20 C 145/2023-51 — Okresní soud v Olomouci

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 33 110,01 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že právní předchůdce žalobkyně společnost [právnická osoba] (dále také jen„ věřitel) uzavřela se žalovaným dne [datum] smlouvu o úvěru, na základě které poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 45 000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit věřiteli částku 91 715 Kč v 17 měsíčních splátkách, tj. vrátit jistinu s úrokem ve výši 5 230 Kč, poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 18 000 Kč, poplatkem za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši 5 485 Kč a inkasním poplatkem ve výši 18 000 Kč. Žalovaný úvěr nesplácel řádně a včas, když po uzavření smlouvy uhradil celkem částku 58 605 Kč. Pohledávka za žalovaným byla smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupena na žalobkyni. Předmětem žaloby je dlužná jistina ve výši 17 345,61 Kč, dlužný úrok ve výši 786,41 Kč, poplatek za poskytnutí a sjednání úvěru ve výši 6 497,48 Kč, dlužný poplatek za vyhodnocení úvěru ve výši 1 983,03 Kč, dlužný inkasní poplatek ve výši 6 497,48 Kč, úrok a zákonný úrok z prodlení. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, skutková tvrzení žalobkyně nikterak nerozporoval. Na výzvu soudu dle § 115a o. s. ř., zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, když ve věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, se žalobkyně a žalovaný nevyjádřili, přičemž byli rovněž poučeni o následcích nevyjádření se ve stanovené lhůtě ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř., a proto má soud za to, že účastníci s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání souhlasí. Soud proto rozhodl v souladu s ustanovením § 115a o. s. ř. bez jednání. 3. Soud učinil z provedených důkazů následující skutková zjištění: 4. Z žádosti o úvěr ze dne [datum], že právní předchůdce žalobkyně prověřil úvěruschopnost žalovaného na základě daňového přiznání. Žalovaný v žádosti o úvěr uvedl, že je podnikatel, je svobodný, bydlí v nájmu, má střední vzdělání a nemá žádnou vyživovací povinnost. [ulice] příjem má z podnikání ve výši 28 210 Kč, měsíční výdaje na bydlení a energie ve výši 4 250 Kč a osobní výdaje ve výši 2 000 Kč. 5. Ze smlouvy o úvěru, že právní předchůdce žalobkyně společnost [právnická osoba] (dále také jen„ věřitel) uzavřela se žalovaným dne [datum] smlouvu o úvěru, na základě které poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 45 000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit věřiteli částku 91 715 Kč v 17 měsíčních splátkách, tj. vrátit jistinu s úrokem ve výši 5 230 Kč, poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 18 000 Kč, poplatkem za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši 5 485 Kč a inkasním poplatkem ve výši 18 000 Kč. 6. Z transakční historie, že žalovaný na svůj dluh uhradil celkem částku 58 605 Kč. 7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], z oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] a ze seznamu postoupených pohledávek, že pohledávka za žalovaným byla smlouvou o postoupení pohledávek z dne [datum] postoupena na žalobkyni. 8. Z předžalobní výzvy a z podacího lístku, že právní zástupce žalobkyně vyzval žalovaného dopisem ze dne [datum] podaným na poštu dne [datum] k úhradě dlužné částky před podáním žaloby. 9. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu: 10. Právní předchůdce žalobkyně společnost [právnická osoba] (dále také jen„ věřitel) uzavřela se žalovaným dne [datum] smlouvu o úvěru, na základě které poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 45 000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit věřiteli částku 91 715 Kč v 17 měsíčních splátkách, tj. vrátit jistinu s úrokem ve výši 5 230 Kč, poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 18 000 Kč, poplatkem za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši 5 485 Kč a inkasním poplatkem ve výši 18 000 Kč. Právní předchůdce žalobkyně prověřil úvěruschopnost žalovaného na základě daňového přiznání. Žalovaný v žádosti o úvěr uvedl, že je podnikatel, je svobodný, bydlí v nájmu, má střední vzdělání a nemá žádnou vyživovací povinnost. [ulice] příjem má z podnikání ve výši 28 210 Kč, měsíční výdaje na bydlení a energie ve výši 4 250 Kč a osobní výdaje ve výši 2 000 Kč. Žalovaný na svůj dluh uhradil celkem částku 58 605 Kč. Pohledávka za žalovaným byla smlouvou o postoupení pohledávek z dne [datum] postoupena na žalobkyni. Právní zástupce žalobkyně vyzval žalovaného dopisem ze dne [datum] podaným na poštu dne [datum] k úhradě dlužné částky před podáním žaloby. 11. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen "občanský zákoník), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 12. Podle ustanovení. § 2398 odst. 1 občanského zákoníku úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu. 13. Podle ustanovení § 2399 odst. 1 občanského zákoníku úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl požádán. 14. Podle ust. § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 15. Podle ust. § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 16. Podle ust. § 87 odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb. je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. 17. Podle ustanovení § 1968 občanského zákoníku dlužník, který svůj dluh řádně nesplní je v prodlení. 18. Podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 19. Dle ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 20. Dle ustanovení § 1879 občanského zákoníku může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 21. Dle ustanovení § 1880 odst. 1, 2 občanského zákoníku, postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Postupitel vydá postupníkovi potřebné doklady o pohledávce a sdělí mu vše, co je k uplatnění pohledávky zapotřebí. 22. Dle ustanovení § 1881 odst. 1 občanského zákoníku, postoupit lze pohledávku, kterou lze zcizit, pokud to ujednání dlužníka nevylučuje. 23. Soud na shora uvedený zjištěný skutkový stav aplikoval citované právní normy a dospěl k následujícímu právnímu závěru: žalobkyně v řízení prokázala, že je ve věci aktivně legitimována, neboť prokázala, že na ni prostřednictvím smlouvy o postoupení pohledávek přešla žalobní pohledávka. 24. Soud posoudil zjištěný skutkový stav s ohledem na shora citovaná zákonná ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba žalobkyně je důvodná pouze částečně. Žalovaný vystupoval v rámci smluvního vztahu jako slabší strana –