14 C 165/2024-37 — Okresní soud v Olomouci

1. Žalobce podal u podepsaného soudu dne , datum, žalobu na ochranu proti vypuzení z držby, kterou odůvodnil následujícím způsobem:2. Žalobce je vlastníkem pozemku parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , zahrada, v katastrálním území , adresa, , obec , adresa, , (pozemek žalobce). Žalovaný je vlastníkem sousedního pozemku parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , trvalý travní porost, v katastrálním území , adresa, , obec , adresa, , (pozemek žalovaného). Právní předchůdci žalobce (rodiče) od sedmdesátých let minulého století jako vlastníci pozemku žalobce nepřetržitě užívali část sousedního pozemku v hranicích, ve kterých jim byl předán předchozím vlastníkem pozemku žalobce coby součást pozemku žalobce. O tuto část sousedního pozemku v domnění, že je v jejich vlastnictví, po celou dobu řádně pečovali, udržovali ji a hospodařili na ní. V tomto rozsahu je fakticky vytyčena hranice mezi pozemkem žalobce (včetně vydržené části pozemku žalovaného vizte níže) a pozemkem žalovaného, a to plotem a vzrostlými stromy. Ustanovení § 134 zákona č. 40/1964 Sb. předepisovalo, že: „Oprávněný držitel se stává vlastníkem věci, má-li ji nepřetržitě v držbě po dobu tří let, jde-li o movitost, a po dobu deseti let, jde-li o nemovitost.“ Vzhledem ke shora uvedenému znění ustanovení je zřejmé, že již právní předchůdci žalobce se stali vlastníky části pozemku žalovaného ve shora popsaných hranicích, když ji oprávněně považovali za část pozemku žalobce a jako takovou ji vydrželi. Žalobce takto pozemek následně převzal a užívá ve stejném rozsahu na základě darovací smlouvy uzavřené s právními předchůdci žalobce. Žalobce dopisem dne , datum, oslovil žalovaného s požadavkem na poskytnutí součinnosti k vydržené části pozemku, když již právní předchůdci žalobce se stali vlastníky části sousedního pozemku v popsaných hranicích. Žalovaný byl výslovně požádán o poskytnutí součinnosti k tomu, aby právní stav dotčených pozemků zapsaný v katastru nemovitostí byl uveden do souladu se stavem odpovídajícím skutečným právním poměrům, tj. aby byl žalobce zapsán jako vlastník pozemku odpovídajícího vydržené části sousedního pozemku.3. Namísto toho, žalovaný přišel s požadavkem, aby žalobce odstranil plot a vzrostlé stromy na hranici pozemku a zanechal užívání části pozemku zapsaného v katastru nemovitostí jako součást pozemku žalovaného. Dne , datum, a , datum, žalovaný zbořil část plotu, která více než padesát let tvořila hranici pozemků, a na předmětném pozemku sprejem nakreslil čáry. Posesorní ochrana je poskytována jak držbě vlastnického práva, tak i držbě jiných práv, které mohou být předmětem držby a je zakotvena v § 1003 občanského zákoníku (ochrana před rušením držby) a v § 1007 občanského zákoníku (ochrana před vypuzením z držby). Podle ustanovení § 1003 občanského zákoníku držbu není nikdo oprávněn svémocně rušit. Kdo byl v držbě rušen, může se domáhat, aby se rušitel rušení zdržel a vše uvedl v předešlý stav. Podle ustanovení § 1007 občanského zákoníku byl-li držitel z držby vypuzen, může se na vypuditeli domáhat, aby se zdržel dalšího vypuzení a obnovil původní stav. Proti žalobě na ochranu držby lze namítnout, že žalobce získal proti žalovanému nepravou držbu nebo že ho z držby vypudil. Vypuzení z držby práv nastane, když druhá strana odepře plnit, co dosud plnila, když někdo zabrání výkonu práva, nebo již nedbá povinnosti zdržet se nějakého konání. Rozdíl mezi nimi je právě v trvání držby: v případě ochrany poskytované ustanovením § 1003 je sice držba rušena, ale trvá, naproti tomu v případě ochrany před vypuzením byl o ni držitel připraven (dikcí komentovaného ustanovení tedy "byl z držby vypuzen"). Obě tyto kategorie žalob, jež zákon poskytuje k ochraně držby v případech jejího porušování, jsou tzv. žalobami posesorními (na rozdíl od žalob petitorních, jež jsou poskytnuty k ochraně subjektivních práv, například práva vlastnického, práva odpovídajícího věcnému břemeni apod.). Posesorní žaloby obecně poskytují jednak ochranu preventivní (předcházející rušení), jednak represivní (reagující na rušení již nastalé).4. Cílem posesorní ochrany je ochrana posledního stavu držby a jeho navrácení. Jde tedy o žalobu o faktickém stavu, nikoliv o žalobu o právu, jíž by se žalobce domáhal petitorní ochrany. Soud není oprávněn zkoumat hmotněprávní otázky, zda jde o držbu řádnou, poctivou a pravou, ale omezuje se pouze na zjištění skutkového stavu, jak vyplývá z Usnesení Ústavního soudu ze dne 15. 10. 2019, sp. zn. I. ÚS 3136/19. S ohledem na výše uvedené lze konstatovat, že žalobce je ze své držby vypuzován žalovaným tím, že žalobce zbořil a poničil plot, který tvořil hranici pozemků více než padesát let a vypuzuje žalovaného z užívání dotčené části pozemku.5. Žalovaný se k podané žalobě do dne vydání tohoto usnesení (, datum, ) nevyjádřil.6. Z listinných důkazů žalobci předložených učinil soud následující skutková zjištění:7. Z kupní smlouvy ze dne 19 8. 2020 uzavřené mezi žalobcem a jeho právními předchůdci soud zjistil, že žalobce nabyl vlastnictví mimo jiné k pozemku parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , trvalý travní porost, v katastrálním území , adresa, , obec , adresa, .8. Z výpisu z katastru nemovitostí, soud zjistil, že žalobce je mimo jiné vlastníkem pozemku p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, zapsaného na LV , Anonymizováno, v katastrálním území , adresa, , obec , adresa, u Katastrálního úřadu pro Olomoucký kraj, katastrální pracoviště , adresa, .9. Z informace o pozemku, soud zjistil, že žalovaný je vlastníkem pozemku p.č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , zapsaného na LV č. , hodnota, , pro katastrální území , adresa, , obec , adresa, , u Katastrálního úřadu pro Olomoucký kraj, katastrální pracoviště , adresa, .10. Z informace o pozemku, soud zjistil, že žalovaný je vlastníkem pozemku p.č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , zapsaného na LV č. , hodnota, , pro katastrální území , adresa, , obec , adresa, , u Katastrálního úřadu pro Olomoucký kraj, katastrální pracoviště , adresa, .11. Z grafického vyznačení skutečné hranice pozemků v náhledu katastrální mapy, ze satelitních snímků z www.mapy.cz (roky 2001, 2004, 2010, 2013, 2016, 2019, 2024) soud zjistil fakticky průběh hranice mezi spornými pozemky tak, jak tvrdil žalobce (před zásahem žalovaného).12. Z fotodokumentace soud zjistil, že došlo k zásahu do pokojného stavu, kdy došlo i ke zboření plotu, dále soud zjistil, že ve sporném místě jsou vytyčovací kolíky k určení průběhu hranice, jakož i rozrušená zemina bývalého plotu.13. Z výzvy , tituly před jménem, , jméno FO, ze dne , datum, soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k součinnosti ohledně tvrzeného vydržení sporné části pozemku.14. Na základě shora uvedených důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu:Z kupní smlouvy ze dne 19 8. 2020 uzavřené mezi žalobcem a jeho právními předchůdci soud zjistil, že žalobce nabyl vlastnictví mimo jiné k pozemku parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , trvalý travní porost, v katastrálním území , adresa, , obec , adresa, . Z výpisu z katastru nemovitostí, soud zjistil, že žalobce je mimo jiné vlastníkem pozemku p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, zapsaného na LV , Anonymizováno, v katastrálním území , adresa, , obec , adresa, u Katastrálního úřadu pro Olomoucký kraj, katastrální pracoviště , adresa, . Z informace o pozemku, soud zjistil, že žalovaný je vlastníkem pozemku p.č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , zapsaného na LV č. , hodnota, , pro katastrální území , adresa, , obec , adresa, , u Katastrálního úřadu pro Olomoucký kraj, katastrální pracoviště , adresa, . Z informace o pozemku, soud zjistil, že žalovaný je vlastníkem pozemku p.č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , zapsaného na LV č. , hodnota, , pro katastrální území , adresa, , obec , adresa, , u Katastrálního úřadu pro Olomoucký kraj, katastrální pracoviště , adresa, . Z grafického vyznačení skutečné hranice pozemků v náhledu katastrální mapy, ze satelitních snímků z www.mapy.cz (roky 2001, 2004, 2010, 2013, 2016, 2019, 2024) soud zjistil fakticky průběh hranice mezi spornými pozemky tak, jak tvrdil žalobce (před zásahem žalovaného). Z fotodokumentace soud zjistil, že došlo k zásahu do pokojného stavu, kdy došlo i ke zboření plotu, dále soud zjistil, že ve sporném místě jsou vytyčovací kolíky k určení průběhu hranice, jakož i rozrušená zemina bývalého plotu. Z výzvy , tituly před jménem, , jméno FO, ze dne , datum, soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k součinnosti ohledně tvrzeného vydržení sporné části pozemku.15. Podle ustanovení § 1003 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), držbu není nikdo oprávněn svémocně rušit. Kdo byl v držbě rušen, může se domáhat, aby se rušitel rušení zdržel a vše uvedl v předešlý stav.16. Podle ustanovení § 1007 o. z. (1) Byl-li držitel z držby vypuzen, může se na vypuditeli domáhat, aby se zdržel dalšího vypuzení a obnovil původní stav. Proti žalobě na ochranu držby lze namítnout, že žalobce získal proti žalovanému nepravou držbu n