26 C 169/2025-61 — Okresní soud v Olomouci

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky v celkové výši 20 532 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalobkyně uzavřela se žalovaným dne 3. 4. 2024 smlouvu o úvěru, na základě které poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 12 000 Kč převodem na účet č. , č. účtu, , VS , var. symbol, . Žalovaný se zavázal zaplatit za poskytnutý úvěr úrok ve výši 40 % měsíčně z jistiny za první měsíc čerpání v kapitalizované výši 4 800 Kč. Žalovaný na svůj dluh ničeho neuhradil. Předmětem žaloby je dlužná jistina ve výši 12 000 Kč, úrok ve výši 4 800 Kč, zákonný úrok z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 16 800 Kč od 7. 8. 2024 do zaplacení a smluvní pokuta ve výši 3 732 Kč. Žalovaný ničeho neuhradil ani přes předžalobní výzvu. Žalobkyně řádně posoudila úvěruschopnost žalovaného z listin, které žalovaný žalobkyni poskytl. Dále měl být žalovaný prověřován v centrální evidenci exekucí a v databázích SOLUS, NRKI či BRKI.2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.3. Soud učinil z provedených důkazů následující skutková zjištění:- Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , z potvrzení o provedené platbě a ze zprávy , právnická osoba, ., že žalobkyně jako úvěrující a žalovaný jako úvěrovaný uzavřeli dne 3. 4. 2024 smlouvu o úvěru, na základě které se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému revolvingový úvěr do výše úvěrového limitu až 30 000 Kč a žalovaný se zavázal splácet každý měsíc nejpozději ke 3. dni v měsíci přirostlý úrok, jistinu mohl žalovaný splatit zcela nebo zčásti kdykoliv během trvání úvěru. Smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou. Úroková sazba byla sjednána ve výši 40 % měsíčně. Pro případ nesplácení byla ujednána mimo jiné smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z dlužné částky. Žalovaný čerpal dne 3. 4. 2024 úvěr ve výši 12 000 Kč, když částka byla převedena na jeho bankovní účet č. , č. účtu, , VS , var. symbol, .- Z kopie občanského průkazu, oznámení o výplatě důchodu, z potvrzení , označení úřadu, a z výpisu z účtu, že žalovaný od března 2024 pobíral sirotčí důchod ve výši 12 472 Kč; dle potvrzení OSSZ pak v říjnu 2023 pobíral sirotčí důchod ve výši 12 112 Kč měsíčně. Z výpisu z účtu žalovaného, vedeného u , právnická osoba, ., č. , č. účtu, pohyby na účtu žalovaného v období od 16. 2. 2024 do 18. 3. 2024, kdy celkový zůstatek za toto období činil 8 756,81 Kč, dále je zřejmé, že žalovaný často sázel a měl minimálně jeden další úvěr od společnosti , právnická osoba- Z dopisu právního zástupce žalobkyně ze dne 14. 6. 2025 a z podacího lístku, že žalovaný byl dopisem právního zástupce žalobkyně ze dne 14. 6. 2025 vyzván k úhradě dlužné částky před podáním žaloby. Výzva byla žalovanému odeslána 14. 6. 2025.4. Z přílohy č. 8 ke smlouvě o kontokorentním úvěru a ke smlouvě o zřízení zástavního práva k pohledávkám ze dne 14. 12. 2023 soud neučinil žádná ve věci relevantní zjištění.5. Po provedeném dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu:Žalobkyně jako úvěrující a žalovaný jako úvěrovaný uzavřeli dne 3. 4. 2024 smlouvu o úvěru, na základě které se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému revolvingový úvěr do výše úvěrového limitu až 30 000 Kč a žalovaný se zavázal splácet každý měsíc nejpozději ke 3. dni v měsíci přirostlý úrok, jistinu mohl žalovaný splatit zcela nebo zčásti kdykoliv během trvání úvěru. Smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou. Úroková sazba byla sjednána ve výši 40 % měsíčně. Pro případ nesplácení byla ujednána mimo jiné smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z dlužné částky. Žalovaný čerpal dne 3. 4. 2024 úvěr ve výši 12 000 Kč, když částka byla převedena na jeho bankovní účet č. , č. účtu, , VS , var. symbol, . žalovaný od března 2024 pobíral sirotčí důchod ve výši 12 472 Kč; dle potvrzení OSSZ pak v říjnu 2023 pobíral sirotčí důchod ve výši 12 112 Kč měsíčně. Z výpisu z účtu žalovaného, vedeného u , právnická osoba, ., č. , č. účtu, , soud zjistil pohyby na účtu žalovaného v období od 16. 2. 2024 do 18. 3. 2024, kdy celkový zůstatek za toto období činil 8 756,81 Kč, dále je zřejmé, že žalovaný často sázel a měl minimálně jeden další úvěr od společnosti , právnická osoba, Žalovaný byl dopisem právního zástupce žalobkyně ze dne 14. 6. 2025 vyzván k úhradě dlužné částky před podáním žaloby. Výzva byla žalovanému odeslána 14. 6. 2025.6. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.7. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.8. Podle ust. § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.9. Podle ust. § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.10. Podle ust. § 580 odst. 1 občanského zákoníku, neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.11. Podle ust. § 588 občanského zákoníku, soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.12. Podle ustanovení § 1968 občanského zákoníku, dlužník, který svůj dluh řádně nesplní, je v prodlení.13. Podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.14. Podle ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.15. Dle ustanovení § 1879 občanského zákoníku může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).16. Dle ustanovení § 1880 odst. 1, 2 občanského zákoníku, postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Postupitel vydá postupníkovi potřebné doklady o pohledávce a sdělí mu vše, co je k uplatnění pohledávky zapotřebí.17. Dle ustanovení § 1881 odst. 1 občanského zákoníku, postoupit lze pohledávku, kterou lze zcizit, pokud to ujednání dlužníka nevylučuje.18. Soud posoudil zjištěný skutkový stav s ohledem na shora citovaná zákonná ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba žalobkyně je důvodná pouze částečně. Žalovaný vystupoval v rámci smluvního vztahu jako slabší strana – spotřebitel, neboť ze smlouvy nevyplynulo, že by se jednalo o podnikatele a žádný z účastníků to ani netvrdil. Povinností žalobkyně před poskytnutím úvěru tedy bylo zkoumat schopnost žalovaného splácet úvěr. Soud dospěl k závěru, že žalobkyni se nepodařilo prokázat, že před uzavřením úvěrové smlouvy provedla řádné posouzení úvěruschopnosti žalovaného. K tomu soud uvádí, že dle aktuální judikatury Ústavního soudu ČR by měly obecné soudy poskytovatele úvěru vést k přesvědčivému zkoumání toho, zda (budouc