26 C 202/2023-100 — Okresní soud v Olomouci

1. Žalobkyně se žalobou doručenou Okresnímu soudu v Olomouci dne 25. 8. 2023 domáhala po žalovaném zaplacení částky 28 197,99 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO], dne 11. 9. 2020 smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] na základě které byly žalovanému poskytnuty v hotovosti v den podpisu smlouvy finanční prostředky ve výši 24 000 Kč, které měly být žalovaným splaceny spolu s poplatkem ve výši 29 811 Kč, a to v 78 pravidelných týdenních splátkách, kdy poslední splatnost poslední splátky připadla na den 11. 3. 2022. Žalovaný však dle žalobkyně uhradil pouze částku v celkové výši 20 000 Kč, žalobkyně se tak po žalovaném dožaduje zaplacení nesplacené jistiny úvěru ve výši 18 430,06 Kč, nesplaceného poplatku ve výši 13 977,78 Kč, poplatků za upomínání žalovaného v celkové výši 3 100 Kč (souhrnně označeno žalobcem jako kapitalizovaný úrok ve výši 17 077,78 Kč), smluvní pokuty za prodlení žalovaného s úhradou splátek ve výši 9 767,93 Kč, nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 265 Kč, kapitalizovaného smluvního úroku ve výši 3 999,07 Kč, úroku 11,75 % ročně z částky 18 430,06 Kč od 11.6.2022 do zaplacení a zákonného úroku z prodlení z jistiny i smluvní pokuty. Dne 5. 6. 2023 byla žalovanému zaslána předžalobní výzva ze dne 29. 5. 2023, ale žalovaný již ničeho neuhradil. Na výzvu soudu ze dne 25. 9. 2023 k doplnění tvrzení ohledně posuzování úvěruschopnosti žalovaného před uzavřením výše uvedené smlouvy žalobkyně ve svém vyjádření ze dne 17. 10. 2023 uvedla, že její právní předchůdce před poskytnutím úvěru řádně prověřoval úvěruschopnost žalovaného, když ověřoval pravdivost tvrzení žalovaného obsažených v zákaznické kartě ohledně příjmů a výdajů, a to na základě dvou výplatních pásek, které však žalobkyni nebyly právním předchůdcem předány. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, skutková tvrzení žalobkyně nikterak nerozporoval. Z provedeného dokazování učinil soud následující skutková zjištění: 3. Mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO], a žalovaným došlo dne 11. 9. 2020 ke sjednání smlouvy o spotřebitelském úvěru, na základě které právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému v hotovosti při podpisu smlouvy úvěr ve výši 24 000 Kč a žalovaný se zavázal mu úvěr splatit spolu s poplatkem ve výši 29 811 Kč v 78 pravidelných týdenních splátkách. Část tohoto úvěru ve výši 9 201 Kč byla použita k refinancování dříve uzavřené zápůjčky žalovaného u právního předchůdce žalobkyně, úrok ze smlouvy činí 88 % ročně, RPSN činí 15 283 % (Smlouva o spotřebitelském úvěru [číslo] a Standardní informace o spotřebitelském úvěru ze dne 11. 9. 2020). Dne 11. 9. 2020 vyplnil žalovaný spolu se zástupkyní právního předchůdce žalobkyně [jméno] [příjmení] zákaznickou kartu – žádost o úvěr, v níž žalovaný uvedl, že požaduje úvěr ve výši 20 000 Kč s měsíční splatností na 24 měsíců na refinancování, přičemž bydlí jako spolubydlící, má partnerku, pracuje na plný pracovní úvazek popelář pro [právnická osoba], což mělo být ověřeno z výplatních pásek, jeho čistý měsíční příjem činí 12 322 Kč, jeho ostatní příjmy činí 8 000 Kč, další měsíční čisté příjmy domácnosti činí 10 000 Kč, celkem tedy 30 322 Kč, splátky žalovaného u právního předchůdce žalobkyně činí 1 602 Kč, celkové odhadované měsíční výdaje činí celkem 3 000 Kč, žalovaný nemá bankovní účet na své jméno, nemá kreditní kartu, nemá zápůjčku u jiné společnosti (Zákaznická karta – žádost o spotřebitelský úvěr ze dne 11. 9. 2020). Žalovaný právnímu předchůdci žalobkyně uhradil pouze částku ve výši 20 000 Kč (žalovaný netvrdil opak). Smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou dne 19. 12. 2022 mezi společností [právnická osoba], [IČO], jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem přešla žalovaná pohledávka na žalobkyni (Smlouva o postoupení pohledávek včetně přílohy č. 1 seznamu postupovaných pohledávek, položky 15), což právní předchůdce žalobkyně žalovanému oznámil dopisem ze dne 20. 12. 2022 (Oznámení o postoupení pohledávky ze dne 20. 12. 2022). Žalobkyně dne 15. 2. 2023 vyhotovila výzvu, kterou žalovaného vyzvala k uhrazení dlužné částky ve výši 51 105,21 Kč nejpozději do 28. 2. 2023 (Výzva žalobkyně ze dne 15. 2. 2023 adresovaná žalovanému). Dne 3. 4. 2023 vyhotovil právní zástupce žalobkyně oznámení o předání věci do advokátní kanceláře adresované žalovanému s výzvou k uhrazení dlužné částky nejpozději do 20. 4. 2023 (oznámení o předání věci do advokátní kanceláře ze dne 3. 4. 2023). Právní zástupce žalobkyně zaslal žalovanému dne 5. 6. 2023 předžalobní výzvu k úhradě dlužné částky (Výzva k úhradě před podáním žaloby ze dne 29. 5. 2023 a podací arch ze dne 5. 6. 2023), na kterou žalovaný žalobkyni přesto neuhradil ničeho (žalovaný netvrdil opak). 4. Ze zbylých provedených listinných důkazů neučinil soud žádná skutková zjištění rozhodná pro projednávanou věci. Z výše uvedených skutkových zjištění učinil soud následující závěr o skutkovém stavu: 5. Právní předchůdce žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému finanční prostředky ve výši 24 000 Kč, a to tak, že částka ve výši 9 201 Kč byla započtena na dříve sjednanou zápůjčku žalovaného u právního předchůdce žalobkyně a zbylé finanční prostředky byly žalovanému vyplaceny v hotovosti při podpisu smlouvy. Žalovaný se zavázal tento úvěr spolu s poplatkem ve výši 29 811 Kč vrátit v 78 pravidelných týdenních splátkách, kdy splatnost poslední splátky připadla na den 11. 3. 2022. Zápůjční úrok ze smlouvy činí 88 % ročně, RPSN činí 15 283 %. Žalovaný právnímu předchůdci žalobkyně uhradil pouze částku ve výši 20 000 Kč. Právní předchůdce žalobkyně se žalobkyní uzavřeli smlouvu o postoupení pohledávek, postoupení předmětné pohledávky na žalobkyni oznámil právní předchůdce žalobkyně žalovanému. Žalovaný žalobkyni zbylou dlužnou částku neuhradil ani přes opakované výzvy a zaslanou předžalobní upomínku. 6. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 7. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 8. Podle ust. § 86 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 9. Podle ust. § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 10. Podle ust. § 87 odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb., je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. 11. Podle ust. § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 12. Podle ust. § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 13. Podle ust. § 1879 občanského zákoníku, může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou