopnosti žalovaného. Dle aktuální judikatury Ústavního soudu ČR by měly obecné soudy poskytovatele úvěru vést k přesvědčivému zkoumání toho, zda (budoucí) dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit, když jde o obecný princip, který by soudy měly vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven či nikoliv. Úvěrovou smlouvu uzavřenou bez takového řádného zkoumání úvěruschopnosti dlužníka je tedy dle Ústavního soudu ČR třeba posoudit jako rozpornou s dobrými mravy (srov. nález Ústavního soudu ČR ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18, dostupný na www.usoud.cz). Z výše uvedených závěrů Ústavního soudu ČR tedy vyplývá, že pokud řádné nezkoumání úvěruschopnosti dlužníka při uzavření úvěrové smlouvy může vést k posouzení úvěrové smlouvy jako rozporné s dobrými mravy dle ustanovení § 580 odst. 1 občanského zákoníku, je soud povinen se otázkou řádného zkoumání úvěruschopnosti zabývat i bez námitky žalované strany, neboť zjevný rozpor s dobrými mravy zakládá dle ustanovení § 588 občanského zákoníku absolutní neplatnost takového právního jednání, ke které je soud povinen přihlédnout i bez návrhu. V tomto konkrétním případě žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalovaného řádně a na základě dostatečných podkladů. 9. V dané věci má soud za prokázané, že žalobkyně uzavřela se žalovaným platnou smlouvu o zápůjčce dle ust. § 2390 o. z., když žalovanému poskytla na účet finanční částku, kterou tato převzala. Ve smlouvě o zápůjčce byl ujednán poplatek za poskytnutí zápůjčky, který se žalovaný zavázal taktéž uhradit. Smlouva o zápůjčce je reálným kontraktem, tedy k uzavření smlouvy nestačí dohoda stran o jejím obsahu, ale musí dojít k faktickému přenechání předmětu zápůjčky vydlužiteli a teprve přenecháním předmětu zápůjčky je smlouva uzavřena. Žalobkyně tvrdí, že žalovaný jí zbývající část zápůjčky nevrátil. V řízení přechází břemeno důkazní na žalovaného, je na něm, aby v řízení prokázal, že žalobkyni plnil. Žalovaná strana ničeho netvrdila a nenamítala. Soud tedy uzavírá, že dluh trvá, když v řízení nebylo žalovaným tvrzeno a prokázáno vrácení celé půjčené částky. Co do žalované částky a požadovaného poplatku je žaloba důvodná a soud jí vyhověl v tomto rozsahu a dále i pokud jde o smluvní pokutu z prodlení a o zákonný úrok z prodlení ode dne následujícího po splatnosti zapůjčené částky, když žalovaný se tímto dnem ocitl v prodlení se splněním svého závazku (ust. § 1968 o. z.). 10. O nákladech řízení soud rozhodl v souladu s ust. § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku 2 474 Kč, neboť žalobkyně byla v řízení procesně úspěšná. V daném případě pak náklady řízení tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 1274 Kč, dále pak odměna za zastoupení advokátem ve výši za 3 úkony právní služby po 300 Kč (převzetí věci s přípravou, podání žaloby a výzva k plnění), 3 x režijní paušál po 100 Kč dle §14b vyhl. č.177/1996 Sb. (když se jedná o návrh na ustáleném vzoru uplatňovaný opakovaně týmž žalobcem ve skutkové a právně obdobných věcech, viz rozhodnutí Ústavního soudu I. ÚS 3923/11). 11. O lhůtě plnění ve výroku I. i II. bylo rozhodnuto dle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. věta prvá jako obecné třídenní. Místo plnění nákladů řízení pak je k rukám právního zástupce žalobkyně v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř.