26 C 132/2024-55 — Okresní soud v Olomouci

1. Žalobou podanou u podepsaného soudu dne 8. 3. 2024 se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 15 000 Kč s příslušenstvím z titulu bezdůvodného obohacení a s odůvodněním, že dne 7. 7. 2022 zaslal právní předchůdce žalobkyně na bankovní účet žalovaného č. , č. účtu, částku ve výši 15 000 Kč. Žalobkyně nabyla pohledávku za žalovaným na základě Smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne , datum, mezi společností , právnická osoba, , IČ: , IČO, , jako původním věřitelem a postupitelem a společností , právnická osoba, ., IČ , IČO, , jako postupníkem, která následně dne , datum, uzavřela Smlouvu o postoupení pohledávek se společností , Jméno zainteresované společnosti 0/0, , IČ: , IČO, , jako postupníkem a novým věřitelem. Na předžalobní výzvu žalovaný nereagoval.2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, skutková tvrzení žalobkyně nijak nerozporoval.3. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, skutková tvrzení žalobkyně nikterak nerozporoval. Na výzvu soudu dle § 115a) o. s. ř., zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, když ve věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, se žalovaný nevyjádřil, přičemž byl rovněž poučen o následcích nevyjádření se ve stanovené lhůtě ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř., a proto má soud za to, že žalovaný s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně vyjádřila souhlas s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání dle § 115a) o. s. ř. Soud proto rozhodl v souladu s ustanovením § 115a) o. s. ř. bez jednání.4. Soud učinil ve věci následující skutková zjištění:- Z potvrzení o provedené platbě a ze sdělení , právnická osoba, ., že právní předchůdce žalobkyně, společnost , právnická osoba, , poskytla žalovanému dne 7. 7. 2022 finanční prostředky ve výši 15 000 Kč na jeho účet č. , č. účtu, , vedený u , právnická osoba, . Platba byla identifikována uvedením poznámky k platbě , Anonymizováno, .- Ze smluv o postoupení pohledávek ze dne , datum, a , datum, včetně příloh, z oznámení o postoupení pohledávky ze dne , datum, a podacího lístku, že pohledávka za žalovaným byla nejprve smlouvou ze dne , datum, postoupena z původního věřitele, společnost , právnická osoba, , IČ: , IČO, , na společnost , právnická osoba, ., IČ , IČO, , která následně dne , datum, uzavřela Smlouvu o postoupení pohledávek se společností , Jméno zainteresované společnosti 0/0, , IČ: , IČO, , jako postupníkem a novým věřitelem. Postoupení bylo žalovanému oznámeno přípisem ze dne , datum, .- Z výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne , datum, včetně podacího lístku, že právní zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky v celkové výši 55 117,35 Kč do tří dnů na účet žalobkyně.- Z výpisu skutečných majitelů, že skutečným přímým majitelem žalobkyně je , tituly před jménem, , jméno FO, .5. Ze smlouvy o úvěru neučinil soud ve věci žádná relevantní zjištění, když veškeré skutečnosti potřebné pro rozhodnutí byly zjištěny z ostatních provedených důkazů.6. Po provedeném dokazování listinnými důkazy předloženými žalobkyní učinil soud následující závěr o skutkovém stavu:Mezi společností , právnická osoba, , IČ: , IČO, jako původním věřitelem a žalovaným probíhala jednání o uzavření smlouvy, na jejichž základě poskytl právní předchůdce žalovanému dne , datum, finanční prostředky ve výši 15 000 Kč, a to z bankovního účtu původního věřitele na bankovní účet žalovaného č. , č. účtu, . Právní předchůdce žalobkyně identifikoval platbu uvedením poznámky k platbě 9409135703, tedy rodným číslem žalovaného. Žalovaný dlužnou částku právnímu předchůdci žalobkyně nevrátil. pohledávka za žalovaným byla nejprve smlouvou ze dne , datum, postoupena z původního věřitele, společnost , právnická osoba, , IČ: , IČO, , na společnost , právnická osoba, ., IČ , IČO, , která následně dne , datum, uzavřela Smlouvu o postoupení pohledávek se společností , Jméno zainteresované společnosti 0/0, , IČ: , IČO, , jako postupníkem a novým věřitelem. Postoupení bylo žalovanému oznámeno přípisem ze dne , datum, . Předžalobní upomínka byla právním zástupcem žalobkyně odeslána na adresu žalovaného dne , datum, .7. Podle § 2 991 odst. 1, 2 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.8. Podle § 2 993 občanského zákoníku, plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.9. Podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.10. Podle ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.11. Podle ustanovení § 1879 občanského zákoníku, může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).12. Podle ustanovení § 1880 odst. 1, 2 občanského zákoníku, postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Postupitel vydá postupníkovi potřebné doklady o pohledávce a sdělí mu vše, co je k uplatnění pohledávky zapotřebí.13. Soud na shora uvedený zjištěný skutkový stav aplikoval citované právní normy a dospěl k právnímu závěru, že jednáním právního předchůdce žalobkyně a žalovaného došlo ke vzniku bezdůvodného obohacení ve výši 15 000 Kč, neboť právní předchůdce žalobkyně zaslal tuto částku žalovanému na jeho bankovní účet, avšak žalovaný tyto finanční prostředky nevrátil. Vzhledem k tomu, že předmětem sporu bylo zaplacení závazku žalovaného z bezdůvodného obohacení, měla žalobkyně jako věřitel dle hmotněprávní normy břemeno tvrzení a důkazní pouze o tom, že na bankovní účet žalovaného byly tomuto dlužníku finanční prostředky poskytnuty a že žalovaný jako dlužník dluh řádně neuhradil. Tuto povinnost žalobkyně splnila, když prokázala, že její právní předchůdce poskytl žalovanému na jeho bankovní účet částku ve výši 15 000 Kč, kterou měl žalovaný vrátit bez poplatku či úrokového navýšení. Vzhledem k tomu, že žalovaný svůj dluh řádně nesplatil, požaduje žalobkyně zaplacení dlužné částky ve výši 15 000 Kč. V řízení bylo pouze na žalovaném, aby tvrdil a prokázal, že žalobkyni na pohledávku, byť částečně, plnil, resp. že tento dluh zanikl jinak. Nárok žalobkyně na zaplacení žalobou požadované částky ve výši 15 000 Kč a zákonného úroku z prodlení tak soud shledal důvodným. Lhůta k plnění byla v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. stanovena obecná třídenní.14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. a ustanovení § 151 odst. 3 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 000 Kč. Tyto náklady sestávají z paušální náhrady dle vyhl. č. 254/2015 Sb., za 2 úkony po 100 Kč, a to za výzvu k plnění a sepis žaloby dle § 1 odst. 3 písm. a), ve spojení s ustanovením § 2 odst. 1 vyhlášky a náhrady zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč. Náhradu odměny za zastupování advokátem soud žalobkyni nepřiznal pro jejich neúčelnost s ohledem na nález Ústavního soudu ČR sp. zn. I. ÚS 585/17, ze dne 10. 4. 2018, (odst. 22 nálezu), ze kterého vyplývá, že je-li účastníkem řízení obchodní společnost, jejíž podnikatelská činnost spočívá ve vymáhání pohledávek, je zřejmé, že by taková právnická osoba měla sama disponovat příslušným aparátem pro správu svých pohledávek. Jestliže je tento předpoklad obcházen tím způsobem, že se účastník nechává zastoupit právním zástupcem, který je nadto jeho nepřímým vlastníkem, získává takový postup charakter zneužití práva na náhradu nákladů řízení, neboť účelově navyšuje náklady s vymáháním pohledávky spojené. Žalobkyně sama v žalobě uvádí, že je právnickou osobou, jejímž předmětem podnikání je kolektivní investování spočívající zejména v investicích do nákupu portfolií pohledávek od bankovních a nebankovních subjektů. Žalobkyně u zdejšího soudu pravidelně uplatňuje odkoupené pohledávky a lze konstatovat, že její podání mají převážně formulářový charakter, lišící se jen žalovanou částkou a osobou žalovaného (například ve věcech sp. zn. , spisová značka, , , spisová značka, , , spisová značka, , , spisová značka, atd.). Zástupce žalobkyně je pak dle