21 C 98/2023-62 — Okresní soud v Olomouci

1. Žalobkyně se žalobou podanou u Okresního soudu v Olomouci dne [datum] domáhala po žalované zaplacení částky ve výši 22 110 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že mezi účastníky byla dne [datum] uzavřena prostřednictvím dálkové komunikace úvěrová smlouva prostřednictvím internetových stránek společnosti žalobkyně [webová adresa]. Žalované byl poskytnut úvěr ve výši 15 000 Kč, který se žalovaná zavázala splatit spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 495 Kč ve lhůtě 24 měsíců od jeho poskytnutí. Žalobkyně po žalované požaduje zaplacení zbývající část jistiny 14 999 Kč, dále sjednané poplatky různého druhu: poplatek za poskytnutí úvěru 495 Kč, poplatek za bezpečnou splátku 396 Kč, poplatek za prodloužení splatnosti 1 485 Kč, úroky 2 205 Kč, náklady 1 030 Kč, smluvní pokuty 1 500 Kč a úrok z prodlení. Žalovaná uhradila žalobkyni celkem 1 Kč. 2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila, k jednání soudu se bez řádné omluvy nedostavila. 3. Soud učinil následující skutková zjištění: Z úvěrové smlouvy [číslo] formuláře pro standartní informace o spotřebitelském úvěru, že žalobkyně a žalovaná uzavřely dne [datum] prostřednictvím prostředků komunikace na dálku smlouvu o úvěru [číslo] kterou se žalobkyně zavázala poskytnout žalované bezúčelový úvěr ve výši 15 000 Kč převodem na účet a žalovaná se zavázala úvěr splatit v 24 měsíčních splátkách s tím, že celkově zaplatí částku 20 640 Kč (smlouva o úvěru), respektive 23 016 Kč (formulář pro standartní informace o spotřebitelském úvěru). Totožnost žalované byla ověřena zasláním fotokopie občanského průkazu. Z opisu výpisu proplacení smlouvy, že žalobkyně zaslala žalované na účet dne [datum] částku 15 000 Kč. Z výpisu čerpání, že žalovaná uhradila celkem 1 Kč, žalobkyně eviduje za žalovanou dluh 22 382,58 Kč. Ze sazebníku žalobkyně, že ověřovací poplatek činí 1 Kč, poplatek za poskytnutí úvěru 33 Kč za každých půjčených 1 000 Kč, poplatek za korunový odklad 99 Kč za každých půjčených 1 000 Kč, smluvní pokuta 500 Kč, expres výplata úvěru 199 Kč, SMS servis 49 Kč, poplatek za bezpečnou splátku 99 Kč. Z výzvy před zahájením vymáhání ze dne [datum], že žalobkyně vyzvala dne [datum] žalovanou k úhradě dluhu ve výši 5 763 Kč. Z výzvy ke splacení, že dne [datum] žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě částky 21 980 Kč. Z předžalobní výzvy, že právní zástupce žalobkyně vyzval žalovanou k úhradě dluhu předžalobní výzvou ze dne [datum]. Z potvrzení o provedení ověření bonity klienta, úvěrové zprávy, tuto vystavilo dne [datum] interní oddělení žalobkyně, toto potvrzuje, že před uzavřením smlouvy žalobkyně provedla ověření bonity klienta, zpráva obsahuje osobní data žalované, uvedení finančních údajů: zaměstnanec, výše příjmů 21 000 Kč, příjem ostatních členů domácnosti 25 000 Kč, splátky 0 Kč, odpovědi v registru NRKI, CRIBIS, ISIR, [příjmení]. 4. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: Žalobkyně a žalovaná uzavřely dne [datum] prostřednictvím prostředků komunikace na dálku smlouvu o úvěru [číslo] kterou se žalobkyně zavázala poskytnout žalované bezúčelový úvěr ve výši 15 000 Kč převodem na účet a žalovaná se zavázala úvěr splatit v 24 měsíčních splátkách s tím, že celkově zaplatí částku 20 640 Kč (smlouva o úvěru), respektive 23 016 Kč (formulář pro standartní informace o spotřebitelském úvěru). Totožnost žalované byla ověřena zasláním fotokopie občanského průkazu. Žalobkyně zaslala žalované na účet dne [datum] částku 15 000 Kč. Žalovaná uhradila celkem 1 Kč. Žalobkyně eviduje za žalovanou dluh 22 382,58 Kč. Dle sazebníku žalobkyně činí ověřovací poplatek 1 Kč, poplatek za poskytnutí úvěru 33 Kč za každých půjčených 1 000 Kč, poplatek za korunový odklad 99 Kč za každých půjčených 1 000 Kč, smluvní pokuta 500 Kč, expres výplata úvěru 199 Kč, SMS servis 49 Kč, poplatek za bezpečnou splátku 99 Kč. Dne [datum] vystavilo interní oddělení žalobkyně potvrzení, že před uzavřením smlouvy žalobkyně provedla ověření bonity klienta, zpráva obsahuje osobní data žalované, uvedení finančních údajů: zaměstnanec, výše příjmů 21 000 Kč, příjem ostatních členů domácnosti 25 000 Kč, splátky 0 Kč, odpovědi v registru NRKI, CRIBIS, ISIR, [příjmení]. Před podáním žaloby vyzvala žalobkyně žalovanou k úhradě dluhu, právní zástupce žalobkyně jí zaslal předžalobní upomínku. 5. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 6. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., ve znění účinném od 29. 5. 2022, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 7. Podle § 580 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 8. Podle § 2991 odst. 2 o. z., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 9. Soud má na základě provedeného dokazování za to, že žalobkyně a žalovaná uzavřely dne [datum] smlouvu o úvěru, na jejímž základě žalobkyně zaslala bezhotovostním převodem žalované peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč. Žalovaná vystupovala v rámci smluvního vztahu jako slabší strana – spotřebitel, neboť ze smlouvy nevyplynulo, že by se jednalo o podnikatele a žádný z účastníků to ani netvrdil. Povinností žalobkyně před poskytnutím úvěru tedy bylo zkoumat ve smyslu ust. § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. schopnost žalované splácet úvěr. Pokud poskytovatel poskytne spotřebiteli úvěr, aniž by této své povinnosti dostál, je smlouva absolutně neplatná dle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. K povinnosti prověřit úvěruschopnost spotřebitele viz např. nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18, rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 12. 12. 2019, sp. zn. 27 Co 221/2019, rozhodnutí Soudního dvoru Evropské unie např. ve svém rozsudku ze dne 5. 3. 2020 ve věci C -679/18. Dle vysloveného závěru Nejvyššího soudu ČR, od kterého soud neshledává důvodu se v projednávané věci odchýlit, věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech, a na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018). Žalobkyně v řízení neprokázala, že by před uzavřením úvěrové smlouvy řádně prověřila úvěruschopnost žalované, neprokázala, že by měla dostatečné informace o pravidelných měsíčních příjmech (konkrétní údaje o zaměstnavateli žalované, uzavřené pracovní smlouvě, výši měsíčního příjmu ze zaměstnání či odjinud) a výdajích žalované na bydlení, dopravu, příp. jiných pravidelných výdajích, a že by tyto věrohodným způsobem ověřila (předložení odpovídajících dokladů ze strany žalované žalobkyně ani netvrdila). Žalobkyně toliko doložila potvrzení svého interního oddělení, ze kterého se podávají zde uvedené částky příjmu žalované, členů jeho domácnosti, jeho životní minimum, výše splátek, avšak žalobkyně nedoložila žádný doklad o příjmu žalované, členů její domácnosti, trvání jejího zaměstnaneckého poměru, ani žádné doklady prokazující její výdaje, ať na bydlení, splátky ostatním věřitelům apod. 10. Soud se musí z úřední povinnosti, i bez návrhu žalovaného spotřebitele, zabývat otázkou, zda ze strany poskytovatele spotřebitelského úvěru byla před uzavřením smlouvy splněna jeho zákonná povinnost zkoumat s odbornou péčí úvěruschopnost spotřebitele (§ 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., ve znění účinném od 29. 5. 2022). Porušení této povinnosti je nutno vykládat za jakožto absolutní neplatnost smlouvy, když dané porušení povinnosti poskytovatele odporuje zákonu (§ 588 o. z.). Předmětná smlouva o úvěru uzavřená mezi účastníky je tedy absolutně neplatná, a to v návaznosti na ust. § 86 odst. 1, 2, § 87 odst. 1 z. č. 257/2016 Sb., § 580 odst. 1 o. z., a to pro rozpor se záko