18 C 278/2025-44 — Okresní soud v Olomouci

1. Žalobkyně se žalobou doručenou Okresnímu soudu v Olomouci dne , datum, domáhala po žalovaném zaplacení částky 16 510,76 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalobkyně uzavřela elektronicky s žalovaným dne , datum, smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě se zavázala žalovanému poskytnout spotřebitelský úvěr jiný než na bydlení až do výše 23 000 Kč s možností postupného čerpání. Žalovaný požádal o poskytnutí úvěru prostřednictvím internetové stránky flexifin.cz vyplněním žádosti o poskytnutí úvěru a poskytl údaje, na základě, kterých žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalovaného. Dne , datum, vyplatila žalovanému úvěr v částce 11 500 Kč. Žalovaný si při sjednání smlouvy zvolil následující volitelné služby – „Klidné spaní“ za poplatek ve výši 270,84 Kč, informační SMS servis za poplatek 71,04 Kč. Žalovaný se ve smlouvě zavázal zaplatit žalobkyni poplatek za vyplacení tranší úvěru ve výši 1,99 % z vyplacené tranše a dále se zavázal zaplatit žalobkyni smluvní úrok ve výši 0,98 % denně z nesplacené části jistiny. Žalovaný na úvěr dne , datum, splatil částku 40,04 Kč, dne , datum, částku 65,78 Kč, dne , datum, částku 65,40 Kč. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení s úhradou pravidelných denních splátek vypověděla žalobkyně smlouvu, o čemž žalovaného informovala e-mailem ze dne , datum, . Žalovaný se tak dostal do prodlení s úhradou celého úvěru dne , datum, . Žalovaný tak má ke dni podání žaloby vůči žalobkyni dluh ve výši 16 510,76 Kč, přičemž žalovaná částka se skládá z následujících položek 11 328,75 Kč, poplatku za vyplacení tranší úvěru ve výši 157,55 Kč, smluvního úroku ve výši 5 024,46 Kč. Žalobkyně ovšem uvedla, že pokud by soud neměl nárok žalobkyně za prokázaný z titulu uzavřené smlouvy, požadovala, aby soud posoudil nárok jako bezdůvodné obohacení žalovaného.2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. Stejně jako k výzvě soudu dle § 115a o. s. ř., zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Žalobkyně souhlas vyjádřila v žalobě. Soud má tedy za to, že účastníci s tímto postupem souhlasí, když ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů.3. Soud ve věci tedy ve věci prováděl dokazovaní listinnými důkazy, z nichž učinil následující skutková zjištění a současně závěr o skutkovém stavu: Žalobkyně doložila, že zkoumala úvěruschopnost žalovaného dne , datum, , jak uvedla v žalobě a ve svém dokumentu Výpis o posouzení úvěruschopnosti či dokumentu Identifikovatelné příjmy. Soudu však nebyly doloženy výsledky lustrací ani způsob zjištění uvedených informací. Soudu byl pouze doložen dokument žalobkyně bez názvu počínající ustanovením „1. Obecné principy posuzování a filozofie Společnost“, ten byl bez data a podpisu a žádné skutečnosti neprokazoval. Žalobkyně doložila pouze dokument Autorizace ověření totožnosti, kde je uvedeno, že ověření totožnosti spotřebitele bylo autorizováno prostřednictvím přímého náhledu na bankovní účet. Dle Smlouvy o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. , hodnota, žalobkyně měla vůli uzavřít dne , datum, s žalovaným smlouvu o spotřebitelském úvěru. Smlouva obsahovala pouze podpis žalobkyně, ale nikoliv žalovaného, a to ani žádný SMS kód či jiný způsob elektronického podpisu. Ve smlouvě byl uveden závazek splatit úvěr spolu s poplatkem za vyplacení tranše úvěru ve výši 1,99 % z čerpané částky, včetně poplatku za volitelnou službu „Klidné spaní“ a informační SMS servis. Celková maximální výše úvěru byla 23 000 Kč s RPSN 1794,58 % při čerpání celého kreditního rámce s pevnou úrokovou sazbou 0,983 % denně. Úvěr měl být splatný do , datum, . Součástí smlouvy byly Všeobecné obchodní podmínky. Dne , datum, provedla žalobkyně Autorizaci ověření totožnosti náhledem na účet žalovaného. Podle Přehledu bankovních transakcí vyplacených spotřebiteli byla žalovanému zaslána na tento účet dne , datum, částka 11 500 Kč. Dne , datum, žalobkyně oznámila žalovanému emailem výpověď úvěrové smlouvy z důvodu nehrazení závazků žalovaným a vyzvala žalovaného k zaplacení dlužné částky ve výši 26 115,76 Kč včetně úroků z prodlení a smluvních pokut. Dne , datum, právní zástupce žalobkyně zaslal žalovanému předžalobní výzvu, ve které jej vyzval k úhradě částky 16 615,75 Kč a nákladů právního zastoupení. Podle podacího lístku byla zásilka žalovanému odeslána dne , datum, právním zástupcem žalobkyně.4. Podle § 2395 občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle ustanovení § 2396 občanského zákoníku, úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky. Podle ustanovení § 2397 občanského zákoníku, úvěrovaný může uplatnit právo na poskytnutí peněz ve lhůtě určené ve smlouvě. Není-li lhůta ujednána, může právo uplatnit, dokud závazek ze smlouvy trvá. Podle ustanovení § 2398 odst. 1, 2 občanského zákoníku, úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu. Váže-li smlouva použití úvěru jen na určitý účel, může úvěrující omezit poskytnutí peněz pouze na plnění povinností úvěrovaného vzniklých v souvislosti s tímto účelem. Podle ustanovení § 2399 odst. 1, 2 občanského zákoníku, úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků.5. Podle § 2048 občanského zákoníku, ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.6. Podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.7. Podle § 580 odst. 1 občanského zákoníku, neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle § 588 občanského zákoníku, soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.8. Podle § 2991 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.9. Po provedeném dokazování dospěl soud k právnímu závěru, že žaloba žalobkyně je důvodná jen částečně. Soud se prvotně zabýval platností úvěrové smlouvy, kterou strany měly uzavřít dle tvrzení žalobkyně dne , datum, . Listiny, které byly žalobkyní k důkazu dokládány nejsou ovšem podepsány žalovaným. A to fyzicky ani elektronicky či jakýmkoliv kódem. Soud má tedy za to, že k uzavření smlouvy nedošlo. Pokud se soud zabýval způsobem zkoumání úvěruschopnosti žalovaného ze strany žalobkyně, tak ta sice předložila řadu dokumentů, avšak vytvořených samotnou žalobkyní pro vysvětlování jejích postupů. To však nemůže nahradit skutečnost, že nebyly soudu doloženy žádné výsledky lustrací a způsobů zjištění informací k hodnocení úvěruschopnosti žalovaného v období poskytnutí úvěru. Tento způsob zkoumání tedy soud neshledal jako řádný a dostatečný, když absentují jakékoliv důkazy k přezkoumání tohoto konkrétníh