29 C 198/2022-70 — Okresní soud v Olomouci

1. Žalobkyně se žalobou doručenou Okresnímu soudu v Olomouci dne [datum] domáhala po žalovaném zaplacení částky 4 595 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že uzavřela s žalovaným dne [datum] smlouvu ke službě [anonymizováno] účet – Smlouvu o nákupním účtu. Smlouva byla uzavřena za použití prostředků komunikace na dálku. Na základě této smlouvy byl žalovanému zřízen [anonymizováno] nákupní účet s limitem odložených plateb až 6 000 Kč, který zákazníku (žalovanému) umožňoval hrazení nákupů uskutečněných online ve vybraných e-shopech prostřednictvím zřízené [anonymizováno] karty. Žalovaný využil služeb v celkové výši 5 994 Kč a zavázal se uhradit kupní cenu včetně případného poplatku za prodloužení splatnosti. Žalovanému byl vyúčtován poplatek ve výši 1 250 Kč. Žalovaný na předmětné pohledávky uhradil celkem 2 649 Kč. Celková dlužná částka činí 4 595 Kč a je tvořena dlužnou jistinou. Splatnost pohledávky nastala [datum]. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, skutková tvrzení žalobkyně nikterak nerozporoval. Na výzvu soudu dle § 115a o. s. ř., zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, když ve věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, se žalovaný nevyjádřil, přičemž byl rovněž poučen o následcích nevyjádření se ve stanovené lhůtě ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř., a proto má soud za to, že žalovaný s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání souhlasí. Rovněž žalobkyně vyjádřila souhlas s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. Soud proto rozhodl v souladu s ustanovením § 115a o. s. ř. bez jednání. 3. S ohledem na skutečnost, že se v dané procesní situaci jedná o tzv. bagatelní žalobu, když proti rozsudku ve věci samé není přípustné odvolání (§ 202 odst. 2 o. s. ř.), je odůvodnění tohoto rozsudku koncipováno ve smyslu ustanovení § 157 odst. 4 o. s. ř. 4. Po provedeném dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu: Žalobkyně uzavřela s žalovaným dne [datum] smlouvu ke službě [anonymizováno] účet – Smlouvu o nákupním účtu. Smlouva byla uzavřena za použití prostředků komunikace na dálku. Na základě této smlouvy byl žalovanému zřízen [anonymizováno] nákupní účet s limitem odložených plateb až 6 000 Kč, který zákazníku (žalovanému) umožňoval hrazení nákupů uskutečněných online ve vybraných e-shopech prostřednictvím zřízené [anonymizováno] karty. Mezi účastníky bylo dále sjednáno, že žalovaný je v případě prodlení v délce 30 a více dnů povinna uhradit žalobkyni 650 Kč + 10 % z celkového vyúčtování. Žalovaný využil služeb v celkové výši 5 994 Kč a zavázal se uhradit kupní cenu včetně případného poplatku za prodloužení splatnosti. Žalovanému byl vyúčtován poplatek ve výši 1 250 Kč. Žalovaný na předmětné pohledávky uhradil celkem 2 649 Kč, která byla započtena na poplatek a částečně na jistinu. Celková dlužná částka činí 4 595 Kč a je tvořena dlužnou jistinou. Splatnost pohledávky nastala [datum]. Žalovaný byl k zaplacení dlužné částky vyzván předžalobní upomínkou ze dne [datum], odeslanou dne [datum]. 5. Podle § 2395 občanského zákoníku se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 6. Podle § 2398 odst. 1 občanského zákoníku, úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu. 7. Podle § 2399 odst. 1 občanského zákoníku, úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl požádán. 8. Podle § 2048 občanského zákoníku ujednají-li si strany pro případ porušení povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 9. Podle § 1968 občanského zákoníku, dlužník, který svůj dluh řádně nesplní je v prodlení. 10. Soud na shora uvedený zjištěný skutkový stav aplikoval citované právní normy a dospěl k následujícímu právnímu závěru: V řízení bylo zjištěno, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli platnou smlouvu o [anonymizováno] účtu, na základě které žalobkyně žalované poskytla peněžní prostředky v její prospěch. Žalovaný čerpal peněžní prostředky (úvěr) formou nákupu na vybraných e-shopech, a to v celkové výši 5 994 Kč. Žalobkyně dále žalovanému vyúčtovala poplatky za prodloužení splatnost a za službu v celkové výši 1 250 Kč. Žalobkyně v řízení tvrdila a rovněž doložila, že žalovaný na tyto pohledávky žalobkyně uhradil celkem 2 649 Kč. Bylo tak na žalovaném, aby tvrdil a prokázal, že na žalobkyní poskytnutý úvěr uhradil více, příp. že jeho dluh vůči žalobkyni zanikl jinak. Žalovaný však tuto svou povinnost nesplnil, neboť byla po celou dobu řízení zcela procesně pasivní. Vzhledem ke všem těmto skutečnostem tak soud žalobkyni vyhověl, uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 4 595 Kč a dlužnou jistinu žalobkyni přiznal včetně zákonného úroku z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ode dne [datum] do zaplacení. 11. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl v souladu s ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku 1 489 Kč, neboť žalobkyně byla v řízení plně procesně úspěšná, a proto jí přísluší náhrada všech účelně vynaložených nákladů řízení. V daném případě pak náklady řízení tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, dále pak odměna za zastoupení advokátem v celkové výši 600 Kč za 3 úkony právní služby po 200 Kč podle § 14b odst. 1 bod. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby, výzva k plnění), režijní paušál v celkové výši 300 Kč (3 x 100 Kč) podle § 14 b) vyhl. č. 177/1996 Sb. a 21% DPH z částky 900 Kč ve výši 189 Kč [obec] plnění pak bylo stanoveno k rukám právního zástupce žalobkyně v souladu s ustanovením §149 odst. 1 o. s. ř. Podmínky k použití § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. byly splněny, neboť řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně touž žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech a předmětem řízení je peněžité plnění, kdy tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč. 12. O lhůtě k plnění ve výroku I. a II. tohoto rozsudku soud rozhodl podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř., kdy žalované uložil povinnost uhradit určené částky ve lhůtě 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.