18 C 403/2022-88 — Okresní soud v Olomouci

1. Žalobkyně se žalobou podanou u Okresního soudu v Olomouci dne 13. 12. 2022, domáhala po žalovaném zaplacení částky uvedené ve výroku I. rozsudku žalobou ve formě návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu s odůvodněním, že mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba], a žalovaným došlo dne 26. 3. 2008 k uzavření Smlouvy o půjčce [číslo]. Na základě uzavřené Smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč. V souvislosti s poskytnutou půjčkou se žalovaný ve Smlouvě zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně i souhrnný poplatek ve výši 13 920 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté půjčky a souhrnného poplatku se žalovaný ve Smlouvě zavázal uhradit v hotovosti v 53 týdenních (sedmidenních) splátkách. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, čímž porušil své závazky ze Smlouvy Smlouvy zanikla dne 1. 4. 2009. Pohledávka vyplývající z výše uvedené smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s nimi spojenými, byla ze strany společnosti [právnická osoba] postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 19. 6. 2015 [právnická osoba] [anonymizováno], která smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 24. 8. 2018 postoupila pohledávku žalobkyni jako novému věřiteli, a to s účinností ke dni 24. 8. 2018. Před podáním žaloby byl žalovaný žalobkyní písemně vyzván k úhradě celkové dlužné částky předžalobní výzvou k plnění obsahující základní skutkový a právní rozbor věci. Ani přesto však dlužná částka nebyla uhrazena. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, skutková tvrzení žalobkyně nikterak nerozporoval. Na výzvu soudu dle § 115a) o. s. ř., zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, když ve věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, se žalovaný nevyjádřil, přičemž byl rovněž poučen o následcích nevyjádření se ve stanovené lhůtě ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř., a proto má soud za to, že žalovaný s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně vyjádřila souhlas s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání dle § 115a) o. s. ř. Soud proto rozhodl v souladu s ustanovením § 115a) o. s. ř. bez jednání. 3. Soud učinil následující skutková zjištění: - ze smlouvy o půjčce uzavřené mezi společností [právnická osoba] a žalovaným dne 26. 3. 2008, že právní předchůdce žalobkyně společnost [právnická osoba] uzavřel se žalovaným dne 26. 3. 2008 smlouvu o půjčce, na základě které se právní předchůdce žalobkyně zavázal poskytnout žalovanému půjčku ve výši 20 000 Kč a žalovaný se zavázal právnímu předchůdci žalobkyně tuto půjčku splatit v 53 týdenních (sedmidenních) splátkách ve výši 640 Kč. Strany se dohodly na poplatku za poskytnutí půjčky ve výši 13 920 Kč, když pravidelná splátka tohoto poplatku byla zahrnuta do příslušných týdenních splátek a celkem tak měl žalovaný zaplatit 33 920 Kč. Žalovaný podpisem Smlouvy stvrdil, že peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč převzal v hotovosti. Nedílnou součástí Smlouvy byly také smluvní podmínky smlouvy o půjčce. Dle čl. 11 Podmínek byl právní předchůdce žalobkyně oprávněn požadovat zaplacení celé dlužné částky v případě prodlení žalovaného se zaplacením příslušné splátky; - ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi společností [právnická osoba] jako postupitelem a [anonymizována dvě slova] jako postupníkem dne 19. 6. 2015, včetně přílohy [číslo] – seznamu postupovaných pohledávek, že dne 19. 6. 2015 došlo k postoupení pohledávky za žalovanou na žalobkyni; - z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 26. 5. 2015, včetně poštovního podacího archu, že žalovanému bylo oznámeno postoupení pohledávky od společnosti [právnická osoba] na [právnická osoba] [anonymizováno] přípisem ze dne 26. 5. 2015, který byl žalovanému zaslán dne 3. 8. 2015; - z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 17. 9. 2018, včetně poštovního podacího archu, že žalovanému bylo oznámeno postoupení pohledávky od [právnická osoba] [anonymizováno] na žalobkyni přípisem ze dne 17. 9. 2018, který byl žalované zaslán dne 19. 9. 2018; - z výzvy k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne 18. 11. 2022, včetně poštovního podacího lístku, že přípisem právního zástupce žalobkyně byl žalovaný vyzván ke splnění svého dluhu ve smyslu ustanovení § 142a o. s. ř. a tato výzva mu byla odeslána dne 23. 11. 2022 na poslední žalobkyni známou adresu. 4. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: Mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba], a žalovaným došlo dne 26. 3. 2008 k uzavření Smlouvy o půjčce [číslo]. Na základě uzavřené Smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč. V souvislosti s poskytnutou půjčkou se žalovaný ve Smlouvě zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně i souhrnný poplatek ve výši 13 920 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté půjčky a souhrnného poplatku se žalovaný ve Smlouvě zavázal uhradit v hotovosti v 53 týdenních (sedmidenních) splátkách po 640 Kč. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, čímž porušil své závazky ze Smlouvy. Pohledávka vyplývající z výše uvedené smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s nimi spojenými, byla ze strany společnosti [právnická osoba] postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 19. 6. 2015 [právnická osoba] [anonymizováno], která smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 24. 8. 2018 postoupila pohledávku žalobkyni jako novému věřiteli, a to s účinností ke dni 24. 8. 2018. Před podáním žaloby byl žalovaný žalobkyní písemně vyzván k úhradě celkové dlužné částky předžalobní výzvou k plnění obsahující základní skutkový a právní rozbor věci. Ani přesto však dlužná částka nebyla uhrazena. 5. Podle § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí účinnosti. 6. Podle § 657 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění platném a účinném do 31. 12. 2013 (dále jen„ obč. zák.“), smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. 7. Podle § 658 odst. 1 obč. zák., při půjčce peněžité lze dohodnout úroky. 8. Podle § 517 odst. 2 obč. zák., jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis. 9. Podle § 1879 o. z., může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 10. Podle § 1880 odst. 1 o. z., postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. 11. Podle § 1881 odst. 1 o. z., postoupit lze pohledávku, kterou lze zcizit, pokud to ujednání dlužníka nevylučuje. 12. Právní hodnocení věci: Soud zhodnotil všechny provedené důkazy v souladu se shora citovanými zákonnými ustanoveními a dospěl k závěru, že žaloba žalobkyně je důvodná. Co do aktivní věcné legitimace žalobkyně, pak tuto soud v daném případě má za osvědčenou na základě oznámení o postoupení pohledávky (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 9. 12. 2009, sp. zn. 31 Cdo 1328/2007). Žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobkyně smlouvu o půjčce ve smyslu ustanovení § 657 obč. zák., když právní předchůdce žalobkyně plnil svou povinnost ze zmíněné smlouvy poskytnutím peněžních prostředků v žalobkyní shora tvrzené výši, a žalovanému tak vznikla synallagmatická povinnost tyto peněžité prostředky právnímu předchůdci žalobkyně vrátit a zaplatit dohodnutý poplatek. Soud přezkoumal v návaznosti na tvrzení žalobkyně výši žalobního nároku, když dospěl k závěru, že žalobní nárok ve výši, jež byl žalobou uplatněn, je oprávněný. Výše žalobního nároku ostatně nebyla v průběhu řízení ze strany žalovaného nikterak rozporována. Současně s ohledem na skutečnost, že se žalovanému nepodařilo prokázat splnění povinnosti nad rámec tvrzeným žalobkyní, resp. toto žalovaný pro svou procesní pasivitu ani skutkově netvrdil, soud mu žalobní pohledávku specifikovanou ve výroku I. tohoto rozsudku uložil splnit v rozsahu požadovaném žalobkyní v obecné třídenní pariční lhůtě dle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř., a to včetně úroku a zákonného úroku z prodlení v souladu s ust. § 517 obč. zák. 13. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni, která měla ve věci plný úspěch, náhradu nákladů řízení ve výši 2 252 Kč ve lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku dle § 1