29 C 341/2021-156 — Okresní soud v Olomouci

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky uvedené ve výroku I. rozsudku žalobou ve formě návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu podanou původně k [název soudu] dne [datum] s odůvodněním, že žalobkyně uzavřela se žalovaným Smlouvu o hotovostním úvěru [anonymizováno] plus" č. [anonymizováno] dne [datum] (dále jen " Smlouva). Žalovaný byl zároveň seznámen s Podmínkami poskytování hotovostních úvěrů v [anonymizováno] (dále jen "Podmínky"), Všeobecnými obchodními podmínkami pro zakládání a vedení účtů fyzických osob (dále jen "VOP") a Sazebníkem bankovních poplatků v [anonymizováno] (dále jen " Sazebník), které upravují práva a povinnosti Smlouvou výslovně neupravené dle odst. 8.1 Smlouvy, přičemž se je zavázal dodržet dle odst. 8.2 Smlouvy, což stvrdil svým podpisem. Dle Smlouvy výše jistiny úvěru činila 10 000 Kč a žalovaný se zavázal tento úvěr splácet formou 60 měsíčních splátek ve výši 211,98 Kč měsíčně, splatných vždy k 2. dni v měsíci. Dle odst. 5.1 Smlouvy byly též sjednány smluvní úroky ve výši 9,9 % p.a. z dosud nesplacené části čerpané jistiny. Dle Smlouvy a Podmínek pro poskytování hotovostních úvěrů v [anonymizováno] se žalovaný zavázal zaplatit žalobkyni též poplatky účtované dle Smlouvy a stanovené v aktuálně platném Sazebníku. Dle odst. [číslo]. Podmínek poskytování hotovostních úvěrů v [anonymizováno] je žalobkyně oprávněna odstoupit od Smlouvy, pokud je žalovaný v prodlení se splácením více než dvou splátek nebo jedné splátky déle než tři měsíce. Podmínky smlouvy žalovaný nesplnil a došlo k porušení smlouvy, neboť žalovaný neuhradil splátky za měsíce září, říjen a listopad 2018. Vzhledem k situaci využila žalobkyně svého práva ve smyslu [číslo]. Podmínek poskytování hotovostních úvěrů v [anonymizováno] a odstoupila od Smlouvy, a to dopisem ze dne [datum], čímž se stal celý dluh splatným ke dni [datum]. Žalovaný tak nadále dluží na jistině částku 5 280,34 Kč, dále neuhrazený úrok dle Smlouvy z jednotlivých anuitních splátek dle Harmonogramu splátek do dne jejich splatnosti zkapitalizovaný ke dni splatnosti pohledávky ve výši 203,80 Kč a neuhrazený úrok z jednotlivých splátek jistiny po splatnosti zkapitalizovaný ke dni [datum] ve výši 1 227,04 Kč, spolu s úrokem ve výši 9,90% p. a. z částky 5 280,34 Kč od [datum] do zaplacení a zákonným úrokem z prodlení z částky 5 280,34 Kč od [datum] do zaplacení. Žalovaný svůj dluh nesplnil ani po zaslání předžalobní výzvy dle § 142a zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“). 2. [název soudu] usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], vyslovil svou místní nepříslušnost a postoupil věc Okresnímu soudu v Olomouci jako soudu místně příslušnému. 3. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, skutková tvrzení žalobkyně nikterak nerozporoval. Na výzvu soudu dle § 115a) o. s. ř., zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, když ve věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, se žalovaný nevyjádřil, přičemž byl rovněž poučen o následcích nevyjádření se ve stanovené lhůtě ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř., a proto má soud za to, že žalovaný s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně vyjádřila souhlas s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání dle § 115a) o. s. ř. Soud proto rozhodl v souladu s ustanovením § 115a) o. s. ř. bez jednání. 4. Jelikož se v projednávané věci jedná o tzv. bagatelní žalobu, a tudíž proti rozsudku ve věci samé není přípustné odvolání (§ 202 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, dále jen „o. s. ř.“), je odůvodnění tohoto rozsudku koncipováno ve smyslu ustanovení § 157 odst. 4 o. s. ř. 5. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne [datum] prostřednictvím prostředků komunikace na dálku smlouvu o úvěru, na jejímž základě byl žalovanému poskytnut téhož dne úvěr ve výši 10 000 Kč převodem na jeho bankovní účet u žalobkyně. Žalovaný se zavázal úvěr splatit v 60 měsíčních splátkách po 211,98 Kč, přičemž každá splátka zahrnovala splátku jistiny a úroků. Roční úroková zápůjční sazba byla stanovena ve výši 9,9 %. Žalovaný úvěr řádně a včas nesplácel, dostal se do prodlení s úhradou splátek za měsíce září, říjen a listopad 2018. V souladu s ustanovením odst. 7. 1. 1. Podmínek žalobkyně proto dopisem ze dne [datum] od smlouvy odstoupila, čímž se stal celý dluh splatným ke dni [datum]. Žalovanému byla dne [datum] zaslána předžalobní upomínka. Ani přes tuto skutečnost však žalovaný neuhradil ničeho. 6. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 7. Podle § 2396 občanského zákoníku úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky. 8. Podle § 2397 občanského zákoníku úvěrovaný může uplatnit právo na poskytnutí peněz ve lhůtě určené ve smlouvě. Není-li lhůta ujednána, může právo uplatnit, dokud závazek ze smlouvy trvá. 9. Podle § 2399 občanského zákoníku úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků. 10. Podle § 1968 občanského zákoníku dlužník, který svůj dluh řádně nesplní je v prodlení. 11. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 12. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 13. Soud na shora uvedený zjištěný skutkový stav aplikoval citované právní normy a dospěl k následujícímu právnímu závěru: Soud dovozuje, že jednáním žalobkyně a žalovaného došlo k platnému uzavření úvěrové smlouvy dle ust. § 2395 občanského zákoníku, neboť žalobkyně převzala závazek poskytnout žalovanému finanční prostředky do určité výše, což splnila, a žalovaný se zavázal tyto prostředky s úrokem splatit. Vzhledem k tomu, že předmětem sporu bylo zaplacení závazku žalovaného z úvěru, měla žalobkyně jako věřitel dle hmotněprávní normy břemeno tvrzení pouze o tom, že s žalovaným jako dlužníkem byla uzavřena konkrétní smlouva o úvěru, že na základě této smlouvy byly dlužníku finanční prostředky poskytnuty a že dlužník (žalovaný) dluh řádně neuhradil. Z tohoto břemene tvrzení pak vyplývá pro žalobkyni břemeno důkazní jen ohledně prokázání tvrzení, že smlouva byla uzavřena a že na jejím základě byly žalovanému jako dlužníku poskytnuty finanční prostředky (srov. rozhodnutí Krajského soudu v Ostravě, pobočka v Olomouci ze dne 4.6.2010, č.j. 75Co 75/2010-83, popř. komentář Bureš, J., Drápal, L., Krčmář, Z. a kol. Občanský soudní řád. Komentář. I. díl. 7. vydání. Praha: C.H.Beck, 2006, str. 569). Tuto povinnost žalobkyně splnila, když prokázala, že uzavřela se žalovaným platnou úvěrovou smlouvu, tedy poskytla žalovanému úvěrové prostředky ve sjednané výši způsobem sjednaným v úvěrové smlouvě. Bylo tedy pouze na žalovaném, aby tvrdil a prokázal, že poskytnuté úvěrové prostředky žalobkyni splatil, resp. že dluh zanikl jinak. To však žalovaný neučinil. Soud proto žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni dlužnou jistinu úvěru ve výši 5 280,34 Kč spolu se smluvním úrokem a zákonným úrokem z prodlení, jejichž výši soud rovněž shledal oprávněnou a zákonu neodporující. Lhůtu k plnění určil soud jako třídenní v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. 14. O náhradě nákladů řízení ve výroku II. pak soud rozhodoval dle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., když účastníku, který měl ve věci plný úspěch, soud přizná právo na náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. V dané věci byla žalobkyně plně procesně úspěšná, a proto žalobkyni svědčí vůči žalovanému právo na náhradu nákladů řízení, představující zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, odměnu advokáta ve výši 600 Kč dle ustanovení § 7 a 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. – příprava a převzetí zastoupení – 200 Kč, sepis žaloby – 200 Kč, předžalobní výzva - 200 Kč, a paušální náhradu účelně vynaložených hotových výdajů právního zástupce žalobkyně ve výši 3 x 100 Kč za uvedené úkony dle ustanovení 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. Náklady soudního řízení dále představuje 21 % DPH z výše uvedených náhrad (vyjma soudního poplatku) v celkové výši 189 Kč, neboť právní z