26 C 146/2023-48 — Okresní soud v Olomouci

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalované zaplacení částky v celkové výši 12 522 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že právní předchůdce žalobkyně, společnost [právnická osoba] (dále jen„ věřitel“), uzavřel se žalovanou dne 15. 6. 2018 smlouvu o zápůjčce, na základě které poskytl žalované peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč. Věřitel posoudil schopnost žalované zápůjčku splácet, provedl vyhodnocení informací požadovaných a získaných od žalované před uzavřením smlouvy. Žalovaná se zavázala zaplatit za poskytnutou zápůjčku částku 11 322 Kč představující součet kapitalizovaných úroků ve výši 2 662 Kč s úrokovou sazbou ve výši 29 % ročně, odměnu za administrativní zpracování půjčky ve výši 6 866 Kč a poplatku za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 1 794 Kč. Celkovou dlužnou částku představující součet poskytnuté půjčky a poplatků se žalovaná zavázala zaplatit věřiteli v hotovosti ve 45 týdenních splátkách ve výši 697 Kč, přičemž poslední splátka byla splatná dne 26. 4. 2019. Žalovaná na svůj dluh uhradila celkem částku 18 800 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 14. 12. 2022 byla pohledávka za žalovanou postoupena na žalobkyni. Předmětem žaloby je dlužná jistina ve výši 8 594,80 Kč, dlužný poplatek ve výši 3 927,20 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 12 021,80 Kč a kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 963,93 Kč, úrok ve výši 29 % ročně z částky 8 594,80 Kč od 15. 12. 2022 do zaplacení a zákonný úrok z prodlení z částky 8 594,80 Kč od 15. 12. 2022 do zaplacení. 2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila. 3. Soud učinil z provedených důkazů následující skutková zjištění: Ze smlouvy o zápůjčce, že právní předchůdce žalobkyně společnost [právnická osoba] (dále jen„ věřitel“) uzavřel se žalovanou dne 15. 6. 2018 smlouvu o zápůjčce, na základě které poskytl žalované peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč. Žalovaná se zavázala zaplatit za poskytnutou zápůjčku částku 11 322 Kč představující součet kapitalizovaných úroků ve výši 2 662 Kč s úrokovou sazbou ve výši 29 % ročně, odměnu za administrativní zpracování půjčky ve výši 6 866 Kč a náklady za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 1 794 Kč. Celkovou dlužnou částku představující součet poskytnuté půjčky a poplatku se žalovaná zavázala zaplatit věřiteli v hotovosti ve 45 týdenních splátkách ve výši 697 Kč, přičemž poslední splátka byla splatná dne 26. 4. 2019. 4. Ze zákaznické karty, že žalovaná v zákaznické kartě uvedla, že je nezaměstnaná, má příjmy v celkové výši 9 295 Kč měsíčně a odhadované měsíční výdaje ve výši 3 000 Kč. 5. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 14. 12. 2022, ze seznamu postoupených pohledávek, z oznámení o postoupení pohledávky a z podacího lístku, z informací o zpracování osobních údajů, že smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 14. 12. 2022 byla pohledávka za žalovanou z titulu smlouvy o zápůjčce postoupena na žalobkyni, postoupení pohledávek bylo žalované oznámeno dopisem ze dne 16. 12. 2022, ve kterém byla žalovaná vyzvána k zaplacení dlužné částky do 10 dnů po obdržení dopisu. Dopis byl žalované odeslán doporučeně dne 13. 1. 2023. 6. Z dopisu právního zástupce žalobkyně ze dne 1. 6. 2023 a z podacího lístku, že žalovaná byla dopisem právního zástupce žalobkyně ze dne 1. 6. 2023 vyzvána k úhradě dlužné částky před podáním žaloby. Výzva byla žalované odeslána 2. 6. 2023. 7. Z tabulky umoření průběh splácení dlužné částky žalovanou. 8. Po provedeném dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu: Právní předchůdce žalobkyně, společnost [právnická osoba] (dále jen„ věřitel“), uzavřel se žalovanou dne 15. 6. 2018 smlouvu o zápůjčce, na základě které poskytl žalované peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč. Žalovaná se zavázala zaplatit za poskytnutou zápůjčku částku 11 322 Kč představující součet kapitalizovaných úroků ve výši 2 662 Kč s úrokovou sazbou ve výši 29 % ročně, odměnu za administrativní zpracování půjčky ve výši 6 866 Kč a náklady za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 1 794 Kč. Celkovou dlužnou částku představující součet poskytnuté půjčky a poplatku se žalovaná zavázala zaplatit věřiteli v hotovosti ve 45 týdenních splátkách ve výši 697 Kč, přičemž poslední splátka byla splatná dne 26. 4. 2019. V rámci prověřování úvěruschopnosti žalované věřitel vycházel pouze z jejího tvrzení, že je nezaměstnaná, má příjmy v celkové výši 9 295 Kč měsíčně a odhadované měsíční výdaje ve výši 3 000 Kč, což žalovaná uvedla v zákaznické kartě. Žalovaná na svůj závazek zaplatila částku 18 800 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 14. 12. 2022 byla pohledávka za žalovanou z titulu smlouvy o zápůjčce postoupena na žalobkyni, postoupení pohledávek bylo žalované oznámeno dopisem ze dne 16. 12. 2022, ve kterém byla žalovaná vyzvána k zaplacení dlužné částky do 10 dnů po obdržení dopisu. Dopis byl žalované odeslán doporučeně dne 13. 1. 2023. Žalovaná byla dopisem právního zástupce žalobkyně ze dne 1. 6. 2023 vyzvána k úhradě dlužné částky před podáním žaloby. 9. Dle ustanovení § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 10. Dle ustanovení § 2391 občanského zákoníku, má-li se peněžitá zápůjčka vrátit v jiné měně, než v jaké byla dána, splatí vydlužitel zápůjčku tak, aby se to, co se vrací, hodnotou rovnalo tomu, co bylo dáno. Zápůjčka se splácí v měně místa splnění. Při nepeněžité zápůjčce se vrací věc stejného druhu, jaká byla zápůjčkou dána. Nezáleží na tom, zda její cena mezi tím stoupla nebo klesla. 11. Dle ustanovení § 2392 občanského zákoníku, při peněžité zápůjčce lze sjednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech. Při nepeněžité zápůjčce lze ujednat místo úroků plnění přiměřeného většího množství nebo věci lepší jakosti, ale téhož druhu. 12. Podle ust. § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 13. Podle ust. § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 14. Podle ust. § 580 odst. 1 občanského zákoníku, neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 15. Podle ust. § 588 občanského zákoníku, soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 16. Podle ustanovení § 1968 občanského zákoníku, dlužník, který svůj dluh řádně nesplní, je v prodlení. 17. Podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 18. Podle ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 19. Dle ustanovení § 1879 občanského zákoníku může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 20. Dle ustanovení § 1880 odst. 1, 2 občan