10 C 48/2026-63 — Okresní soud v Olomouci

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne , datum, domáhala po žalované zaplacení částky 15 315 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tak, že žalovaná uzavřela dne , datum, s právním předchůdcem žalobkyně úvěrovou smlouvu, na jejímž základě jí byl poskytnut bezúčelový spotřebitelský úvěr ve výši 10 000 Kč, který byl téhož dne převeden na bankovní účet žalované, přičemž žalovaná se zavázala vrátit poskytnuté peněžní prostředky spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 330 Kč, s poplatky za sjednanou službu Bezpečná splátka a s úroky, a to ve 24 měsíčních splátkách dle splátkového kalendáře, který je součástí smlouvy, kdy splatnost splátek se řídila tímto splátkovým kalendářem a poslední splátka měla být uhrazena v průběhu sjednané doby trvání úvěru. Žalovaná však podle tvrzení žalobkyně nehradila své splátkové povinnosti řádně a včas, v průběhu trvání smlouvy neuhradila ničeho a dostala se do prodlení, v jehož důsledku jí byly účtovány úroky, smluvní pokuty, poplatky za bezpečnou splátku a účelně vynaložené náklady, a po předchozí výzvě před zesplatněním byl úvěr ke dni , datum, zesplatněn. Ke dni sepsání žaloby žalobkyně evidovala vůči žalované dluh v celkové výši 15 315 Kč, sestávající z neuhrazené jistiny ve výši 10 000 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 330 Kč, poplatků za bezpečnou splátku v celkové výši 495 Kč, neuhrazených úroků v celkové výši 1 960 Kč, účelně vynaložených nákladů v celkové výši 1 030 Kč a smluvních pokut v celkové výši 1 500 Kč, přičemž žalovaná do tohoto dne neuhradila žádnou část z dlužné částky. Žalobkyně se proto domáhala zaplacení částky 15 315 Kč, dále kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 120,64 Kč za období od , datum, do , datum, a zákonného úroku z prodlení z částky 15 315 Kč od , datum, do zaplacení ve výši 11,5 % ročně.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.3. Žalobkyně, její zástupce a žalovaný se z jednání soudu dne , datum, omluvili, soud proto věc projednal a rozhodl v souladu s § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., o. s. ř. v nepřítomnosti účastníků, vycházel přitom z obsahu spisu.4. Soud učinil ve věci následující skutková zjištění:- ze smlouvy o úvěru ze dne , datum, ID žádosti , Anonymizováno, , formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, sazebníku a informačního memoranda soud zjistil, že žalobkyně se zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 10 000 Kč, který se žalovaná zavázala s RPSN 49,2 % splatit ve 24 měsíčních splátkách. Součástí smlouvy byl rovněž formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru a informační memorandum o zpracování osobních údajů;- z opisu výpisu proplacení smlouvy a zprávy , právnická osoba, ., printscreenu a bankovního výpisu bylo zjištěno, že žalobkyně odeslala dne , datum, částku 10 000 Kč na účet, který je uveden ve smlouvě o úvěru jako účet, na který má být úvěr poskytnut a že tento účet patří žalované – č. ú , č. účtu, ;- z kopie občasného průkazu soud zjistil, že žalobkyně disponovala tímto dokumentem;- z karty bylo zjištěno, že žalobkyně vyhotovila dokument o tom, že provedla ověření bonity žalovaného a to tak, že provedla lustraci v registru ISIR a dalších rejstřících, zaznamenala příjem klienta ve výši 25 000 Kč;- z metodiky k posouzení úvěruschopnosti klienta soud zjistil, že žalobkyně vypracovala takto označený dokument, kde obecně popisuje metodiku zkoumání úvěruschopnosti klientů;- z lustrace ISZR bylo zjištěno, že dřívější příjmení žalované bylo , Anonymizováno, ;- z výzvy k zaplacení ze dne , datum, soud zjistil, že žalobkyně žalovanou vyzývala k úhradě dluhu a z předžalobní výzvy s podacím archem soud zjistil, že dne , datum, byla vyhotovena předžalobní výzva, která byla žalovanému odeslána dne , datum, ;5. Soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu:Žalobkyně poskytla žalované dne , datum, spotřebitelský úvěr ve výši 10 000 Kč, ta se zavázala jej zaplatit spolu s příslušnými poplatky ve 24 měsíčních splátkách. Žalovaná na poskytnutý úvěr neuhradila ničeho. Následně byl úvěr zesplatněn. Žalobkyně neprokázala prověření úvěruschopnosti žalované, když v tomto směru předložila pouze své vlastní potvrzení o provedení lustrace v rejstřících, ničeho dalšího. Žalované byla dne , datum, odeslána předžalobní výzva.6. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.7. Podle § 2398 odst. 1 o. z., úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu.8. Podle § 2399 odst. 1 o. z., úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl požádán.9. Podle § 2048 o. z., ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.10. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.11. Podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.12. Podle § 87 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem (odst. 1). Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům (odst. 2). Změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit (odst. 3).13. Podle § 580 odst. 1 o. z., neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.14. Podle § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.15. Podle § 2993 o. z., plnila-li strana, aniž by tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.16. Soud na zjištěný skutkový stav aplikoval výše citovaná zákonná ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná jen z části.17. Nejprve se soud zabýval otázkou, zda žalobkyně před uzavřením smlouvy o úvěru řádně prověřila úvěruschopnost žalovaného. Podle aktuální judikatury Ústavního soudu ČR by měly obecné soudy poskytovatele úvěru vést k přesvědčivému zkoumání toho, zda (budoucí) dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit, když jde o obecný princip, který by soudy měly vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven či nikoliv. Úvěrovou smlouvu uzavřenou bez takového řádného zkoumání úvěruschopnosti dlužníka je tedy dle Ús