21 C 58/2024-34 — Okresní soud v Olomouci

1. Žalobkyně se žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 15 000 Kč s příslušenstvím s tím, že dne , datum, uzavřel právní předchůdce žalobkyně (společnost , právnická osoba, .) s žalovaným smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč. Strany si sjednaly úrok ve výši 15 % od poskytnutí jistiny.2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.3. Ve věci bylo rozhodnuto dle § 115a o. s. ř. bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů (§ 101 odst. 4 o.s.ř.).4. Soud ve věci učinil na základě skutkových zjištění z listin, které jsou obsahem spisu, následující závěr o skutkovém stavu: Dne , datum, uzavřeli společnost , právnická osoba, . a žalovaný smlouvu o úvěru č. , hodnota, s odkazem na ust. § 2395 občanského zákoníku, na jejímž základě právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč, jejichž převzetí v hotovosti žalovaný ve smlouvě potvrdil. Tyto se žalovaný ve smlouvě zavázal splatit v 14 splátkách, a to spolu s náklady úvěru ve výši 12 272 Kč představující úrok ve výši 1 444 Kč, odměnu za poskytnutí úvěru ve výši 6 750 Kč, náklady za vyhodnocení případu ve výši 1 378 Kč a úhradu za hotovostní inkaso ve výši 2 700 Kč (listina smlouva o úvěru, kopie občanského průkazu žalovaného, informace pro spotřebitele, ujednání o zpracování osobních údajů). V žádosti o úvěr žalovaný uvedl, že je zaměstnán na dobu určitou do , datum, s příjmem 6 014 Kč měsíčně, jeho výdaje jsou 3000 bydlení a energie, 2 000 Kč doprava, jídlo, osobní náklady, žije v nájmu, doložil pracovní smlouvu se zaměstnavatelem , právnická osoba, ., výplatní pásky za červenec až září 2017 (listina žádost o úvěr, pracovní smlouva, výplatní pásky). Dne , datum, uzavřely , právnická osoba, . jako postupitel a společnost , právnická osoba, jako postupník smlouvu o postoupení pohledávek, součástí souboru postoupených pohledávek je i pohledávka žalobou uplatněná za žalovaným. Dne , datum, uzavřely společnost , právnická osoba, jako postupitel a žalobkyně jako postupník smlouvu o postoupení pohledávek, součástí souboru postoupených pohledávek je i pohledávka žalobou uplatněná za žalovaným (listina smlouva o postoupení pohledávek). Právní zástupce společnosti , právnická osoba, vyzval písemně dne , datum, žalovaného k zaplacení dlužné částky (předžalobní výzva, podací lístek). Právní zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k úhradě dluhu předžalobní výzvou ze dne , datum, a , datum, (předžalobní výzva, podací lístek).5. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky přenechá zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu.6. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.7. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.8. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do , datum, , poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy.9. Podle § 87 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru, je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.10. Podle § 1970 o.z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.11. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.12. Soud zhodnotil provedené důkazy v souladu se shora citovanými zákonnými ustanoveními a dospěl k následujícímu právnímu závěru. Prvně byla v řízení prokázána aktivní legitimace žalobkyně, na kterou žalobou uplatněná pohledávka byla postoupena na základě platné smlouvy o postoupení pohledávek. Dále bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně uzavřel s žalovaným smlouvu o úvěru dle § 2395 o.z., která je ve smyslu ust. § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru smlouvou o spotřebitelském úvěru. Jelikož žalovaný při uzavírání smlouvy vystupoval jako spotřebitel (slabší smluvní strana), aplikují se ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, přičemž dle § 86 tohoto zákona měl právní předchůdce žalobkyně povinnost před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru řádně s odbornou péčí posoudit úvěruschopnost žalovaného jakožto spotřebitele, tj. jeho schopnost poskytnutý úvěr splácet.13. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná, a to ve smyslu ust. § 580 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, absolutně, k této neplatnosti soudy přihlédnou i bez návrhu. Zákon o spotřebitelském úvěru v § 9 odst. 1 stanoví povinnost, že věřitel je povinen postupovat při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí. Spokojí-li se věřitel s nedoloženými prohlášeními dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech a nahlédnutím do registru dlužníků, nedostál povinnosti věřitele ve smyslu ust. § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru (rozsudek Nejvyššího soudu ČR sz. zn. , spisová značka, ).14. Obecné soudy by měly poskytovatele úvěru vést k přesvědčivému zkoumání toho, zda (budoucí) dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit, když jde o obecný princip, který by soudy měly vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven či nikoliv. Úvěrovou smlouvu uzavřenou bez takového řádného zkoumání úvěruschopnosti dlužníka je tedy dle Ústavního soudu ČR třeba posoudit jako rozpornou s dobrými mravy (Nález Ústavního soudu ČR ze dne , datum, , sp. zn. III. ÚS 4129/18).15. Poskytovatel úvěru je povinen posoudit úvěruschopnost spotřebitele s odbornou péčí. Posouzení úvěruschopnosti přitom směřuje ke schopnosti spotřebitele pravidelně sjednaný spotřebitelský úvěr splácet, a to s důrazem na příjmy a výdaje spotřebitele…Na místě je přitom taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření těchto tvrzení. Poskytovatel musí sám vyvinout potřebné úsilí, ke zjištění skutečností, zda spotřebitel bude v budoucnu schopen poskytnutý úvěr splácet, a k prověření spotřebitelových tvrzení. Pouhá ničím nepodložená prohlášení spotřebitele nemohou být sama o sobě kvalifikována jako dostatečná, nejsou-li podepřena žádnými doklady (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, ).16. Právní předchůdce žalobkyně řádným způsobem neprověřil schopnost žalovaného poskytnutý spotřebitelský úvěr splácet. Žalobkyně soudu předložila smlouvu o úvěru, žádost o poskytnutí úvěru, v níž žalovaný uvedl informace o svém příjmu (zaměstnání, jeho trvání, výši mzdy), tyto informace také doložil. Právní předchůdce žalobkyně se však při uzavření smlouvy nezajímal nijak blíže o výdaje žalovaného, spokojil se pouze s jeho tvrzením, že jeho měsíční výdaje dosahují v celkovém souhrnu 5 000 Kč (byť žalovaný jako druh svého bydlení uváděl nájem), nezabýval se posouzením, zda žalovaný splácí i jiné úvěry či půjčky, zda jsou proti němu vedeny exekuce, případně jaká celková částka je v těchto vymáhána, výše výdajů žalovaného není nijak doložena., což nelze s ohledem na shora uvedené judikatorní závěry, od nichž neshledává soud v projednávané věci