18 C 214/2023-43 — Okresní soud v Olomouci

1. Žalobkyně se žalobou podanou u Okresního soudu v Olomouci dne 29. 6. 2023 domáhala po žalovaném zaplacení částky 15 496 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba], se žalovaným dne 24. 1. 2020 uzavřela smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] na jejímž základě žalovanému poskytla finanční prostředky ve výši 20 000 Kč, které se žalovaný zavázal vrátit spolu s částkou 20 729 Kč, která představuje součet kapitalizovaných úroků ve výši 24,57 % ročně, celkem částku 7 889 Kč, poplatek za zpracování zápůjčky a za další péči o zákazníka ve výši 10 890 Kč a pojistné. Tuto částku se žalovaný zavázal žalobkyni zaplatit formou 65 pravidelných týdenních splátek po 627 Kč. Žalovaný však neuhradil sjednané splátky řádně a včas. Tato pohledávka byla postoupena na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 14. 12. 2022 s účinností k 16. 12. 2022. Žalovaný na danou pohledávku uhradil celkem částku 24 828 Kč. Žalobkyně po žalovaném požaduje uhrazení částky ve výši 15 496 Kč sestávající z dlužné jistiny ve výši 9 669,81 Kč a dlužné částky poplatku ve výši 5 826,19 Kč; kapitalizovaných úroku ve výši 4 679,45 Kč, kapitalizovaných zákonných úroku z prodlení ve výši 2 214,63 Kč; úroků ve výši 24,57 % ročně z dlužné jistiny 9 669,81 Kč od 15. 12. 2022 do zaplacení a úroků z prodlení v zákonné výši 8,25 % ročně z dlužné jistiny ve výši 9 669,81 Kč od 15. 12. 2022 do zaplacení. Žalovaný žalobkyni požadovanou částku nezaplatil přes zaslanou předžalobní výzvu. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, skutková tvrzení žalobkyně nikterak nerozporoval. Na výzvu soudu dle § 115a) o. s. ř., zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, když ve věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, se žalovaný nevyjádřil, přičemž byl rovněž poučen o následcích nevyjádření se ve stanovené lhůtě ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř., a proto má soud za to, že žalovaný s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně vyjádřila souhlas s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání dle § 115a) o. s. ř. Soud proto rozhodl v souladu s ustanovením § 115a) o. s. ř. bez jednání. Soud ve věci prováděl dokazování listinnými důkazy a učinil z nich jednotlivá skutková zjištění: 3. Žalovaný podal dne 24. 1. 2020 u společnosti [právnická osoba] žádost o spotřebitelský úvěr, přičemž v žádosti uvedl, že pracuje na plný úvazek jako číšník na dobu neurčitou s čistým měsíčním příjmem 6 150 Kč (což žalovaný doložil pracovní smlouvou výplatními páskami), dalším čistým příjmem domácnosti ve výši 12 000 Kč a odhadovanými měsíčními výdaji 2 000 Kč (Žádost o spotřebitelský úvěr ze dne 24. 1. 2020). [právnická osoba] uzavřela se žalovaným dne 24. 1. 2020 smlouvu o spotřebitelském úvěru, ve které se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala žalovanému poskytnout peněžní prostředky (úvěr) až do limitu 20 000 Kč. Žalovaný se zavázal čerpaný úvěr splácet spolu s úrokem v celkové výši 7 889 Kč, poplatkem za zpracování spotřebitelského úvěru ve výši 10 890 Kč a pojistného ve výši 1 950 Kč, celkem částky 40 729 Kč ve formě 65 týdenních splátek po 627 Kč. Úroková sazba ze smlouvy činí 56 % ročně, RPSN činí 227,26 % (Smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo]). Žalovaný čerpal dne 24. 1. 2020 částku ve výši 20 000 Kč a poskytnutý úvěr splácel nepravidelně, naposledy v lednu 2022 ([příjmení] umoření ze dne 19. 12. 2022). Dne 14. 12. 2022 uzavřela společnost [právnická osoba] se žalobkyní smlouvu o postoupení pohledávek (Smlouva o postoupení pohledávek ze dne 14. 12. 2022), na jejímž základě došlo k postoupení předmětné pohledávky (Seznam postoupených pohledávek). Dne 16. 12. 2022 vyhotovila právní předchůdkyně žalobkyně oznámení o postoupení pohledávky adresované žalovanému (Oznámení o postoupení pohledávky ze dne 16. 12. 2022), které mu odeslala dne 13. 1. 2023 (Podací lístek České pošty č. RR2705963207F). Dne 1. 6. 2023 vyhotovil právní zástupce žalobkyně předžalobní výzvu adresovanou žalovanému (Výzva k plnění ze dne 1. 6. 2023), kterou dne 2. 6. 2023 odeslal žalovanému (Podací lístek České pošty č. RR2709774345F). Z výše uvedených skutkových zjištění učinil soud následující závěr o skutkovém stavu: 4. Právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o úvěru, na jejímž základě čerpal žalovaný částku 20 000 Kč. Žalovaný se zavázal žalobkyni vrátit částku v celkové ve výši 40 729 Kč ve formě 65 pravidelných týdenní splátek ve výši 627 Kč. Žalovaný hradil splátky nepravidelně, naposledy v lednu 2022. Dne 14. 1.2 2022 uzavřely právní předchůdkyně a žalobkyně smlouvu o postoupení pohledávek. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem právní předchůdkyně žalobkyně. Žalovaný dlužnou částku neuhradil přes zaslanou předžalobní výzvu. 5. Podle ust. § 2395 občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 6. Podle ust. § 2398 odst. 1 občanského zákoníku, úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu. 7. Podle ust. § 2399 odst. 1 občanského zákoníku, úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl požádán. 8. Podle ust. § 1879 občanského zákoníku, věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi) 9. Podle ust. § 1880 odst. 1, 2 občanského zákoníku, postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. 10. Podle ust. § 1881 odst. 1 občanského zákoníku, postoupit lze pohledávku, kterou lze zcizit, pokud to ujednání dlužníka nevylučuje. 11. Podle ust. § 1968 občanského zákoníku, dlužník, který svůj dluh řádně nesplní je v prodlení. 12. Podle ust. § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 13. Podle § 2 nař. vl. 351/2013 Sb., výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 14. Žalobkyni se v řízení podařilo prokázat, že její právní předchůdkyně před uzavřením úvěrové smlouvy provedla řádné posouzení úvěruschopnosti žalovaného. Dle aktuální judikatury Ústavního soudu ČR by měly obecné soudy poskytovatele úvěru vést k přesvědčivému zkoumání toho, zda (budoucí) dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit, když jde o obecný princip, který by soudy měly vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven či nikoliv. Úvěrovou smlouvu uzavřenou bez takového řádného zkoumání úvěruschopnosti dlužníka je tedy dle Ústavního soudu ČR třeba posoudit jako rozpornou s dobrými mravy (srov. nález Ústavního soudu ČR ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18, dostupný na [webová adresa]). Z výše uvedených závěrů Ústavního soudu ČR tedy vyplývá, že pokud řádné nezkoumání úvěruschopnosti dlužníka při uzavření úvěrové smlouvy může vést k posouzení úvěrové smlouvy jako rozporné s dobrými mravy dle ustanovení § 580 odst. 1 občanského zákoníku, je soud povinen se otázkou řádného zkoumání úvěruschopnosti zabývat i bez námitky žalované strany, neboť zjevný rozpor s dobrými mravy zakládá dle ustanovení § 588 občanského zákoníku absolutní neplatnost takového právního jednání, ke které je soud povinen přihlédnout i bez návrhu. V tomto konkrétním případě právní předchůdkyně žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalovaného řádně a na základě dostatečných podkladů. 15. Soud zhodnotil všechny provedené důkazy v souladu se shora citovanými zákonnými ustanoveními a dospěl k závěru, že žaloba žalobkyně je důvodná. Co do aktivní věcné legitimace žalobkyně, pak tuto soud v daném případě má za osvědčenou na základě oznámení o postoupení pohledávek ze dne 16. 12. 2022 (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]). Soud dospěl k závěru, že jednáním právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaného došlo k platnému uzavření úvěrové smlouvy dle ust. § 2395 občanského zákoníku, neboť právní předchůdkyně žalobkyně převzala závazek poskytnout žalovanému finanční prostředky v určité výši, což poté splnila, a žalovaný se zavázal tyto prostředky vrátit. Vzhledem k tomu, že předmětem sporu bylo zaplacení závazku žalovaného z úvěru, měla žalobkyně jako věřitel dle hmotněprávní normy břemeno tvrzení a důkazní pouze o tom, že s žalovaným jako dlužníkem byla uzavřena smlouva o úvěru, že na základě této smlouvy byly dlužní