20 C 404/2022-30 — Okresní soud v Olomouci

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 53 500 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že dne 26. 5. 2021 uzavřela se žalovaným smlouvu o podnikatelském úvěru, na základě které poskytla žalovanému úvěr ve výši 30 000 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr vrátit do 2. 9. 2021 a zároveň zaplatit poplatek za každý den čerpání úvěru do splatnosti poslední splátky, tj. částku 21 000 Kč. Žalovaný se dále zavázal uhradit žalobkyni v případě prodlení s úhradou jakékoli splátky smluvní pokutu ve výši 500 Kč. Žalovaný byl v prodlení s úhradou 5 splátek, celková výše smluvní pokuty tak činí 2 500 Kč. Předmětem žaloby je tedy dlužná jistina ve výši 30 000 Kč, poplatek za čerpání úvěru ve výši 21 000 Kč a smluvní pokuta ve výši 2 500 Kč. 2. Žalovaný se k podané žalobě vyjádřil tak, že nárok uplatněný žalobou neuznává, částka 53 500 Kč neodpovídá skutečnému stavu, neboť po odečtení jím uhrazených plateb zbývá dlužná částka ve výši 29 300 Kč. 3. Na výzvu soudu dle § 115a o. s. ř., zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, když ve věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, se žalovaný nevyjádřil, přičemž byl rovněž poučen o následcích nevyjádření se ve stanovené lhůtě ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř., a proto má soud za to, že žalovaný s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně vyjádřila souhlas s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání dle § 115a o. s. ř. již v podané žalobě. Soud proto rozhodl v souladu s ustanovením § 115a o. s. ř. bez jednání. 4. Soud učinil z provedených důkazů následující skutková zjištění: 5. Ze smlouvy o podnikatelském úvěru a z potvrzení o přijaté platbě, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne 25. 6. 2021 prostřednictvím webových stránek žalobkyně [webová adresa], na které se žalovaný zaregistroval zadáním osobních údajů, smlouvu o podnikatelském úvěru, na základě které se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 30 000 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr vrátit do 70 dnů ode dne čerpání úvěru v pěti stejných splátkách opakujících se každých 14 dnů a zaplatit poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 1 % za každý den čerpání úvěru, tj. ode dne poskytnutí úvěru do dne konečné splatnosti úvěru. V případě prodlení žalovaného se splácením úvěru více než 90 dnů, bude účtován poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 0 % denně. V čl. VIII., odst. 8.1 smlouvy se žalovaný zavázal, že v případě prodlení s úhradou jakékoli splátky je povinen zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 500 Kč. 6. Z potvrzení o přijaté platbě, že žalovaný dne 25. 6. 2021 čerpal od žalobkyně úvěr ve výši 30 000 Kč na účet č. [bankovní účet]. 7. Z předžalobní výzvy a z podacího lístku, že žalovaný byl právním zástupcem žalobkyně vyzván dopisem ze dne 27. 10. 2021 k úhradě dlužné částky před podáním žaloby. 8. Soud ve věci učinil následující závěr o skutkovém stavu: 9. Žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne 25. 6. 2021 prostřednictvím webových stránek žalobkyně [webová adresa], na které se žalovaný zaregistroval zadáním osobních údajů, smlouvu o podnikatelském úvěru, na základě které žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 30 000 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr vrátit do 70 dnů ode dne čerpání úvěru v pěti stejných splátkách opakujících se každých 14 dnů a zaplatit poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 1 % za každý den čerpání úvěru, tj. ode dne poskytnutí úvěru do dne konečné splatnosti úvěru. V případě prodlení žalovaného se splácením úvěru více než 90 dnů, bude účtován poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 0 % denně. V čl. VIII., odst. 8.1 smlouvy se žalovaný zavázal, že v případě prodlení s úhradou jakékoli splátky je povinen zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 500 Kč. Žalovaný byl právním zástupcem žalobkyně vyzván dopisem ze dne 27. 10. 2021 k úhradě dlužné částky před podáním žaloby. Předmětem žaloby je tedy dlužná jistina ve výši 30 000 Kč, poplatek za čerpání úvěru ve výši 21 000 Kč a smluvní pokuta ve výši 2 500 Kč. 10. Podle ustanovení § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 11. Podle ustanovení § 2396 o.z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky. 12. Podle ustanovení § 2397 o.z. úvěrovaný může uplatnit právo na poskytnutí peněz ve lhůtě určené ve smlouvě. Není-li lhůta ujednána, může právo uplatnit, dokud závazek ze smlouvy trvá. 13. Podle ustanovení § 2398 odst. 1, 2 o.z. úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu. Váže-li smlouva použití úvěru jen na určitý účel, může úvěrující omezit poskytnutí peněz pouze na plnění povinností úvěrovaného vzniklých v souvislosti s tímto účelem. 14. Podle ustanovení § 2399 odst. 1, 2 o.z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků. 15. Podle ustanovení § 1802 o. z. mají-li být plněny úroky a není-li jejich výše ujednána, platí dlužník úroky ve výši stanovené právním předpisem. Nejsou-li úroky takto stanoveny, platí dlužník obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě bydliště nebo sídla dlužníka v době uzavření smlouvy. 16. Podle ust. § 2048 odst. 1 obč. zák. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 17. Podle ustanovení § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 18. Podle ustanovení § 2 nařízení vlády číslo 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 19. Soud zhodnotil všechny provedené důkazy v souladu se shora citovanými zákonnými ustanoveními a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. 20. Soud dovozuje, že jednáním účastníků došlo k uzavření platné smlouvy o úvěru ve smyslu výše cit. ustanovení § 2 395 a násl. občanského zákoníku, když žalobkyně plnila svou povinnost ze zmíněné smlouvy poskytnutím peněžních prostředků v celkové výši 30 000 Kč a žalovanému tak vznikla synallagmatická povinnost tyto finanční prostředky žalobkyni vrátit ve sjednané lhůtě splatnosti spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru. Žalovaný svou povinnost vyplývající ze smlouvy nesplnil, když svůj dluh ve lhůtě splatnosti žalobkyni nevrátil a dostal se tak do prodlení. V daném řízení bylo na žalovaném, aby soudu tvrdil a případně označil důkazy k prokázání skutečnosti, že žalobkyni na čerpaný úvěr další (vyšší) částky, než bylo skutkově tvrzeno žalobkyní, uhradil. Žalovaný takto nepostupoval, přes výzvu soudu nedoplnil svá skutková tvrzení, kdy a jakou částku žalobkyni na svůj dluh zaplatil a neoznačil k těmto tvrzením žádné důkazy. Nárok žalobkyně na zaplacení jistiny ve výši 30 000 Kč a poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 21 000 Kč tedy soud shledává důvodným. Vzhledem k prodlení žalovaného se splácením splátek úvěru mu vznikla v souladu se smluvním ujednáním i povinnost zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 500 Kč za každou splátku, tj. v daném případě 2 500 Kč za prodlení se pěti splátkami. Současně s ohledem na skutečnost, že se žalovanému nepodařilo prokázat (resp. toto vůbec netvrdil) splnění povinnosti nad rámec tvrzený žalobkyní, soud mu uložil žalobní pohledávku specifikovanou ve výroku I. tohoto rozsudku splnit v rozsahu požadovaném žalobkyní, a to včetně zákonného úroku z prodlení, jehož výši a počátek splatnosti s ohledem na skutkové okolnosti sporu shledává souladné se zákonem a tomuto neodporující. Lhůta plnění byla určena jakožto obecná třídenní, a to v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř. 21. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., když žalobkyně byla procesně plně úspěšným účastníkem a žalovaný tak má povinnost nahradit jí účelně vynaložené náklady řízení. Náklady žalobkyně tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 2 140 Kč, dále pak odměna advokáta ve výši 9 780 Kč (tj. za 3 úkony právní služby – převzetí zastoupení, předžalobní výzva k plnění, sepis žaloby – dle § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši 3 260 Kč za jeden úkon právní služb