20 C 178/2022-42 — Okresní soud v Olomouci

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky v celkové výši 38 003,27 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že právní předchůdce žalobkyně společnost [právnická osoba] (dále jen„ věřitel“) uzavřel se žalovaným dne 7. 3. 2019 smlouvu o zápůjčce, na základě které poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši 22 000 Kč. Žalovaný se zavázal zaplatit za poskytnutou zápůjčku částku 19 017 Kč představující součet kapitalizovaných úroků ve výši 3 935 Kč s úrokovou sazbou ve výši 29 % ročně, odměnu za administrativní zpracování půjčky ve výši 8 596 Kč a náklady za hotovostní inkaso splátek ve výši 6 486 Kč. Celkovou dlužnou částku představující součet poskytnuté půjčky a poplatku se žalovaný zavázal zaplatit věřiteli v hotovosti v 60 týdenních splátkách ve výši 684 Kč, přičemž poslední splátka byla splatná dne 30. 4. 2020. Žalovaný na svůj dluh uhradil celkem částku 1 884 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020 byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni. Předmětem žaloby je dlužná jistina ve výši 21 232,94 Kč, dlužný poplatek ve výši 16 770,33 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 3 968,20 Kč, přičemž se jedná o úrok ve výši 29 % ročně z dlužné jistiny ode dne uplynutí lhůty sjednané pro úhradu poslední splátky úvěru, tj. ode dne 1. 5. 2020 do 18. 12. 202, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 2 748,49 Kč, přičemž se jedná o zákonný úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z dlužné jistiny ode dne uplynutí lhůty sjednané pro úhradu poslední splátky úvěru, tj. ode dne 10. 9. 2019 do 18. 12. 2020 a dále úrok ve výši 29 % ročně a zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny běžící od 19. 12. 2020 do zaplacení. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. 3. Soud učinil z provedených důkazů následující skutková zjištění: 4. Ze smlouvy o zápůjčce, že právní předchůdce žalobkyně společnost [právnická osoba] (dále jen„ věřitel“) uzavřel se žalovaným dne 7. 3. 2019 smlouvu o zápůjčce, na základě které poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši 22 000 Kč. Žalovaný se zavázal zaplatit za poskytnutou zápůjčku částku 19 017 Kč představující součet kapitalizovaných úroků ve výši 3 935 Kč s úrokovou sazbou ve výši 29 % ročně, odměnu za administrativní zpracování půjčky ve výši 8 596 Kč a náklady za hotovostní inkaso splátek ve výši 6 486 Kč. Celkovou dlužnou částku představující součet poskytnuté půjčky a poplatku se žalovaný zavázal zaplatit věřiteli v hotovosti v 60 týdenních splátkách ve výši 684 Kč, přičemž poslední splátka byla splatná dne 30. 4. 2020. 5. Ze zákaznické karty, že právní předchůdce žalobkyně prověřil úvěruschopnost žalovaného na základě výplatních pásek za měsíc prosinec a leden, není zřejmé, kterého roku. Žalovaný v zákaznické kartě uvedl, že má základní vzdělání, žije s rodiči, je svobodný. Jeho měsíční příjem tvoří příjem ze zaměstnání ve výši 18 752 Kč Měsíční výdaje žalovaný uvedl v odhadované výši 3 000 Kč. 6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2019, ze seznamu postoupených pohledávek, z oznámení o postoupení pohledávky a z podacího lístku, že smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020 byla pohledávka za žalovaným z titulu smlouvy o zápůjčce postoupena na žalobkyni, postoupení pohledávek bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 6. 1. 2021, ve kterém byl žalovaný vyzván k zaplacení dlužné částky do 10 dnů po obdržení dopisu. Dopis byl žalovanému odeslán doporučeně dne 25. 1. 2021. 7. Z dopisu právního zástupce žalobkyně a z podacího lístku, že žalovaný byl dopisem právního zástupce žalobkyně ze dne 28. 6. 2021 vyzván k úhradě dlužné částky před podáním žaloby. 8. Po provedeném dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu: 9. Právní předchůdce žalobkyně společnost [právnická osoba] (dále jen„ věřitel“) uzavřel se žalovaným dne 7. 3. 2019 smlouvu o zápůjčce, na základě které poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši 22 000 Kč. Žalovaný se zavázal zaplatit za poskytnutou zápůjčku částku 19 017 Kč představující součet kapitalizovaných úroků ve výši 3 935 Kč s úrokovou sazbou ve výši 29 % ročně, odměnu za administrativní zpracování půjčky ve výši 8 596 Kč a náklady za hotovostní inkaso splátek ve výši 6 486 Kč. Celkovou dlužnou částku představující součet poskytnuté půjčky a poplatku se žalovaný zavázal zaplatit věřiteli v hotovosti v 60 týdenních splátkách ve výši 684 Kč, přičemž poslední splátka byla splatná dne 30. 4. 2020. Věřitel prověřil úvěruschopnost žalovaného na základě výplatních pásek za měsíc prosinec a leden, není zřejmé, kterého roku. Žalovaný v zákaznické kartě uvedl, že má základní vzdělání, žije s rodiči, je svobodný. Jeho měsíční příjem tvoří příjem ze zaměstnání ve výši 18 752 Kč [ulice] výdaje žalovaný uvedl v odhadované výši 3 000 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020 byla pohledávka za žalovaným z titulu smlouvy o zápůjčce postoupena na žalobkyni, postoupení pohledávek bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 6. 1. 2021, ve kterém byl žalovaný vyzván k zaplacení dlužné částky do 10 dnů po obdržení dopisu. Dopis byl žalovanému odeslán doporučeně dne 25. 1. 2021. Žalovaný byl dopisem právního zástupce žalobkyně ze dne 28. 6. 2021 vyzván k úhradě dlužné částky před podáním žaloby. 10. Dle ustanovení § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 11. Dle ustanovení § 2391 občanského zákoníku, má-li se peněžitá zápůjčka vrátit v jiné měně, než v jaké byla dána, splatí vydlužitel zápůjčku tak, aby se to, co se vrací, hodnotou rovnalo tomu, co bylo dáno. Zápůjčka se splácí v měně místa splnění. Při nepeněžité zápůjčce se vrací věc stejného druhu, jaká byla zápůjčkou dána. Nezáleží na tom, zda její cena mezi tím stoupla nebo klesla. 12. Dle ustanovení § 2392 občanského zákoníku, při peněžité zápůjčce lze sjednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech. Při nepeněžité zápůjčce lze ujednat místo úroků plnění přiměřeného většího množství nebo věci lepší jakosti, ale téhož druhu. 13. Podle ust. § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 14. Podle ust. § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 15. Podle ust. § 580 odst. 1 občanského zákoníku, neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 16. Podle ust. § 588 občanského zákoníku, soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 17. Podle ustanovení § 1968 občanského zákoníku, dlužník, který svůj dluh řádně nesplní, je v prodlení. 18. Podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 19. Podle ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 20. Dle ustanove