24 C 305/2025-47 — Okresní soud v Olomouci

1. Žalobkyně se žalobou podanou u Okresního soudu v Olomouci dne 17. 9. 2025 domáhala po žalovaném zaplacení částky 14 224,95 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru ze dne 17. 7. 2001, na základě níž právní předchůdkyně žalobkyně, a to , právnická osoba, poskytla žalovanému po posouzení úvěruschopnosti úvěr ve výši 20 000 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr splatit s úrokem ve výši 26,28 % ročně v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 5 % z aktuálně čerpané dlužné částky, nejméně však 500 Kč počínaje měsícem srpen 2001. Žalobkyně nabyla pohledávku za žalovaným na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 9. 2023 s účinností ke dni 1. 11. 2023. Žalovaný platil dohodnuté splátky od měsíce srpna 2001 do měsíce července 2024 a poté ještě jednu splátku v měsíci říjnu 2024. Jelikož žalovaný neuhradil ani přes upomínání žalobkyní dlužné splátky, odstoupila žalobkyně ke dni 31. 10. 2024 od úvěrové smlouvy. K tomuto datu se dlužná částka skládala z nezaplacené jistiny ve výši 14 743,31 Kč, nezaplacených smluvních úroků za dobu od 15. 8. 2024 do 31. 10. 2024 ve výši 802,64 Kč a z nezaplacených poplatků ve výši 720 Kč. Dne 16. 1. 2025 uhradil žalovaný částku 2 041 Kč, kterou žalobkyně započetla v částce 720 Kč na dlužné poplatky a v částce 1 321 Kč na dlužnou jistinu. Žalovaná částka se tedy skládá z nezaplacené jistiny ve výši 13 422,31 Kč a nezaplacených smluvních úroků ve výši 802,64 Kč.2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, k nařízenému jednání se bez omluvy nedostavil.3. Níže provedenými důkazy bylo v řízení prokázáno, že:- žádostí o úvěr ze dne 17. 7. 2001, Produktovými podmínkami pro revolvingové úvěry – žalovaný 17. 7. 2001 požádal právní předchůdkyni žalobkyně , právnická osoba, o poskytnutí úvěru, kdy v rámci této žádosti poskytovatel prověřil úvěruschopnost žalovaného. Ve smlouvě strany mimo jiné sjednaly, že žalovaný je povinen řádně a včas splácet poskytnutý úvěr, a to formou pravidelných měsíčních splátek ve výši 5 % z poskytnutého úvěrového rámce. Pro případ prodlení s placením více než 2 po sobě jdoucích splátek nebo jedné splátky po dobu delší než 3 měsíce je poskytovatel oprávněn odstoupit od smlouvy a požadovat zaplacení celé dlužné částky vč. příslušenství. Další podmínky úvěru byly sjednány v Produktových podmínkách pro revolvingové úvěry, které jsou součástí smlouvy.- výpisy z kartového účtu za období únor–listopad 2024 - žalovaný 9. 1. 2024 čerpal částku 10 000 Kč, v 5 a 6/2024 žádnou splátku žalovaný nezaplatil, v červenci 2024 zaplatil hotovostní splátku, od srpna 2024 do září 2024 svoji platební povinnost neplnil, poslední splátku zaplatil v říjnu 2024, k datu 31. 10. 2024 činila dlužná částka 16 265,95 a skládala se z jistiny ve výši 14 743,31 Kč, úroku ve výši 802,64 Kč a poplatků ve výši 720 Kč.- dopisem ze dne 2. 11. 2023 vč. přílohy notářského zápisu – postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno přípisem ze dne 2. 11. 2023- předžalobní výzvou ze dne 30. 6. 2025 včetně vráceného dopisu – žalobkyně zesplatnila úvěru z důvodu neplnění platební povinnosti přes opakované upomínky žalobkyně, a to ke dni 31. 10. 2024, když vyzvala žalovaného k zaplacení částky 16 262,47 Kč pod hrozbou žaloby.4. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci:Právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela dne 17. 7. 2001 smlouvu o úvěru s žalovaným. Úvěrový rámec byl sjednán na částku 20 000 Kč a žalovaný se zavázal úvěr splácet v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 5 % z aktuálně čerpané dlužné částky. Žalobkyně nabyla pohledávku za žalovaným na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 9. 2023 s účinností ke dni 1. 11. 2023. Žalovanému bylo postoupení pohledávky oznámeno přípisem ze dne 2. 11. 2023.5. Žalovaný naposledy dne 9. 1. 2024 čerpal částku 10 000 Kč, v květnu a červnu 2024 žádnou splátku žalovaný nezaplatil, v červenci 2024 hotovostní splátku zaplatil, od srpna 2024 do září 2024 svoji platební povinnost neplnil, poslední splátku zaplatil v říjnu 2024, k datu 31. 10. 2024 činila dlužná částka 16 265,95 a skládala se z jistiny ve výši 14 743,31 Kč, úroku ve výši 802,64 Kč a poplatků ve výši 720 Kč. Jelikož žalovaný neuhradil ani přes upomínání žalobkyní dlužné splátky, odstoupila žalobkyně ke dni 31. 10. 2024 od úvěrové smlouvy a dlužná částka se tak stala splatnou v plné výši. Žalovaný 16. 1. 2025 zaplatil částku 2 041 Kč, kterou byly pokryty shora uvedené poplatky, dále pak 1 321 Kč částečně jistina. Žalovaný již následně ničeho ani přes výzvy žalobkyně nezaplatil. Aktuální výše nedoplatku jistiny činí 13 422,31 Kč a na úrocích 802,64 Kč, celkem tedy 14 224,95 Kč.6. Podle ustanovení § 497 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník (dále jen „obchodní zákoník“), smlouvou o úvěru se zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.7. Podle § 499 obchodního zákoníku, za sjednání závazku věřitele poskytnout na požádání peněžní prostředky lze sjednat úplatu, jestliže poskytování úvěru je předmětem podnikání věřitele.8. Podle § 500 obchodního zákoníku, dlužník je oprávněn uplatnit nárok na poskytnutí peněžních prostředků ve lhůtě stanovené ve smlouvě. Není-li tato lhůta ve smlouvě stanovena, může dlužník tento nárok uplatnit, dokud poskytnutí úvěru některá strana nevypoví (odstavec 1). Nestanoví-li smlouva jinou výpovědní lhůtu, může poskytnutí úvěru vypovědět dlužník s okamžitou účinností a věřitel ke konci kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž byla výpověď doručena dlužníku (odstavec 2).9. Podle § 501 odst. , právnická osoba, zákoníku, věřitel je povinen dlužníku peněžní prostředky poskytnout, jestliže byl o to dlužníkem v souladu se smlouvou požádán, a to v době stanovené v požadavku, jinak bez zbytečného odkladu.10. Podle § 502 odst. , právnická osoba, zákoníku, od doby poskytnutí peněžních prostředků je dlužník povinen platit z nich úroky ve sjednané výši, jinak v nejvyšší přípustné výši stanovené zákonem nebo na základě zákona. Nejsou-li takto úroky stanoveny, je dlužník povinen platit obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě sídla dlužníka v době uzavření smlouvy. Jestliže strany sjednají úroky vyšší než přípustné podle zákona nebo na základě zákona, je dlužník povinen platit úroky ve výši nejvýše přípustné.11. Podle § 503 obchodního zákoníku, závazek platit úroky je splatný spolu se závazkem vrátit použité peněžní prostředky. Jestliže lhůta pro vrácení poskytnutých peněžních prostředků je delší než rok, jsou úroky splatné koncem každého kalendářního roku. V době, kdy má být vrácen zbytek poskytnutých peněžních prostředků, jsou splatny i úroky, které se jej týkají (odstavec 1). Mají-li být poskytnuté peněžní prostředky vráceny ve splátkách, jsou v den splatnosti každé splátky splatny i úroky z této splátky (odstavec2). Dlužník je oprávněn vrátit poskytnuté peněžní prostředky před dobou stanovenou ve smlouvě. Úroky je povinen zaplatit jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků (odstavec 3).12. Podle § 504 obchodního zákoníku, dlužník je povinen vrátit poskytnuté peněžní prostředky ve sjednané lhůtě, jinak do jednoho měsíce ode dne, kdy byl o jejich vrácení věřitelem požádán.13. Podle § 506 obchodního zákoníku, je-li dlužník v prodlení s vrácením více než dvou splátek nebo jedné splátky po dobu delší než tři měsíce, je věřitel oprávněn od smlouvy odstoupit a požadovat, aby dlužník vrátil dlužnou částku s úroky. Odstoupení věřitele od smlouvy nemá vliv na zajištění závazků z této smlouvy.14. Podle ustanovení § 1968 občanského zákoníku dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.15. Podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.16. Podle § 2 nař. vl. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o8 procentních bodů.17. S ohledem na shora uvedená zákonná ustanovení soud dospěl k závěru, že žaloba žalobkyně je zcela důvodná, proto jí v plném rozsahu vyhověl.18. Účastníci uzavřeli zcela platný závazkový vztah, a to smlouvu o úvěru. Žalobkyně převzala závazek pravidelně poskytovat žalovanému finanční prostředky do výše úvěrového rámce 20 000 Kč, což řádně plnila. Žalovaný se zavázal tyto prostředky s úrokem splácet v pravidelných měsíčních splátkách, které však v roce 2024 hradit přestal. Z důvodu platební morálky žalovaného odporující sjednané smlouvě žalobkyně úvěr zesplatnila a žalovaného vyzvala k úhradě dluhu. Bylo tedy na žal