20 C 126/2023-39 — Okresní soud v Olomouci

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalované zaplacení částky v celkové výši 26 920 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že právní předchůdce žalobkyně společnost [právnická osoba] (dále jen„ věřitel“) uzavřel se žalovanou dne 4. 3. 2019 smlouvu o zápůjčce, na základě které poskytl žalované peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč. Žalovaná se zavázala zaplatit za poskytnutou zápůjčku částku 14 220 Kč představující součet kapitalizovaných úroků ve výši 2 662 Kč s úrokovou sazbou ve výši 29 % ročně, odměnu za administrativní zpracování půjčky a flexibilní splácení ve výši 6 866 Kč a poplatek za vedení účtu a komfortní splácení ve výši 4 692 Kč. Celkovou dlužnou částku představující součet poskytnuté půjčky a poplatku se žalovaná zavázala zaplatit věřiteli v hotovosti ve 45 týdenních splátkách ve výši 761 Kč, přičemž poslední splátka byla splatná dne 13. 1. 2020. Žalovaná na svůj dluh uhradila celkem částku 7 300 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 28. 1. 2022 byla pohledávka za žalovanou postoupena na žalobkyni. Předmětem žaloby je dlužná jistina ve výši 16 281,02 Kč, dlužný poplatek ve výši 10 638,98 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 9 913,40 Kč a kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 2 055,82 Kč, přičemž se jedná o zákonný úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z dlužné jistiny ode dne uplynutí lhůty sjednané pro úhradu poslední splátky úvěru, tj. ode dne 27. 7. 2020 do 28. 1. 2022. 2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila, skutková tvrzení žalobkyně nikterak nerozporovala. Na výzvu soudu dle § 115a o. s. ř., zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, když ve věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, se žalovaná nevyjádřila, přičemž byla rovněž poučena o následcích nevyjádření se ve stanovené lhůtě ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř., a proto má soud za to, že žalovaná s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně vyjádřila souhlas s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání dle § 115a o. s. ř. již v podané žalobě. Soud proto rozhodl v souladu s ustanovením § 115a o. s. ř. bez jednání. 3. Soud učinil z provedených důkazů následující skutková zjištění: 4. Ze smlouvy o zápůjčce, že právní předchůdce žalobkyně společnost [právnická osoba] (dále jen„ věřitel“) uzavřel se žalovanou dne 4. 3. 2019 smlouvu o zápůjčce, na základě které poskytl žalované peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč. Žalovaná se zavázala zaplatit za poskytnutou zápůjčku částku 14 220 Kč představující součet kapitalizovaných úroků ve výši 2 662 Kč s úrokovou sazbou ve výši 29 % ročně, odměnu za administrativní zpracování půjčky a flexibilní splácení ve výši 6 866 Kč a poplatek za vedení účtu a komfortní splácení ve výši 4 692 Kč. Celkovou dlužnou částku představující součet poskytnuté půjčky a poplatku se žalovaná zavázala zaplatit věřiteli v hotovosti ve 45 týdenních splátkách ve výši 761 Kč, přičemž poslední splátka byla splatná dne 13. 1. 2020. 5. Ze zákaznické karty, že právní předchůdce žalobkyně prověřil úvěruschopnost žalované na základě rozhodnutí o přiznání příspěvku v hmotné nouzi a přídavků. Žalovaná v zákaznické kartě uvedla, že bydlí u rodičů, je svobodná, má základní vzdělání, nemá žádnou vyživovací povinnost, je nezaměstnaná a pobírá měsíční příjem ve výši 12 400 Kč představuje příspěvek v hmotné nouzi a přídavky. Odhadované měsíční výdaje má ve výši 3 800 Kč a dále splácí měsíčně 2 000 Kč na splátku předchozí zápůjčky poskytnuté věřitelem. 6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 28. 1. 2022, ze seznamu postoupených pohledávek, z oznámení o postoupení pohledávky a z podacího lístku, že smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 28. 1. 2022 byla pohledávka za žalovanou z titulu smlouvy o zápůjčce postoupena na žalobkyni, postoupení pohledávek bylo žalované oznámeno dopisem ze dne 30. 1. 2022, ve kterém byla žalovaná vyzvána k zaplacení dlužné částky do 10 dnů po obdržení dopisu. 7. Z dopisu právního zástupce žalobkyně ze dne 15. 11. 2022 a z podacího lístku, že žalovaná byla dopisem právního zástupce žalobkyně ze dne 15. 11. 2022 vyzvána k úhradě dlužné částky před podáním žaloby. 8. Po provedeném dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu: 9. Právní předchůdce žalobkyně společnost [právnická osoba] (dále jen„ věřitel“) uzavřel se žalovanou dne 4. 3. 2019 smlouvu o zápůjčce, na základě které poskytl žalované peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč. Žalovaná se zavázala zaplatit za poskytnutou zápůjčku částku 14 220 Kč představující součet kapitalizovaných úroků ve výši 2 662 Kč s úrokovou sazbou ve výši 29 % ročně, odměnu za administrativní zpracování půjčky a flexibilní splácení ve výši 6 866 Kč a poplatek za vedení účtu a komfortní splácení ve výši 4 692 Kč. Celkovou dlužnou částku představující součet poskytnuté půjčky a poplatku se žalovaná zavázala zaplatit věřiteli v hotovosti ve 45 týdenních splátkách ve výši 761 Kč, přičemž poslední splátka byla splatná dne 13. 1. 2020. Právní předchůdce žalobkyně prověřil úvěruschopnost žalované na základě rozhodnutí o přiznání příspěvku v hmotné nouzi a přídavků. Žalovaná v zákaznické kartě uvedla, že bydlí u rodičů, je svobodná, má základní vzdělání, nemá žádnou vyživovací povinnost, je nezaměstnaná a pobírá měsíční příjem ve výši 12 400 Kč představuje příspěvek v hmotné nouzi a přídavky. Odhadované měsíční výdaje má ve výši 3 800 Kč a dále splácí měsíčně 2 000 Kč na splátku předchozí zápůjčky poskytnuté věřitelem. Žalovaná na svůj závazek zaplatila částku 7 300 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 28. 1. 2022 byla pohledávka za žalovanou z titulu smlouvy o zápůjčce postoupena na žalobkyni, postoupení pohledávek bylo žalované oznámeno dopisem ze dne 30. 1. 2022, ve kterém byla žalovaná vyzvána k zaplacení dlužné částky do 10 dnů po obdržení dopisu. Žalovaná byla dopisem právního zástupce žalobkyně ze dne 15. 11. 2022 vyzvána k úhradě dlužné částky před podáním žaloby. 10. Dle ustanovení § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 11. Dle ustanovení § 2391 občanského zákoníku, má-li se peněžitá zápůjčka vrátit v jiné měně, než v jaké byla dána, splatí vydlužitel zápůjčku tak, aby se to, co se vrací, hodnotou rovnalo tomu, co bylo dáno. Zápůjčka se splácí v měně místa splnění. Při nepeněžité zápůjčce se vrací věc stejného druhu, jaká byla zápůjčkou dána. Nezáleží na tom, zda její cena mezi tím stoupla nebo klesla. 12. Dle ustanovení § 2392 občanského zákoníku, při peněžité zápůjčce lze sjednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech. Při nepeněžité zápůjčce lze ujednat místo úroků plnění přiměřeného většího množství nebo věci lepší jakosti, ale téhož druhu. 13. Podle ust. § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 14. Podle ust. § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 15. Podle ust. § 580 odst. 1 občanského zákoníku, neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 16. Podle ust. § 588 občanského zákoníku, soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 17. Podle ustanovení § 1968 občanského zákoníku, dlužník, který sv