29 C 276/2020-383 — Okresní soud v Olomouci

1. Žalobou podanou u Okresního soudu v Olomouci dne [datum], ve znění následných doplnění, se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky ve výši [částka] s příslušenstvím s odůvodněním, že se jedná o nárok z titulu bezdůvodného obohacení. Žalobkyně uvedla, že uzavřela dne [datum] se společností [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], za kterou jednal [jméno] [příjmení], jednatel společnosti, smlouvu o zápůjčce. Jednatel výše uvedené společnosti, pan [jméno] [příjmení], žalobkyni při podpisu smlouvy o zápůjčce podvodně předložil k podpisu také kupní smlouvu, předmětem které byl převod vlastnického práva k nemovitým věcem, a to bytové jednotce [číslo] způsob využití byt, umístěné na pozemku parc. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, v budově [adresa], dále podílu o velikosti id. [číslo] na společných částech domu [adresa], umístěném na pozemku parc. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří a podílu o velikosti id. [číslo] na pozemku parc. [číslo] o velikosti [číslo] m², ostatní plocha, neplodná půda a na pozemku parc. [číslo] o velikosti [číslo] m², zastavěná plocha a nádvoří, to vše zapsáno na [list vlastnictví] v katastru nemovitostí vedeném [stát. instituce], [stát. instituce], pro [územní celek] a k.ú. [část obce] na kupující, manželé [jméno] a [jméno] [příjmení]. Za výše uvedené Nemovitosti se žalovaní zavázali žalobkyni zaplatit kupní cenu v celkové výši [částka]. S ohledem na skutečnost, že žalobkyně neměla zájem předmětnou Kupní smlouvu vůbec uzavřít, a nabyla dojmu, že byla společností [právnická osoba] uvedena v omyl, podala žalobu na určení vlastnického práva u [název soudu], který, stejně jako následně i [název soudu] jako soud odvolací, se ztotožnili s tím, že žalobkyně sice nejspíše byla společností [právnická osoba] podvedena a uvedena v omyl, nicméně tento nelze přičíst žalovaným, a proto žalobu zamítla. Odvolací soud zamítavý rozsudek potvrdil. I přes výše uvedené skutečnosti žalobkyně do dnešního dne neobdržela část kupní ceny dle kupní smlouvy. Kupní cena za převod vlastnického práva k nemovitostem měla být dle kupní smlouvy uhrazena mimo jiné tak, že část kupní ceny ve výši [částka] měla být uhrazena ve prospěch žalobkyně jako prodávající, a to prostřednictvím hypotečního úvěru poskytnutého ze strany [právnická osoba], na účet č. ú. [bankovní účet], vedený u [právnická osoba]. Žalobkyně neměla při podpisu možnost se s kupní smlouvou seznámit, neboť si nebyla ani vědoma toho, že nějakou kupní smlouvu podepisuje. Proto ani nemohla zjistit, že je ve smlouvě uvedené jí neznámé číslo účtu, na které má být vyplacena část kupní ceny. V řízení o určení vlastnického práva u [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka] soud zjistil, že číslo účtu uvedené v kupní smlouvě, je vedené na žalovanou. Následně se právní zástupce žalobkyně rozhodl nahlédnout do spisu vedeného v řízení u Policie České republiky, ve věci trestného řízení proti společnosti [právnická osoba] a osobě pana [jméno] [příjmení]. V tomto spisu pak dohledal, že kupní cena byla dne [datum] skutečně připsána na účet žalované. Při nahlížení do spisu vedeného v řízení u Policie České republiky (konkrétně na odboru hospodářské kriminality Krajského ředitelství [územní celek], ve spisu vedeném pod [číslo jednací]) bylo také zjištěno, že žalovaná z tohoto účtu hradila rozsáhle soukromé platby, kdy tyto finanční prostředky utrácela za oblečení v značkových luxusních obchodech, za útratu v restauracích a podobně. Jelikož žalovaná nebyla účastníkem kupní smlouvy, ani neexistoval žádný další titul, na základě kterého by tato byla oprávněná přijmout tuto částku, tudíž došlo z její strany k bezdůvodnému obohacení. Na zaslanou předžalobní výzvu ze dne [datum] žalovaná nijak nereagovala. 2. Okresní soud v Olomouci rozhodl dne [datum] ve věci platebním rozkazem pod č. j. [číslo jednací] tak, že žalobě zcela vyhověl a žalovanou zavázal rovněž k náhradě nákladů tohoto řízení. Proti tomuto platebnímu rozkazu podala žalovaná včas dne [datum] odpor, který následně odůvodnila samostatným podáním ze dne [datum]. 3. Žalovaná ve svém odůvodnění odporu uvedla, že předně namítá, že na její účet byla připsána částka [částka], nikoli [částka]. Potvrdila dále, že přípisem ze dne [datum] se obrátila žalobkyně na žalovanou se žádostí o zaplacení žalované částky, na což žalovaná odpověděla přípisem svého právního zástupce ze dne [datum], a na tento opětovně reagovala žalobkyně dopisem ze dne [datum]. Z obsahu žaloby je patrné, že žalobkyně v řízení u OS pro [část Prahy] zn. [spisová značka] úspěšná nebyla, pak tedy platí, že předmětná kupní smlouva byla shledána soudy jako platná včetně platební dispozice na účet žalované. Ze samotného tvrzení žalobkyně je zřejmé, že z účtu žalované ihned poté, co tam byla částka [částka] zaslána, byla odeslána na účet číslo [bankovní účet] částka [částka]. Jedná se o účet společnosti [právnická osoba], [IČO]. Je tak zřejmé, že si žalovaná z částky zaslané v souvislosti s předmětnou kupní smlouvou neponechala ničeho a nijak se tedy neobohatila natož na úkor žalobkyně, když na účet společnosti [právnická osoba] byla zaslána větší částka, než která přišla podle kupní smlouvy na účet žalované. Žalobkyně podle žalované netvrdí, jakým způsobem by se za této situace (tedy když si žalovaná nenechala z peněz z kupní smlouvy prodávající žalobkyně ani korunu) žalovaná mohla obohatit a dovozuje, že obohatit se mohla toliko společnost [právnická osoba] Žalobkyně založila do spisu smlouvu o půjčce ze dne [datum] uzavřenou mezi ní jako věřitelem a společností [právnická osoba] jako dlužníkem. Podle obsahu této smlouvy si tato společnost půjčuje částku [částka] tak, že tato částka byla vyplacena na bankovní účet, který je účtem žalované, což se ve skutečnosti také zasláním platby ve výši [částka] stalo. Pokud jde o částku [částka], tato byla vyplacena fakticky společnosti [právnická osoba] také bez toho, že by bylo smluvně dohodnuto, že se tak stane. [právnická osoba] je v konkursu na základě usnesení [název soudu] sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí]. Věřitelé této společnosti měli 2 měsíce od [datum] na to, aby přihlásili své pohledávky. Žalobkyně si žádnou pohledávku nepřihlásila, ačkoli půjčka této společnosti ze strany žalobkyně se prohlášením konkursu na společnost jako dlužníka stala splatnou ještě před řádným termínem splatnosti dle smlouvy ([datum]). Žalovaná konstatuje, že žalobkyně nepodala přihlášku pohledávky do konkursu [právnická osoba] [anonymizováno] jakožto faktického příjemce částky [částka], ani neuspěla se svojí žalobou na neplatnost předmětné kupní smlouvy v řízení u OS pro [část Prahy] po skončení tohoto řízení nakonec přistoupila k vymáhání žalované částky po žalované jako majitelce účtu, na který byla předmětná částka dne [datum] připsána. Žalovaná dále vznesla námitku promlčení žalobou uplatněného nároku, když k platbě částky [částka] na účet žalované došlo [datum]. Z účtu žalované odešla částka [částka] na účet společnosti [právnická osoba] ihned, tedy ještě dne [datum]. Žaloba tvrdící, že se žalovaná bezdůvodně obohatila na úkor žalované, byla na soud podána dne [datum], tedy téměř po 5 letech od provedení obou transakcí, ze kterých žalobkyně odvozuje svůj nárok na zaplacení žalované částky. Objektivní tříletá promlčecí doba začíná podle § 619/2 občanského zákoníku běžet od okamžiku, kdy se oprávněná osoba měla a mohla dozvědět, že její právo má být uplatněno u orgánu veřejné moci. Smlouva o půjčce na [částka], o které žalobkyně tvrdí, že ji jako jedinou měla v úmyslu se společností [právnická osoba] uzavřít ale v opačném gardu (tedy že žalobkyně by byla dlužníkem a [právnická osoba] věřitelem), byla uzavřena dne [datum] a půjčka na základě ní poskytnutá byla splatná dne [datum]. Vědomost o tom, že k bezdůvodnému obohacení ve výši žalované částky došlo, měla a mohla žalobkyně mít od samotného podpisu kupní smlouvy, neboť ona sama nikdy částku ve výši minimálně [částka] z kupní smlouvy na svůj účet neobdržela, ačkoliv ujednaná kupní cena za prodávané nemovitosti byla daleko vyšší. Zároveň žalobkyně měla a mohla mít povědomost také o osobě povinné k vydání bezdůvodného obohacení, když věděla, že ona sama přímo žádnou částku [částka] dle smlouvy o půjčce společnosti [právnická osoba] neposlala, přesto se podle jejího textu chovala. Že došlo k obohacení na její úkor, začala tvrdit až počátkem roku [rok], tedy v okamžiku kdy jí společnost [právnická osoba] částku [částka] nevrátila. Žalobkyně podle žalované věděla dlouho před uplynutím 3-leté promlčecí lhůty jak výši tvrzeného bezdůvodného obohacení (v dopise ze dne [datum] adresovaném manželům [příjmení] jako kupujícím a žalovaným ve spise OS pro [část Prahy] založeném do spis [příjmení] [obec a číslo] žalobkyně uvádí, že neobdržela z kupní smlouvy částku [částka], tedy částku vyšší než je žalovaná částka), tak také osobu, která se na její úkor měla obohatit. [právnická osoba] měla podle smlouvy o půjčce ze dne [datum] obdržet od žalobkyně na stejný účet jako byl účet v kupní smlo