28 C 46/2022-51 — Okresní soud v Olomouci

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky v celkové výši 35 897,87 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že právní předchůdce žalobkyně společnost [právnická osoba] (dále jen„ věřitel“) uzavřel s žalovaným dne 23. 1. 2019 smlouvu o zápůjčce, na základě které poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši 22 000 Kč. Žalovaný se zavázal zaplatit za poskytnutou zápůjčku částku 19 017 Kč představující součet kapitalizovaných úroků ve výši 3 935 Kč s úrokovou sazbou ve výši 29 % ročně, odměnu za administrativní zpracování půjčky ve výši 8 596 Kč a poplatek za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 6 486 Kč. Celkovou dlužnou částku představující součet poskytnuté zápůjčky a poplatku se žalovaný zavázal zaplatit věřiteli v hotovosti v 60 týdenních splátkách ve výši 684 Kč, přičemž poslední splátka byla splatná dne 18. 3. 2020. Žalovaný na svůj dluh uhradil celkem částku 2 800 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020 byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni. Předmětem žaloby je dlužná jistina ve výši 19 200 Kč, dlužný poplatek ve výši 16 697,87 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 4 253,33 Kč, přičemž se jedná o úrok ve výši 29 % ročně z dlužné jistiny ode dne uplynutí lhůty sjednané pro úhradu poslední splátky úvěru, tj. ode dne 19. 3. 2020 do 18. 12. 2020, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 3 546,40 Kč, přičemž se jedná o zákonný úrok z prodlení ve výši 9,75 % ročně z dlužné jistiny ode dne uplynutí týdenní lhůty sjednané po úhradě poslední splátky úvěru, tj. ode dne 6. 2. 2019 do 18. 12. 2020 a dále úrok ve výši 29 % ročně a zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny běžící od 19. 12. 2020 do zaplacení. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. 3. Na výzvu soudu dle § 115a o. s. ř., zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, když ve věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, se žalovaný nevyjádřil, přičemž byl rovněž poučen o následcích nevyjádření se ve stanovené lhůtě ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř., a proto má soud za to, že žalovaný s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně vyjádřila souhlas s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání dle § 115a o. s. ř. již v podané žalobě. Soud proto rozhodl v souladu s ustanovením § 115a o. s. ř. bez jednání. 4. Soud učinil z provedených důkazů následující skutková zjištění: 5. Ze smlouvy o zápůjčce, že věřitel uzavřel s žalovaným dne 23. 1. 2019 smlouvu o zápůjčce, na základě které poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši 22 000 Kč. Žalovaný se zavázal zaplatit za poskytnutou zápůjčku částku 19 017 Kč představující součet kapitalizovaných úroků ve výši 3 935 Kč, odměnu za administrativní zpracování půjčky ve výši 8 596 Kč a poplatek za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 6 486 Kč. Celkovou dlužnou částku představující součet poskytnuté půjčky a poplatku se žalovaný zavázal zaplatit věřiteli v hotovosti v 60 týdenních splátkách ve výši 684 Kč, přičemž poslední splátka byla splatná dne 18. 3. 2020. 6. Ze zákaznické karty, že věřitel prověřil úvěruschopnost žalovaného na základě 2 výplatních pásek, není zřejmé, za které období. Žalovaný v zákaznické kartě uvedl, že má učňovské vzdělání, žije s rodiči, je svobodný a pracuje jako řidič. Jeho měsíční příjem tvoří příjem ze zaměstnání ve výši 16 050 Kč Měsíční výdaje žalovaný uvedl v odhadované výši 3 500 Kč. 7. Z tabulky umoření, že žalovaný uhradil na dlužnou částku půjčky dne 29. 1. 2019 částku 2 800 Kč. 8. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020, seznamu postoupených pohledávek, oznámení o postoupení pohledávky a podacího lístku, že smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020 byla pohledávka za žalovaným z titulu smlouvy o zápůjčce postoupena na žalobkyni, postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 6. 1. 2021, ve kterém byl žalovaný vyzván k zaplacení dlužné částky do 10 dnů po obdržení dopisu. Dopis byl žalovanému odeslán doporučeně dne 25. 1. 2021. 9. Z dopisu právního zástupce žalobkyně a z podacího lístku, že žalovaný byl dopisem právního zástupce žalobkyně ze dne 18. 8. 2021 vyzván k úhradě dlužné částky před podáním žaloby. Dopis byl žalovanému odeslán téhož dne. 10. Po provedeném dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu: 11. Věřitel uzavřel s žalovaným dne 23. 1. 2019 smlouvu o zápůjčce, na základě které poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši 22 000 Kč. Žalovaný se zavázal zaplatit za poskytnutou zápůjčku částku 19 017 Kč představující součet kapitalizovaných úroků ve výši 3 935 Kč, odměnu za administrativní zpracování půjčky ve výši 8 596 Kč a poplatek za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 6 486 Kč. Celkovou dlužnou částku představující součet poskytnuté půjčky a poplatku se žalovaný zavázal zaplatit věřiteli v hotovosti v 60 týdenních splátkách ve výši 684 Kč, přičemž poslední splátka byla splatná dne 18. 3. 2020. Věřitel prověřil úvěruschopnost žalovaného na základě 2 výplatních pásek, není zřejmé, za které období. Žalovaný v zákaznické kartě uvedl, že má učňovské vzdělání, žije s rodiči, je svobodný a pracuje jako řidič. Jeho měsíční příjem tvoří příjem ze zaměstnání ve výši 16 050 Kč Měsíční výdaje žalovaný uvedl v odhadované výši 3 500 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020 byla pohledávka za žalovaným z titulu smlouvy o zápůjčce postoupena na žalobkyni, postoupení pohledávek bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 6. 1. 2021, ve kterém byl žalovaný vyzván k zaplacení dlužné částky do 10 dnů po obdržení dopisu. Dopis byl žalovanému odeslán doporučeně dne 25. 1. 2021. Žalovaný byl dopisem právního zástupce žalobkyně ze dne 18. 8. 2021 vyzván k úhradě dlužné částky před podáním žaloby. Dopis byl žalovanému odeslán téhož dne. Žalovaný uhradil na dlužnou částku půjčky dne 29. 1. 2019 částku 2 800 Kč. 12. Dle ustanovení § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 13. Dle ustanovení § 2391 občanského zákoníku, má-li se peněžitá zápůjčka vrátit v jiné měně, než v jaké byla dána, splatí vydlužitel zápůjčku tak, aby se to, co se vrací, hodnotou rovnalo tomu, co bylo dáno. Zápůjčka se splácí v měně místa splnění. Při nepeněžité zápůjčce se vrací věc stejného druhu, jaká byla zápůjčkou dána. Nezáleží na tom, zda její cena mezi tím stoupla nebo klesla. 14. Dle ustanovení § 2392 občanského zákoníku, při peněžité zápůjčce lze sjednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech. Při nepeněžité zápůjčce lze ujednat místo úroků plnění přiměřeného většího množství nebo věci lepší jakosti, ale téhož druhu. 15. Podle ust. § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 16. Podle ust. § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 17. Podle ust. § 580 odst. 1 občanského zákoníku, neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 18. Podle ust. § 588 občanského zákoníku, soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 19. Podle ustanovení § 1968 občanského zákoníku, dlužník, který svůj dluh řádně nesplní, je v prod