21 C 145/2023-54 — Okresní soud v Olomouci

1. Žalobkyně se žalobou doručenou Okresnímu soudu v Olomouci dne [datum] domáhala po žalovaném zaplacení celkové částky 14 277 Kč s příslušenstvím uvedeným ve výrokové části tohoto rozsudku s tím, že právní předchůdce žalobkyně, společnost [právnická osoba], uzavřel s žalovaným dne [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 12 000 Kč v hotovosti. Žalovaný se zavázal peněžní prostředky vrátit spolu s úrokem ve výši 2 400 Kč, odměnou za administrativní činnost ve výši 2 400 Kč a odměnou za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 800 Kč v celkem 60 týdenních splátkách po 360 Kč. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Žalovaný na smlouvu uhradil toliko 8 573 Kč. Žalobkyně požaduje úhradu dlužné jistiny ve výši 11 104,33 Kč, dlužných úhrad na služby ve výši 3 172,67 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 6 770,37 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 2 742,15 Kč, úroku ve výši 24,69 % ročně z dlužné jistiny od [datum] do zaplacení a zákonného úroku z prodlení z dlužné jistiny od [datum] do zaplacení. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. 3. Soud ve věci rozhodl v souladu s ust. § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“) bez jednání na základě účastníky předložených listinných důkazů. 4. Soud učinil následující skutková zjištění: Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru v hotovosti [anonymizováno], že dne [datum] uzavřela společnost [právnická osoba] a žalovaný smlouvu, na jejímž základě byla žalovanému poskytnuta peněžitá zápůjčka ve výši 12 000 Kč v hotovosti, zápůjční úroková sazba byla sjednána ve výši 32,15 % ročně. Žalovaný se zavázal zápůjčku spolu s úrokem ve výši 2 400 Kč, administrativním poplatkem ve výši 2 400 Kč a odměnou za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 800 Kč splatit v 60 týdenních splátkách po 360 Kč. V případě prodlení se splácením byla společnost [právnická osoba] oprávněna požadovat úhradu celé nesplacené jistiny a úhradu smluvních pokut a účelně vynaložených nákladů (bod 5 smlouvy). Z karty zákazníka bylo zjištěno, že žalovaný v této uvedl své osobní údaje, adresu, druh bydlení (nájem), počet nezaopatřených dětí (žádné), údaje o závazcích (žádný), údaje o příjmu a zaměstnání (podpora v nezaměstnanosti), měsíční příjmy (10 500 Kč), měsíční výdaje na bydlení, osobní, spoření, výživné, splátky úvěrů a zápůjček a další výdaje (7 250 Kč), způsob ověření (složenky – bez bližší specifikace, nájemní smlouva, doklad o podpoře v nezaměstnanosti). Ze smlouvy o postoupení pohledávek, včetně přílohy, že pohledávka za žalovaným byla smlouvou ze dne [datum] postoupena na žalobkyni. Z dopisu právního předchůdce žalobkyně, že žalovanému bylo oznámeno dne [datum] postoupení pohledávky na žalobkyni. Z výzvy ze dne [datum], včetně podacího lístku, že žalobkyně před podáním žaloby vyzvala žalovaného prostřednictvím právního zástupce k úhradě dluhu s tím, že v opačném případě uplatní svůj dluh u soudu. Z ostatních provedených důkazů soud neučinil žádné pro rozhodnutí ve věci relevantní skutková zjištění. 5. Na základě uvedených skutkových zjištění dospěl soud k tomuto závěru o skutkovém stavu: Dne [datum] uzavřela společnost [právnická osoba] a žalovaný smlouvu, na jejímž základě byla žalovanému poskytnuta peněžitá zápůjčka ve výši 12 000 Kč v hotovosti, zápůjční úroková sazba byla sjednána ve výši 32,15 % ročně. Žalovaný se zavázal zápůjčku spolu s úrokem ve výši 2 400 Kč, administrativním poplatkem ve výši 2 400 Kč a odměnou za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 800 Kč splatit v 60 týdenních splátkách po 360 Kč. V případě prodlení se splácením byla společnost [právnická osoba] oprávněna požadovat úhradu celé nesplacené jistiny a úhradu smluvních pokut a účelně vynaložených nákladů (bod 5 smlouvy). V kartě zákazníka žalovaný uvedl své osobní údaje, adresu, druh bydlení (nájem), počet nezaopatřených dětí (žádné), údaje o závazcích (žádný), údaje o příjmu a zaměstnání (podpora v nezaměstnanosti), měsíční příjmy (10 500 Kč), měsíční výdaje na bydlení, osobní, spoření, výživné, splátky úvěrů a zápůjček a další výdaje (7 250 Kč), způsob ověření (složenky – bez bližší specifikace, nájemní smlouva, doklad o podpoře v nezaměstnanosti). Pohledávka za žalovaným byla smlouvou ze dne [datum] postoupena na žalobkyni, postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dne [datum]. Žalobkyně před podáním žaloby vyzvala žalovaného prostřednictvím právního zástupce k úhradě dluhu s tím, že v opačném případě uplatní svůj dluh u soudu. 6. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), smlouvou o zápůjčce se zapůjčitel zavazuje, že vydlužiteli přenechá zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu. 7. Podle § 2392 odst. 1 o.z., při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. 8. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 9. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 10. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 28. 5. 2022, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. 11. Podle § 87 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru, je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. 12. Podle § 1970 o.z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 13. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 14. Soud zhodnotil provedené důkazy v souladu se shora citovanými zákonnými ustanoveními a dospěl k následujícímu právnímu závěru. Prvně byla v řízení prokázána aktivní legitimace žalobkyně, na kterou žalobou uplatněná pohledávka byla postoupena na základě platné smlouvy o postoupení pohledávek. Dále bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně uzavřel s žalovaným smlouvu o zápůjčce dle § 2390 o.z., která je ve smyslu ust. § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru smlouvou o spotřebitelském úvěru. Jelikož žalovaný při uzavírání smlouvy vystupoval jako spotřebitel (slabší smluvní strana), aplikují se ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, přičemž dle § 86 tohoto zákona měl právní předchůdce žalobkyně povinnost před uzavřením smluv o spotřebitelském úvěru řádně s odbornou péčí posoudit úvěruschopnost žalovaného jakožto spotřebitele, tj. jeho schopnost poskytnutý úvěr splácet, k této povinnosti viz níže. 15. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná, a to ve smyslu ust. § 580 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, absolutně, k této neplatnosti soudy přihlédnou i bez návrhu. Zákon o spotřebitelském úvěru v § 9 odst. 1 stanoví povinnost, že věřitel je povinen postupovat při posouzení úvěryschopnosti spotřebitele s odbornou péčí. Spokojí-li se věřitel s nedoloženými prohlášeními dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech a nahlédnutím do registru dlužníků, nedostál povinnosti věřitele ve smyslu ust. § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru (rozsudek Nejvyššího soudu ČR sz. zn. 33 Cdo 2178/2018). 16. Soudní dvůr EU se k povinnosti národních soudů zkoumat podmínky platnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru z úřední povinnosti, aniž by námitku neplatnosti vznesl spotřebi