20 C 92/2024-47 — Okresní soud v Olomouci

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalované zaplacení částky , částka, s příslušenstvím s odůvodněním, že právní předchůdce žalobkyně společnost , právnická osoba, . (dále také jen „věřitel) uzavřela se žalovanou dne , datum, smlouvu o úvěru, na základě které poskytla žalované peněžní prostředky ve výši , částka, . Žalovaná se zavázala vrátit věřiteli částku , částka, ve 14 měsíčních splátkách po , částka, , tj. vrátit jistinu s úrokem ve výši , částka, , poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši , částka, , poplatkem za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši , částka, a inkasním poplatkem ve výši , částka, . Žalovaná úvěr nesplácela řádně a včas, když po uzavření smlouvy uhradila celkem částku , částka, . Předmětem žaloby je dlužná jistina ve výši , částka, , dlužný úrok ve výši , částka, , poplatek za poskytnutí a sjednání úvěru ve výši , částka, , dlužný poplatek za vyhodnocení úvěru ve výši , částka, , dlužný inkasní poplatek ve výši , částka, , smluvní pokuta ve výši , částka, , úrok a zákonný úrok z prodlení. Pohledávky za žalovanou byly smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, postoupeny na žalobkyni2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila.3. Soud učinil z provedených důkazů následující skutková zjištění:4. Ze smlouvy o úvěru ze dne , datum, , že právní předchůdce žalobkyně společnost , právnická osoba, . uzavřel se žalovanou dne , datum, smlouvu o úvěru, na základě které poskytl žalované peněžní prostředky ve výši , částka, . Žalovaná se zavázala vrátit věřiteli částku , částka, ve 14 měsíčních splátkách po , částka, , tj. vrátit jistinu s úrokem ve výši , částka, , poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši , částka, , poplatkem za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši , částka, a inkasním poplatkem ve výši , částka, .5. Z přehledu plateb žalované, že žalovaná na úvěr uhradila částku , částka, .6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, , z oznámení o postoupení pohledávky ze dne , datum, a ze seznamu postoupených pohledávek, že pohledávky za žalovanou byly smlouvou o postoupení pohledávek z dne , datum, postoupeny na žalobkyni.7. Z předžalobní výzvy a z podacího lístku, že právní zástupce žalobkyně vyzval žalovanou dopisem ze dne , datum, podaným na poštu dne , datum, k úhradě dlužné částky před podáním žaloby.8. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu:9. Právní předchůdce žalobkyně společnost , právnická osoba, . uzavřel se žalovanou dne , datum, smlouvu o úvěru, na základě které poskytl žalované peněžní prostředky ve výši , částka, . Žalovaná se zavázala vrátit věřiteli částku , částka, ve 14 měsíčních splátkách po , částka, , tj. vrátit jistinu s úrokem ve výši , částka, , poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši , částka, , poplatkem za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši , částka, a inkasním poplatkem ve výši , částka, . Žalovaná na úvěr uhradila částku , částka, . Pohledávky za žalovanou byly smlouvou o postoupení pohledávek z dne , datum, postoupeny na žalobkyni. Právní zástupce žalobkyně vyzval žalovanou dopisem ze dne , datum, podaným na poštu dne , datum, k úhradě dlužné částky před podáním žaloby.10. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen "občanský zákoník"), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.11. Podle ustanovení. § 2398 odst. 1 občanského zákoníku úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu.12. Podle ustanovení § 2399 odst. 1 občanského zákoníku úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl požádán.13. Podle ust. § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.14. Podle ust. § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.15. Podle ust. § 87 odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb. je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.16. Podle ustanovení § 1968 občanského zákoníku dlužník, který svůj dluh řádně nesplní je v prodlení.17. Podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.18. Dle ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.19. Dle ustanovení § 1879 občanského zákoníku může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).20. Dle ustanovení § 1880 odst. 1, 2 občanského zákoníku, postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Postupitel vydá postupníkovi potřebné doklady o pohledávce a sdělí mu vše, co je k uplatnění pohledávky zapotřebí.21. Dle ustanovení § 1881 odst. 1 občanského zákoníku, postoupit lze pohledávku, kterou lze zcizit, pokud to ujednání dlužníka nevylučuje.22. Soud na shora uvedený zjištěný skutkový stav aplikoval citované právní normy a dospěl k následujícímu právnímu závěru: žalobkyně v řízení prokázala, že je ve věci aktivně legitimována, neboť prokázala, že na ni prostřednictvím smlouvy o postoupení pohledávek přešla žalobní pohledávka.23. Soud posoudil zjištěný skutkový stav s ohledem na shora citovaná zákonná ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba žalobkyně není důvodná. Žalovaná vystupovala v rámci smluvního vztahu jako slabší strana – spotřebitel, neboť ze smlouvy nevyplynulo, že by se jednalo o podnikatele a žádný z účastníků to ani netvrdil. Povinností žalobkyně, resp. jejího právního předchůdce před poskytnutím úvěru tedy bylo zkoumat schopnost žalované splácet úvěr. Soud dospěl k závěru, že žalobkyni se nepodařilo prokázat, že před uzavřením úvěrové smlouvy její právní předchůdce provedl řádné posouzení úvěruschopnosti žalované.24. Pokud má být zachován smysl a účel citované úpravy, je třeba, aby žalobkyně zjistila řádně a s odbornou péčí, na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací, resp. i z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů, na straně jedné příjmy a dosavadní dluhové zatížení klienta, a na straně druhé pak přinejmenším základní, pravidelné a nezbytné výdaje, které lze u každého spotřebitele rozumně očekávat. Takovými výdaji jsou zejména náklady na bydlení, dopravu, stravování, ošacení apod. Při hodnocení výdajů spotřebitele je totiž nutno brát v potaz i jistou rezervu na různé nepravidelné a neplánované výdaje, které lze u každé osoby v průběhu trvání smluvního vztahu let zajisté očekávat. Požadavek odborné péče nelze omezovat jen na samotný myšlenkový proces „posouzení“ d