18 C 209/2023-232 — Okresní soud v Olomouci

1. Žalobou podanou u Okresního soudu v Olomouci dne 21. 4. 2023 se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 19 566,85 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaný uzavřel s žalobkyní dne 28. 4. 2016 smlouvu o povoleném přečerpání s úvěrovým limitem 5 000 Kč, který byl dne 30. 10. 2016 navýšen na částku 20 000 Kč. Žalovaný však překročil úvěrový limit, a proto žalobkyně odstoupila od smlouvy, což žalovanému oznámila dopisem ze dne 21. 10. 2021. Žalovaná částka 19 566,85 Kč se skládá z jistiny úvěru ve výši 19 023,85 Kč, dlužného pojistného v částce 434 Kč a nákladů na upomínání žalovaného ve výši 200 Kč. Žalovaný žalobkyni přes zaslanou předžalobní výzvu neuhradil na dlužnou částku ničeho. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, skutková tvrzení žalobkyně nikterak nerozporoval. Na výzvu soudu dle § 115a) o. s. ř., zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, když ve věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, se žalovaný nevyjádřil, přičemž byl rovněž poučen o následcích nevyjádření se ve stanovené lhůtě ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř., a proto má soud za to, že žalovaný s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně vyjádřila souhlas s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání dle § 115a) o. s. ř. Soud proto rozhodl v souladu s ustanovením § 115a) o. s. ř. bez jednání. 3. Z provedeného dokazování učinil soud následující skutková zjištění a závěr o skutkovém stavu: Dne 8. 8. 2013 podal žalovaný žalobkyni žádost o zřízení účtu, ve které mj. uvedl, že je příjemcem sociálních důchodů a požádal o sjednání pojištění pro případ zneužití karty (viz žádost o zřízení účtu č. GMP061045776 ze dne 8. 8. 2013). Žalobkyně žalovanému téhož dne předala potvrzení o zřízení účtu a strany spolu uzavřely smlouvu o vedení účtu, jejíž nedílnou součástí jsou podmínky pro zakládání a vedení účtů a sazebník bankovních poplatků (viz potvrzení o zřízení účtu ze dne 8. 8. 2013 a smlouvu o vedení účtu ze dne 8. 8. 2013). Smluvní strany si ujednaly, že žalovaný je povinen hradit za služby žalobkyni sjednané poplatky a žalobkyně je oprávněna od smlouvy odstoupit v případě podstatného porušení smlouvy (viz body [číslo] a 1. 14. 4. Všeobecných obchodních podmínek pro zakládání a vedení účtů fyzických osob). Výši měsíčního pojistného za pojištění pro případ zneužití karty si strany sjednaly v částce 49 Kč a výši poplatku za zaslání 1. upomínky za nesplnění smluvních podmínek v částce 150 Kč (viz Sazebník bankovních poplatku žalobkyně). Dne 28. 4. 2016 zaslal žalovaný žalobkyni žádost o poskytnutí povoleného přečerpání do výše 5 000 Kč (viz žádost o poskytnutí Povoleného přečerpání ze dne 28. 4. 2016). Žalovaný měl v této době pravidelný měsíční příjem přibližně ve výši 9 000 Kč (viz Transakční historii účtu od 2013 [číslo] do 2018 [číslo]). Dne 28. 4. 2016 zaslala žalobkyně dotaz do bankovního registru klientských informací ohledně žalovaného (viz žádost CBCB ze dne 28. 4. 2016). Účastníci uzavřeli smlouvu o povoleném přečerpání účtu do výše 5 000 Kč, která mohla být měněna za podmínek stanovených v Podmínkách pro povolené přečerpání, výše úrokové sazby byla sjednána na 18,90 % p.a. (viz Smlouvu o povoleném přečerpání č. GNN [bankovní účet]). Účastníci si dále ujednali, že v případě prodlení žalovaného se splacením jakékoli peněžité částky je žalobkyně oprávněna odstoupit od smlouvy o povoleném přečerpání (viz bod [číslo] písm. a) Podmínek pro povolení přečerpání pro fyzické osoby). Žalovaný podal žádost o navýšení limitu povoleného přečerpání na částku 15 000 Kč (viz Žádost o navýšení limitu Povoleného přečerpání č. GNN094422270). Dne 10. 10. 2016 zaslala žalobkyně dotaz do bankovního registru klientských informací ohledně žalovaného (viz žádost CBCB ze dne 10. 10. 2016). Účastníci dne 10. 10. 2016 uzavřeli dodatek ke smlouvě o povoleném přečerpání účtu, kterým změnili sjednaný úvěrový limit na částku 15 000 Kč (viz Dodatek č. GNN94422270 ke smlouvě o povoleném přečerpání č. [bankovní účet] ze dne 10. 10. 2016). Žalovaný podal žádost o navýšení limitu povoleného přečerpání na částku 20 000 Kč (viz Žádost o navýšení limitu Povoleného přečerpání č. GNN048011777). Dne 30. 10. 2016 zaslala žalobkyně dotaz do bankovního registru klientských informací ohledně žalovaného (viz žádost CBCB ze dne 30. 10. 2016). Účastníci dne 30. 10. 2016 uzavřeli dodatek ke smlouvě o povoleném přečerpání účtu, kterým změnili sjednaný úvěrový limit na částku 20 000 Kč (viz Dodatek č. GNN048011777 ke smlouvě o povoleném přečerpání č. [bankovní účet] ze dne 30. 10. 2016). Dne 5. 8. 2021 zaslala žalobkyně žalovanému výzvu k úhradě dlužné částky ve výši 692,96 Kč a poplatku za odeslání upomínky ve výši 50 Kč (viz Druhou výzvu k uhrazení dlužné částky ze dne 5. 8. 2021). Dne 21. 10. 2021 zaslala žalobkyně žalovanému výzvu k úhradě dlužné částky ve výši 1 627,65 Kč do sedmi dnů od doručení výzvy s upozorněním, že nedojde-li k úhradě dlužné částky v uvedeném termínu, je výzva zároveň i odstoupením od smlouvy o povoleném přečerpání a rovněž od smlouvy o vedení běžného účtu (viz Poslední výzva ze dne 21. 10. 2021). Konečný zůstatek na předmětném bankovním účtu žalovaného činil - 19 023,85 Kč (viz Transakční historii účtu od 2013 [číslo] do 2018 [číslo]). Dne 1. 3. 2023 zaslal právní zástupce žalobkyně žalovanému předžalobní výzvu ze dne 28. 2. 2023 (viz výzvu k úhradě dluhu ze dne 28. 2. 2023 a poštovní podací arch ze dne 1. 3. 2023). 4. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. (dále také jen občanský zákoník), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 5. Podle ustanovení § 2396 občanského zákoníku, úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky. 6. Podle ustanovení § 2397 občanského zákoníku, úvěrovaný může uplatnit právo na poskytnutí peněz ve lhůtě určené ve smlouvě. Není-li lhůta ujednána, může právo uplatnit, dokud závazek ze smlouvy trvá. 7. Podle ustanovení § 2398 odst. 1, 2 občanského zákoníku, úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu. Váže-li smlouva použití úvěru jen na určitý účel, může úvěrující omezit poskytnutí peněz pouze na plnění povinností úvěrovaného vzniklých v souvislosti s tímto účelem. 8. Podle ustanovení § 2399 odst. 1, 2 občanského zákoníku, úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků. 9. Podle ust. § 2758 občanského zákoníku, pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. 10. Podle ust. § 2782 odst. 1 občanského zákoníku, pojistitel má právo na pojistné za dobu trvání pojištění. 11. Dle ust. § 1968 občanského zákoníku, dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 12. Podle § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 13. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 14. Žalobkyni se v řízení podařilo prokázat (z transakční historie bankovního účtu žalovaného, ze zjištěných informací o žalovaném z bankovního registru klientských informací), že před uzavřením úvěrové smlouvy (o povoleném přečerpání účtu) provedla řádné posouzení úvěruschopnosti žalovaného. Dle aktuální judikatury Ústavního soudu ČR by měly obecné soudy poskytovatele úvěru vést k přesvědčivému zkoumání toho, zda (budoucí) dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit, když jde o obecný princip, který by soudy měly vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven či nikoliv. Úvěrovou smlouvu uzavřenou bez takového řádného zkoumání úvěruschopnosti dlužníka je tedy dle Ústavního soudu ČR třeba posoudit jako rozpornou s dobrými mravy (srov. nález Ústavního soudu ČR ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18, dostupný na [webová adresa]). Z výše uvedených závěrů Ústavního soudu ČR tedy vyplývá, že pokud řádné nezkoumání úvěruschopnosti dlužníka při uzavř