29 C 186/2023-58 — Okresní soud v Olomouci

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 10 710 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně uzavřela se žalovaným prostřednictvím své webové stránky [webová adresa] dne [datum] smlouvu o úvěru, na jejímž základě mu poskytla úvěr ve výši 7 000 Kč společně se smluvním úrokem ve výši 40 % p. m. z jistiny. K ověření žalovaným uvedených údajů byl žalovaný povinen poskytnout žalobkyni fotokopii svého dokladu totožnosti a prostřednictvím bankovního převodu zaslal žalobkyni ověřovací platbu ve výši 1 Kč. K ověření výše příjmu žalovaný poskytl žalobkyni výpisy ze svého bankovního účtu a současně byl žalovaný žalobkyní lustrován ve veřejně dostupných databázích ISIR, [příjmení], CRKI a BRKI. Na základě uvedených skutečností nedošlo ze strany žalobkyně k důvodným pochybám ohledně platební schopnosti žalovaného. K uzavření smlouvy ze strany žalovaného došlo podpisem prostřednictvím pětimístného verifikačního SMS kódu, který žalobkyně zaslala žalovanému na jím uvedené telefonní číslo. Úvěr byl poskytnut z bankovního účtu žalobkyně na bankovní účet žalovaného uvedený ve smlouvě. Žalovaný poskytnuté peněžní prostředky nevrátil, proto žalobkyně přistoupila dne [datum] k zesplatnění celého úvěru. Žalovaný na základě opakovaných upomínek ani na základě předžalobní výzvy právního zástupce žalobkyně ze dne [datum] této ničeho nevrátil. 2. Na výzvu soudu ze dne [datum] k doplnění tvrzení ohledně posuzování úvěruschopnosti žalovaného před uzavřením výše uvedené smlouvy žalobkyně nereagovala, pouze se dne [datum] omluvila z nařízeného jednání. 3. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, žalobní tvrzení žalobkyně nerozporoval. 4. Z provedeného dokazování učinil soud následující skutková zjištění: Žalovaný podal žádost o spotřebitelský úvěr [číslo] (č. l. 11), v níž uvedl své měsíční příjmy ve výši 25 000 Kč a výdaje ve výši 10 000 Kč s tím, že je zaměstnaný jako operátor výroby a žije s rodiči. Svou totožnost žalobkyni prokázal kopií [číslo obč. průkazu] (č. l. 33). Na základě žádosti žalovaného byla mezi žalovaným a žalobkyní dne [datum] uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru [číslo] (č. l. 12-13), podle níž se žalobkyně zavázala žalovanému poskytnout peněžité prostředky až do výše 20 000 Kč s úrokovou sazbou 40 % p. m. a žalovaný se zavázal hradit žalobkyni splátky úroku přirostlého za uplynulé období, a to vždy nejpozději ke 3. dni v měsíci. RPSN byla ve smlouvě uvedena ve výši 5 518,06 %. Žalovaný před uzavřením smlouvy zaslal žalobkyni dne [datum] ověřovací platbu ve výši 0,01 Kč (č. l. 18), a to z bankovního účtu č. [bankovní účet]. Dle potvrzení o platbě pak žalobkyně téhož dne na téže bankovní účet poskytla žalovanému peněžité prostředky ve výši 7 000 Kč (č. l. 24, 32). Svou úvěruschopnost doložil žalovaný žalobkyni výpisy ze svého běžného účtu č. [bankovní účet], a to za období [datum] – [datum], [datum] – [datum] a [datum] – [datum] (č. l. 14-17, [číslo] a [číslo]). Z výpisů z účtu žalovaného soud zjistil, že tomuto je pravidelně jím uvedeným zaměstnavatelem poukazována mzda. Veškeré další pohyby na účtu jsou veskrze záporného charakteru, platby kartou povětšinou směřují ve prospěch účtu majitele [příjmení]. Jedná se o položky v řádech stokorun, avšak za jeden den jich žalovaný realizoval až desítky, což v souhrnu činilo tisícikorunové odchozí platby. S ohledem na prodlení žalovaného žalobkyně úvěr ke dni [datum] zesplatnila a žalovanému odeslala oznámení o zesplatnění spotřebitelského úvěru [číslo] (č. l. 34-35). K úhradě dlužné částky byl žalovaný vyzván prostřednictvím právního zástupce žalobkyně výzvou k úhradě před podáním žaloby ze dne [datum] zaslané dle poštovního podacího lístku téhož dne (č. l. 36, 37). Soud si od [právnická osoba], která vede běžný účet žalovaného č. [bankovní účet], vyžádal výpis z tohoto běžného účtu za období [datum] - [datum], z něhož je patrné, že na daný účet byla dne [datum] připsána platba od žalobkyně ve výši 7 000 Kč (č. l. 49-52). Ze sdělní banky [právnická osoba] ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný byl v předmětném období jedinou osobou s dispozičním právem k běžnému účtu č. [bankovní účet] (č. l. 53). 5. Z výše uvedených skutkových zjištění učinil soud následující závěr o skutkovém stavu: Mezi žalobkyní a žalovaným byla dne [datum] uzavřena smlouva o úvěru, na základě které byla žalovanému poskytnuta částka 7 000 Kč. Ve smlouvě bylo rovněž ujednáno, že žalobkyně poskytne na žádost žalovaného prostředky do výše 20 000 Kč Smluvní úroková sazba dle smlouvy činí 40 % p. m. Žalovaný na svůj dluh dle tvrzení žalobkyně ničeho neuhradil, proto celý úvěr ke dni [datum] zesplatnila. Žalovaný byl po celou dobu řízení procesně pasivní, tvrzení žalobkyně nikterak nerozporoval. Žalobkyně sice tvrdila, že bylo provedeno posouzení úvěruschopnosti žalovaného lustrací z veřejně dostupných databází, nicméně k prokázaní těchto tvrzení nepředložila žádné důkazy. Dne [datum] byla vyhotovena předžalobní výzva, která byla stejného dne odeslána žalovanému, který dle tvrzení žalobkyně i přes to ničeho ze svého závazku žalobkyni neuhradil. 6. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb. (dále také jen „o. z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 7. Podle § 2392 odst. 1 věty první o. z., lze při peněžité zápůjčce ujednat úroky. 8. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále také jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 9. Podle § 3 odst. 2 písm. b) zákona o spotřebitelském úvěru, se pro účely tohoto zákona rozumí roční procentní sazbou nákladů celkové náklady spotřebitelského úvěru vyjádřené jako roční procento z celkové výše spotřebitelského úvěru, které se počítá podle vzorce uvedeného v příloze [číslo] k tomuto zákonu. 10. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru, je poskytovatel a zprostředkovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. 11. Podle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 12. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou téhož zákona, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 13. Podle § 87 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru, je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. 14. Podle § 580 odst. 1 o. z., je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 15. Podle § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 16. Podle § 1879 o. z., může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 17. Podle § 1880 odst. 1 o. z., postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. 18. Podle § 1881 odst. 1 o. z., postoupit lze pohledávku, kterou lze zcizit, pokud to ujednání dlužníka nevylučuje. 19. Podle § 1968 o. z., dlužník, který svůj dluh řádně nesplní je v prodlení. 20. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi,