11 C 220/2024-60 — Okresní soud v Olomouci

1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala zaplacení částky , částka, s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaná dne , datum, uzavřela se žalobkyní smlouvu o poskytnutí revolvingového úvěru č. , RČ, . Podpisem smlouvy přijala úvěrové podmínky, se kterými se seznámila a souhlasila. Před uzavřením smlouvy byla ověřena úvěruschopnost žalované, která zahrnovala analýzu jejích příjmů, výdajů a klientské informace o proměnných jako např. věk, vzdělání, zdroj příjmů, rodinný stav, počet dětí, způsob bydlení, rovněž bylo nahlédnuto do externích úvěrových registrů. Na základě tohoto posouzení byla stanovena maximální výše měsíční splátky, která nevede k předlužení. Žalovaná měla právo čerpat úvěr až do výše nevyčerpaného úvěrového rámce, který byl stanoven na , částka, . Smluvní podmínky upravovaly pravidelné měsíční splátky ve výši 2,69 % z úvěrového rámce, včetně úroků, poplatků a sankcí. Splatnost byla stanovena na 20. den v měsíci, první splátka byla splatná měsíc po čerpání. Žalovaná během trvání úvěrového vztahu čerpala , částka, a zaplatila , částka, . Vzhledem k prodlení žalované s úhradou splátek žalobkyně v souladu se smlouvou zesplatnila úvěr ke dni , datum, a vyzvala žalovanou k okamžitému zaplacení celé částky. Po neúspěšné komunikaci a neuhrazení dluhu byla žalované zaslána předžalobní výzva. Dohromady dlužná částka činí , částka, , což zahrnuje neuhrazenou jistinu , částka, , náklady na vymáhání , částka, a smluvní pokutu , částka, . Náklady na vymáhání byly účtovány podle podmínek ve smlouvě a zahrnují poplatky za administrativní náklady a výzvy k platbě. Smluvní pokuta byla účtována za prodlení s platbami. Kapitalizovaný úrok k datu sepsání žaloby činí , částka, , s úrokem ve výši 19,88 % p.a. od , datum, do dne podání žaloby. Celková částka dluhu zahrnuje i úrok z prodlení ve výši , částka, (kapitalizovaný od 15. dne po zesplatnění úvěru do dne , datum, , tj. dne podání žaloby).2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila a k nařízenému jednání se nedostavila.3. Soud učinil následující skutková zjištění:- ze smlouvy o úvěru ze dne , datum, č. , RČ, a úvěrových podmínek k revolvingovému úvěru soud zjistil, že žalobkyně a žalovaná uzavřely prostřednictvím webového rozhraní žalobkyně dne , datum, smlouvu o revolvingovém úvěru, na základě které se žalobkyně zavázala poskytnout žalované revolvingový úvěr do výše úvěrového rámce , částka, a to na účet , č. účtu, a žalovaná se zavázala úvěr splácet v měsíčních splátkách ve výši 2,69 % z úvěrového rámce spolu s úrokem ve výši 19,88 % ročně. Podpisem smlouvy se staly nedílnou součástí smlouvy úvěrové podmínky;- z výpisu čerpání, splátek a úhrad, že úvěrový rámec byl posléze navýšen na částku , částka, , žalovaná na předmětný úvěr vyčerpala celkem částku , částka, a uhradila částku , částka, ; výpis obsahuje jednotlivé dílčí položky, ze kterých se dluh skládá. K zesplatnění úvěru došlo dne , datum, ;- z předžalobní výzvy s podacím archem soud zjistil, že dne , datum, byla vyhotovena předžalobní výzva, která byla žalované odeslána dne , datum, ;- z potvrzení o provedení ověření bonity klienta a z úvěrové zprávy, že žalobkyně vystavila dne , datum, sama sobě potvrzení, že před uzavřením úvěrové smlouvy ze dne , datum, se žalovanou provedla ověření bonity žalované, ze kterého vyplynulo, že žalovaná má jedno dítě, bydlí v podnájmu, má měsíční příjem ze zaměstnání ve výši , částka, , příjem ostatních členů domácnosti činí , částka, , měsíční výdaje domácnosti jsou ve výši , částka, . Není evidován v insolvenčním rejstříku ani v centrální evidenci exekucí, z externích registrů NRKI a JAP_PUJCKA přišla dne , datum, odpověď OK;- z úvěrové zprávy, že k září 2020 žalovaná splácela další úvěr v celkové výši , částka, , s měsíční splátkou , částka, .Soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu:4. Žalobkyně a žalovaná uzavřely prostřednictvím webového rozhraní žalobkyně dne , datum, smlouvu o revolvingovém úvěru, na základě které se žalobkyně zavázala poskytnout žalované revolvingový úvěr do výše úvěrového rámce , částka, , který byl později navýšen na , částka, a žalovaná se zavázala úvěr splácet v měsíčních splátkách ve výši 2,69 % z úvěrového rámce spolu s úrokem ve výši 19,88 % ročně. Podpisem smlouvy se staly nedílnou součástí smlouvy úvěrové podmínky. Žalobkyně neprokázala prověření úvěruschopnosti žalované, když v tomto směru předložila pouze své vlastní potvrzení o provedení lustrace v rejstřících, ničeho dalšího. Žalobkyně poskytla žalované spotřebitelský revolvingový úvěr v celkové výši , částka, , žalovaná uhradila částku , částka, . Vedle tohoto úvěru splácela žalovaná ještě další půjčku ve výši , částka, . Úvěr byl zesplatněn dne , datum, . Žalované byla dne , datum, zaslána předžalobní výzva.5. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.6. Podle § 2398 odst. 1 o. z. úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu.7. Podle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl požádán.8. Podle § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.9. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.10. Podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.11. Podle § 87 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem (odst. 1). Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům (odst. 2). Změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit (odst. 3).12. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.13. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.14. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž by tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.15. Soud na zjištěný skutkový stav aplikoval výše citovaná zákonná ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná jen z části.16. Nejprve se soud zabýval otáz