21 C 347/2023-94 — Okresní soud v Olomouci

1. Žalobkyně se žalobou domáhala po žalovaném zaplacení dlužné jistiny , částka, , smluvní pokuty , částka, , smluvního úroku ve výši , částka, , úroku z prodlení, jak je specifikováno ve výroku tohoto rozsudku s odůvodněním, že dne , datum, uzavřela žalobkyně s žalovaným smlouvu o úvěru, na základě které věřitel poskytl žalovanému úvěr ve výši , částka, a žalovaný se zavázal tuto částku vrátit a zaplatit úrok ve výši 40% měsíčně, který měl žalovaný splácet tak, že měl v pravidelných měsíčních splátkách hradit za minulý kalendářní měsíc přirostlý úrok. Žalobkyně z důvodu prodlení žalovaného se splácením svoji pohledávku zesplatnila ke dni , datum, .2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, skutková tvrzení žalobkyně nijak nerozporoval.3. Ve věci bylo rozhodnuto dle § 115a o. s. ř. bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů.4. Soud učinil na základě skutkových zjištění učiněných z níže uvedených listinných důkazů následující závěr o skutkovém stavu: Dne , datum, byla mezi žalobkyní a žalovaným uzavřena prostřednictvím dálkové komunikace smlouva o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě se věřitel zavázal poskytnout žalovanému úvěr do výše úvěrového limitu , částka, . Žalovaný se zavázal splácet každý měsíc vždy do 14. dne v měsíci úrok ve výši 40 % měsíčně přirostlý za uplynulé období, jistinu úvěru mohl žalovaný splatit zcela nebo zčásti kdykoli během trvání smlouvy. Totožnost žalovaného byla ověřena zasláním ověřovací platby učiněné dne , datum, a zasláním kopie občanského průkazu (listina smlouva o úvěru, včetně všeobecných obchodních podmínek žalobkyně, výpis z účtu žalobkyně, kopie OP). Žalobkyně písemně oznámila žalovanému zesplatnění úvěru ke dni , datum, z důvodu opakovaného porušení smluvních podmínek a vyzvala jej k zaplacení celé dlužné částky do 3 dnů (listina zesplatnění spotřebitelského úvěru). Žalovaný doložil žalobkyni výpisy ze svého účtu za období červenec až září 2022 (výpisy z účtu). V žádosti o úvěr žalovaný uvedl, že je zaměstnaný, má základní vzdělání, bydlí v pronajatém domě, jeho příjem činí , částka, měsíčně a jeho výdaje , částka, měsíčně (listina žádost o úvěr). Peněžní prostředky byly zaslány žalovanému převodem na účet dne , datum, ve výši , částka, (listina výpis z účtu žalobkyně). Právní zástupce žalobkyně před podáním žaloby vyzval žalovaného k úhradě dluhu (listina předžalobní upomínka, podací arch)5. Podle ustanovení § 2395 občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.6. Podle ustanovení § 2399 odst. 1, 2 občanského zákoníku, úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků.7. Podle ustanovení § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.8. Podle ustanovení § 87 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném od , datum, , poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.9. Podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.10. Podle ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.11. Po provedeném dokazování dospěl soud v rámci právního hodnocení k závěru, že žaloba žalobkyně je částečně důvodná. Žalovaný vystupoval v rámci smluvního vztahu jako slabší strana – spotřebitel, neboť ze smlouvy nevyplynulo, že by se jednalo o podnikatele a žádný z účastníků to ani netvrdil. Jelikož žalovaný při uzavírání smlouvy vystupoval jako spotřebitel (slabší smluvní strana), aplikují se ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, přičemž dle § 86 tohoto zákona měla žalobkyně povinnost před uzavřením smluv o spotřebitelském úvěru řádně s odbornou péčí posoudit úvěruschopnost žalovaného jakožto spotřebitele, tj. jeho schopnost poskytnutý úvěr splácet (§ 86 zákona odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb.).12. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná, a to ve smyslu ust. § 580 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, absolutně, k této neplatnosti soudy přihlédnou i bez návrhu. Zákon o spotřebitelském úvěru v § 9 odst. 1 stanoví povinnost, že věřitel je povinen postupovat při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí. Spokojí-li se věřitel s nedoloženými prohlášeními dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech a nahlédnutím do registru dlužníků, nedostál povinnosti věřitele ve smyslu ust. § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru (rozsudek Nejvyššího soudu ČR sz. zn. , spisová značka, ).13. Žalobkyně před uzavřením smlouvy řádně neprověřila úvěruschopnost žalovaného při uzavření smlouvy o úvěru tak jak tuto povinnost stanoví § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb. Žalobkyně k žalobě připojila žalovaným doložený výpis z účtu a žádost o spotřebitelský úvěr, nicméně z předloženého výpisu z účtu se podává, že disponibilní zůstatek na účtu žalovaného je buď záporný nebo se zůstatkem maximálně , částka, . Žalovaný toliko uvedl výši svého příjmu, který žalobkyně nijak neověřila. Neověřila, jaké další závazky, v jaké výši splácí a zda je se splácením těchto v prodlení či nikoli, neověřila, jaké jsou jeho další pravidelné výdaje, jaká částka žalovanému zůstává po úhradě svých potřeb a závazků, přičemž žalovaný sice uvedl, že jeho příjem je , částka, a měsíční výdaje , částka, , tedy že by mu mělo měsíčně zbývat , částka, , avšak z výpisu z účtu se podává, že naopak zůstatek na účtu je buď záporný nebo do výše maximálně , částka, . Na účtu žalovaného jsou opakované odchozí platby ve prospěch společnosti tipsport.cz, z čehož lze dospět k závěru, že žalovaný část příjmu zasílá na hazardní hry, dále se z výpisu z účtu podávají příchozí platby od dalších úvěrových společností. Prověření kredibility žalovaného ze strany žalobkyně ve smyslu shora cit. rozsudku Nejvyššího soudu ČR nelze považovat za splnění povinnosti věřitele ve smyslu ust. § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Vzhledem k tomu, že žalobkyně řádně neposoudila úvěruschopnost žalovaného, tj. schopnost poskytnutý spotřebitelský úvěr spolu s úrokem a poplatky vrátit řádně a včas, dospěl soud k závěru, že tak zjevně porušila svou povinnost stanovenou v § 86 zákona o spotřebitelském úvěru. Tato skutečnost tak zakládá absolutní neplatnost smlouvy o úvěru dle ustanovení § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb.